Může se Kanada stát jadernou velmocí? Nic nemožného, ale cena je vysoká
Kanada má uran, jaderné know-how a teď také naléhavou potřebu, aby ji respektoval její nejbližší soused. Mohlo by to zemi vést k rozhodnutí vyvinout vlastní jadernou zbraň? Nad možná poněkud překvapivou otázkou se v kanadských novinách National Post zamýšlí novinář Tristin Hopper.
Žurnalista úvodem pro jistotu předesílá, že se všechny zdroje citované v jeho textu shodují na tom, že kanadská jaderná bomba „je strašlivě hloupý nápad, který by všemu a všem jedině uškodil“.
Řada našich zbraňových systémů je roky a možná desetiletí před zahraničními, řekl Putin
Číst článek
Americký prezident Donald Trump nicméně nedávno Kanadě takřka z ničeho nic vyhlásil obchodní válku. Severní Koreu, která jadernými zbraněmi disponuje, si přitom předchází: salutuje jejím generálům, pochlebuje jejímu diktátorovi a Bílý dům dokonce pro Severokorejce vytváří prapodivná propagační videa.
Tristin Hopper proto konstatuje, že by bylo jen přirozené, pokud by Kanaďany napadlo: Co kdybychom si taky nějaké ty jaderné zbraně pořídili?
„Váš svět by se změnil,“ odpovídá autorovi na hypotetickou otázku Mitchell Reiss, bývalý vysoce postavený představitel amerického ministerstva zahraničí. Podobná akce by byla nesmyslně provokativní a skoro jistě by způsobila okamžité vyloučení Kanady z NATO.
Kanadská jaderná bomba by také znamenala porušení snad úplně všech mezinárodních dohod, upozorňuje Hopper. Jakmile by se začalo mluvit o tom, že země usiluje o získání nejničivějšího arzenálu, Ottawa by mohla očekávat konec celých sítí spojeneckých a obchodních vazeb. Jaderná zbraň v rukách země javorového listu by „změnila národní charakter i to, jak se svět na Kanadu dívá,“ odhaduje expert Reiss.
Zapůjčený arzenál
Na tom, aby Kanada získala bombu, ale není nic nemožného. Země patří do elitního společenství států, které sice jadernou zbraň nevlastní, pokud by ale chtěly, mohly by ji celkem snadno vyrobit. Platí to už od padesátých let. Kanada za druhé světové války významně spolupracovala na Projektu Manhattan, programu vývoje americké atomové bomby.
Kanadské technologie už umožnily získat jadernou bombu i jiné zemi. Když Indie odpálila v roce 1974 svou první nálož, použila k tomu plutonium tajně vyrobené v Kanadou darovaném výzkumném reaktoru.
Po celou tu dobu ale severoamerický stát o jadernou zbraň sám zájem neprojevoval. Kanada nikdy neprovedla test atomové bomby a ani nezvažovala vybudování jaderného arzenálu.
V roce 1978 na půdě Spojených národů prohlásil tehdejší kanadský premiér Pierre Trudeau – mimochodem otec současného předsedy vlády Justina Trudeaua – že „Kanada je první země na světě schopná sestrojit jadernou zbraň, která se ji rozhodla nevyrobit“.
Neznamená to ale, že by Ottawa s jadernými zbraněmi vůbec nekoketovala. Během studené války se na kanadských vojenských základnách nacházelo na 200 amerických jaderných hlavic, které měly být využity v případě vypuknutí války se Sovětským svazem.
Od roku 1984, kdy země javorového listu Američanům vrátila poslední protiletadlové neřízené střely Genie s jadernými hlavicemi, už ale byla úplně bez jaderných zbraní. Kanada od té doby stále důsledněji zastává politiku nešíření nukleární výzbroje.
Ne tak rychle
Země přitom má všechno, co je potřeba k tomu, aby se mohla stát jaderným státem: hodně uranu, spoustu talentovaných techniků a dobře vyvinutou jadernou energetiku. Jaderná elektrárna Bruce v Ontariu je dokonce největší na světě.
