Kambodža je lépe chráněná před povodněmi. Podíl na tom má i český Člověk v tísni
Kambodža se letos i přes období silných dešťů vyrovnala s povodněmi lépe než v letech předešlých. Díky novému systému včasného varování, na jehož vývoji se podílela i česká nezisková organizace Člověk v tísni, může země na nebezpečí upozornit až 70 000 rodin. Napsala o tom v úterý organizace Thomson Reuters Foundation.
Záplavy si v Kambodži v letech 2011 až 2013 vyžádaly více než 400 životů, desítky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy, živel zničil domy i úrodu. Nový systém senzorových měřidel sleduje výšku hladiny řek a data jsou zasílána do monitorovacího systému. Ten pak lidi, kteří jsou v ohrožení, varuje textovou zprávou nebo telefonátem.
Informace chrání životy
„Až příliš často se stávalo, že lidé ve vysoce rizikových oblastech příliš pozdě zjistili, že jsou v ohrožení života, a ztratili vše... Extrémní výkyvy počasí jsou stále častější a nevyzpytatelnější a přístup k reálným a relevantním informacím může zachránit životy,“ řekl šéf kambodžské pobočky organizace Člověk v tísni Paul Conrad.
Česká pobočka Člověka v tísni se situací v oblasti zabývá už několik let. „Snažíme se neustále zvyšovat množství odeslaných zpráv v co nejkratším časovém intervalu. Samozřejmě, je nezbytné zapojovat do systému místní vládu na všech úrovních, která je primárně za bezpečnost svého obyvatelstva zodpovědná,“ řekla Michaela Kupková z Člověka v tísni. V budoucnu by měl systém fungovat v celé Kambodži.
V Sýrii vybombardovali školu, kterou zrekonstruovala česká organizace Člověk v tísni
Číst článek
Organizace na vývoji monitorovacího systému spolupracovala s místními skupinami. V zemi byly zatím nainstalovány dva senzory na mostech přes řeku Tonlesap, do konce roku přibude dalších šest. Podle Conrada chce skupina do roku 2019 nainstalovat varovný mechanismus ve všech 25 provinciích. Jeden senzor přitom stojí 300 dolarů (zhruba 6500 korun).
Podobné mechanismy už fungují i v Nepálu nebo v Bhútánu. Klimatické katastrofy způsobily mezi lety 2005 a 2014 v asijsko-pacifické oblasti smrt 225 000 lidí. Podle Asijské rozvojové banky živel navíc způsobil škody ve výši až 350 miliard dolarů (asi 7,6 bilionů korun).
Asijské země se nyní snaží pro takové případy vyvinout akční plán i systém včasného varování, inspiraci čerpají z varovného mechanismu pro přívalové vlny cunami, který se zde používá od tragédie v roce 2004. Přívalová vlna, která po zemětřesení u indonéského ostrova Sumatra zpustošila pobřeží 14 asijských a východoafrických zemí, si tehdy vyžádala na 230 000 obětí.
