Kajakář Vavřinec Hradílek zahajuje zimní přípravu
Mezi sportovci můžeme objevit ty, kteří si říkají, že jim olympiáda v Londýně nemůže uniknout. Vodní slalomáři však mezi ně nepatří. Jména těch, kteří si to na letních olympijských hrách 2012 rozdají o medaile, zatím nikdo z nich nezná. Díky onomu olympijskému otazníku je zapotřebí dát si záležet na zimní přípravě, která pro českou reprezentaci startuje právě tento týden.
„Dám si zeleninový krém a vepřovou krkovičku s bramborem,“ objednává si v restauraci Loděnice kajakář Vavřinec Hradílek, pro všechny od nepaměti Vávra. Předem je tak zodpovězena ještě nevyslovená otázka, jak to asi bude s postojem slalomářů ke zdravé výživě. „Když člověk hodně trénuje, tak si může dovolit i něco méně dietního. V mém případě maso, hlavně hovězí,“ vysvětluje.
Po obědě zbývá chvíle na odpočinek a porozhlédnutí se po okolí loděnice, které je dokonale obklíčené stavbou tunelu Blanka.
Během první jízdy se vykoupal ve Vltavě
Když sem Vavřinec Hradílek před 15 lety přišel, inspiroval se olympijských zlatem kajakářky Štěpánky Hilgertové z Atlanty. Prvním, koho potkal, byl trenér Říha přezdívaný Pytlák. Ten mu na zkoušku půjčil jednu z nejotlučenějších lodí, které měl po ruce, a řekl, aby zkusil pádlovat.
Pro devítiletého nadšence to skončilo nedobrovolnou koupelí ve Vltavě. To byl dobrý důvod, aby si řekl, že ho na řece už nikdo nikdy neuvidí. „Ne ne, s Pytlákem jsem zůstal víceméně celou dobu. Myslím si totiž, že spojení mezi námi funguje a není důvod k ponorkové nemoci,“ domnívá se Vavřinec Hradílek.
Trenér je teď shodou okolností kdesi daleko od vody, a tak by se dal odpolední trénink trošku ošidit. Zvlášť, když je nevlídné počasí. „Dnes nám právě začala zimní přípravné sezóna, takže po odpočinku jdu do tréninku s nadšením. Dělám sport, který mě baví,“ vysvětluje Vavřinec Hradílek a míří do loděnice, kde odpočívá jeho sportovní nádobíčko.
Ze dvou pečlivě opatrovaných lodí půjde na vodu ta, která má už na první pohled něco za sebou. „Slouží dobře. Tato je už dvě sezóny jetá, ale zůstává pevná. Jen trochu ztěžkla tím, jak do sebe nasákla vodu,“ popisuje. „Loď klidně vydrží 10 let. Záleží na četnosti použití. Když jezdíte denně, vydrží vám však jen asi jednu sezónu,“ přiznává.
Účast na olympiádě zatím nemá jistou
Pomyšlení na eskymácký obrat a studenou koupel není právě příjemné. Vavřinec Hradílek už si však trať v pražské Troji projel mnohokrát. Dokáže ho tedy něčím překvapit? „Je tu spousta možností, jak uspořádat branky, a také nad nimi často přemýšlíme. Navíc tu máme i nový záchytný systém pro branky, proto se dají posouvat téměř jakkoliv a kdykoliv,“ zmiňuje.
K důležitým slalomářským objevům za pár dní zaručeně poslouží výprava do Londýna na trať, která bude v létě příštího roku dějištěm olympijského závodu. „Na olympiádu myslím, nemá cenu lhát, že ne. Byl bych rád, kdybych se na ni dostal, protože jde o krásný zážitek. Na jedné olympiádě jsem byl a za mnou je pět šest kajakářů, kteří jsou rychlí a rádi by si olympiádu vyzkoušeli,“ uvažuje Vavřinec Hradílek. „Nezbylo by mi než popřát hodně štěstí někomu jinému,“ tvrdí o možnosti, že by se na olympiádu nakonec nekvalifikoval.
Kdo ho alespoň trochu zná, ten nezkouší pochybovat o tom, že případné přání adresované některému z domácích soupeřů je myšleno naprosto upřímně. Ještě předtím chce však Vavřinec Hradílek udělat maximum pro to, aby ti ostatní naopak mohli popřát jemu hodně štěstí na olympiádě.