Kvůli odzbrojení KLDR lze podle Trumpa upozadit lidská práva. Dřív měl Kima za šílence
Číst článek
Zemi ale schází zařízení, které by jí umožnilo vyrobit zbraňové plutonium nebo obohacený uran, připomíná novinář Hopper v listu National Post. John Luxat je ředitelem univerzitního Střediska pro pokročilé jaderné systémy v kanadském přístavním městě Hamilton. Odhaduje, že získat kapacity pro výrobu vlastních jaderných zbraní by jeho vlasti trvalo léta.
„Znalosti, které Kanada získala v poválečných desetiletích, jsou sice nezanedbatelné, ale týkají se výhradně oblasti komerčního využití jádra. S ohledem na zdroje a čas, které jsou nezbytné k zahájení výroby jaderných zbraní, nám neposkytují žádnou výhodu,“ myslí si akademik.
K obohacení uranu by Kanada musela vybudovat mimořádně nákladné odstředivky, které se neobejdou bez speciálních materiálů, jako je například odolný hliník. Už jenom nákupem takových materiálů by země okamžitě upozornila mezinárodní společenství, že se něco děje.
„Darebácké státy“ jako Severní Korea nebo Írán se tomuto problému vyhnuly tím způsobem, že potřebné materiály nakoupily nelegálně a uzavřely své hranice pro jaderné inspektory. I v takovém případě by ale podle Luxata trvalo vybudování takového zařízení mnoho let.
Koupit od KLDR?
Kanada by také mohla postavit zařízení, jež by získávalo plutonium z jejích obrovských zásob vyhořelého jaderného paliva. „Plutonium je jen procento vyhořelého jaderného paliva. Na získání dostatečného množství plutonia pro výrobu jaderné zbraň by tak padly tuny paliva,“ podotýká Leonard Spector z washingtonského Střediska Jamese Martina pro studia nešíření jaderných zbraní.
Írán buduje nová zařízení na obohacování uranu. Jadernou dohodu dodržíme, tvrdí
Číst článek
I to nějakou dobu trvá, a také se to obtížně utajuje. Spector navíc připomíná, že všechno vyhořelé jaderné palivo monitoruje Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Zkrátka jediný způsob, jak by Kanada mohla bombu vyvinout nepozorovaně, by bylo podloudně získat jadernou technologii od „darebáckých“ států a na jaderné zbrani pracovat v utajení. To, co je relativně jednoduché pro izolovaný autoritářský stát, je ale takřka nemožné pro demokracii, která má mimořádně blízké vojenské kontakty s USA.
Spojené státy se historicky staví proti šíření jaderných zbraní dokonce i v případě svých spojenců. V šedesátých letech to například byl především tlak Washingtonu, který přiměl Švédsko, aby se vzdalo plánu na získání jaderné bomby. Je tedy velmi pravděpodobné, že i jen pokus o nukleární vyzbrojení Kanady by vyvolal snahu jejího jižního souseda potrestat Ottawu obchodními bariérami, zamýšlí se Hopper.
Bombu na valník a...
A kromě toho, že jadernou zbraň je velmi obtížné vyvinout, stále tu ještě je problém s jejím nasazením. Kanadská armáda se přitom mnohdy nedokáže vypořádat ani se spoustou běžnějších úkolů, než je logisticky velmi náročné vedení jaderné války.
Vývoj kanadské jaderné bomby by zpomalovala i skutečnost, že by musela být dostatečně malá, aby ji mohly nést kanadské stíhací letouny CF-18 Hornet. Kanada totiž nedisponuje patřičnými bombardéry, raketami dlouhého doletu ani ponorkami, které by mohly nést jaderné zbraně.
Reiss, bývalý zaměstnanec americké diplomacie, ale s humornou nadsázkou naznačuje, že pokud by předpokládaným protivníkem Kanady byla jeho vlast, na nosiči jaderné zbraně by příliš nezáleželo. „Můžete tu bombu naložit na valník a strčit ho přes hranice,“ uvažuje bývalý diplomat.
