Kalousek popírá, že Česko pošle MMF jen poloviční částku pro eurozónu

Česko údajně půjčí na záchranu zemí eurozóny méně, než žádá Mezinárodní měnový fond. Podle Mladé fronty Dnes má vláda, respektive Česká národní banka poslat zhruba 50 miliard korun, což by byla jen zhruba polovina původně požadovaných 3,5 miliardy eur. Ministr financí Miroslav Kalousek ale údajnou dohodu popírá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr financí Miroslav Kalousek | Zdroj: ČTK

„Nejslušnější termín je, že je to mystifikace. Pravdou je, že o tom vládní strany v minulých dnech nejednaly, tím méně se mohly dohodnout. Není na tom prostě zbla pravdy, vláda o tom teprve jednat bude,“ řekl Kalousek Radiožurnálu.

Mladá fronta Dnes se ještě před dnešním jednáním kabinetu odvolává na několik vysoce postavených představitelů vládní koalice. Půjčka MMF by měla jít z devizových rezerv České národní banky.

„O žádné dohodě nevím a myslím si, že tomu tak není. O výši půjčky či konkrétních parametrech bych v tuto chvíli nechtěl spekulovat. Koneckonců nejsme jediní, kdo se ještě v této věci z nečlenských států eurozóny nevyjádřil,“ upozornil v rozhovoru pro Český rozhlas státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling.

Přehrát

00:00 / 00:00

Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling vysvětloval okolnosti půjčky ve Světě o osmé

Premiér Petr Nečas se dříve klonil k tomu, aby se Česko pomoci neúčastnilo. Půjčku odmítl i prezident Václav Klaus.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska si ale Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Peníze fondu půjčí všechny země eurozóny, a to v celkové výši 150 miliard eur. Ze zemí mimo eurozónu naopak půjčku zatím vyloučily Velká Británie a Bulharsko.

Smlouva o rozpočtové odpovědnosti se dolaďuje

Vláda bude zároveň projednávat, zda se Česko zaváže spolu s ostatními zeměmi k přísnější kontrole nad vlastním rozpočtem. Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling potvrdil, že rámcový přehled o textu smlouvy o rozpočtové odpovědnosti česká vláda má, některé záležitosti je ale třeba dořešit.

„V této chvíli panuje shoda na zhruba devadesáti procentech textu. Ještě zítra dostaneme čtvrtou, poslední verzi smlouvy, která pak bude projednávána na jednání ministrů financí příští týden a pak ještě na jednání předsedů vlád, kde dojde ke konečné shodě nad některými, dosud otevřenými otázkami,“ vysvětluje.

Česká republika podle něho určitě může podpořit posílení rozpočtové disciplíny v jednotlivých státech eurozóny. „Na druhé straně je potřeba si přiznat, že se radikálně změní podmínky fungování eurozóny. Mnohdy to bude k lepšímu, ale bude to zcela jiná eurozóna,“ varuje.

„Je potom otázkou, jakou smlouvu ratifikovat v České republice, protože jde o skutečně velmi závažný krok, který bude znamenat i přenesení některých kompetencí do Bruselu. Je to potřeba i hodnotit z hlediska našeho závazku přistoupit v budoucnu k euru.“

Mnohé státy řešily jako problematickou část smlouvy, která zmiňuje přednost evropského práva v pojetí soudního dvora EU před ústavními řády členských států. To řada členských zemí včetně České republiky nebo Německa odmítala.

Ucelenější text smlouvy by měl být předložen možná už 23. nebo 24. ledna na EKOFINu, nebo na summitu EU 30. ledna.

Nikola Bojčev, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme