Kanada odstoupí od Kjótského protokolu o emisích škodlivých plynů
Kanada oficiálně odstupuje od Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Oznámil to kanadský ministr životního prostředí Peter Kent. Jeho země je vůbec první, která se k takovému kroku odhodlala.
Kjótský protokol státy dojednaly už v roce 1997. Tento základní dokument pro regulaci emise skleníkových plynů má omezit globální oteplování. Platil pro současné období, tedy mezi roky 2008 a 2012.
Průmyslové země měly v těchto letech omezit vypouštění plynů jako oxid uhličitý a metan. Pod protokolem je podepsaná většina zemí, převážná většina ho také ratifikovala v parlamentech, nepřistoupily k němu ale Spojené státy.
V Kanadě je úplně jiná vláda, než byla v době podpisu protokolu. I ta nová tvrdí, že chce dál bojovat proti změně klimatu. Rozhodnutí tehdejšího liberálního kabinetu ale označuje za chybné a už dříve řekla, že od protokolu ustoupí.
„Kjótský protokol v době svého vzniku pokrýval země, které vypouštěly méně než 30 procent globálních emisí. Teď pokrývá méně než třináct procent. A je to čím dál méně. Kjótský protokol nereguluje dvě země s největšími emisemi, Spojené státy a Čínu, a proto nemůže fungovat,“ prohlásil ministr životního prostředí Peter Kent.
Podle ministra by navíc na Kjótský protokol každá kanadská domácnost doplatila 1600 dolary, což je přes 30 tisíc korun. Kanada se tak zároveň vyhne pokutě 14 miliard dolarů za to, že oproti závazku své emise nesnížila, ale naopak prudce zvýšila.
Spor s Čínou
Podle Kanady by se měly ve vypouštění omezovat i velké rozvíjející se země jako Čína nebo Indie. Hlavně proto, že jejich emise nejspíš dál porostou. Kanadské rozhodnutí teď tvrdě kritizuje Čína.
O tom, co by mělo Kjótský protokol nahradit, se debatuje na klimatických konferencích už několik let. Stále se mluví o globální závazné dohodě o regulaci skleníkových plynů a mnohém dalším. Jediné, k čemu teď ale státy v Jihoafrické republice dospěly, je to, že se na budoucí globální závazné dohodě státy shodnou do čtyř let a měla by platit v roce 2020.
Jak ministr Kent řekl, Kjótský protokol, v jehož rámci Kanadě hrozily sankce ve výši miliard dolarů, je pro Ottawu už minulostí. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že dohoda nefunguje.
Druhá největší země světa chce, aby vznikla nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, a trvá na tom, aby platila pro všechny státy včetně Číny a Indie. Ty nejsou momentálně Kjótským protokolem vázány.
Obavy z dominového efektu
Za závažný problém považuje rozhodnutí Kanady odstoupit od Kjótského protokolu klimatolog Jan Pretel. Obává se, aby to nevyvolalo dominový efekt. Skeptický je zároveň k možnosti, že se včas podaří přijmout novou dohodu o snižování skleníkových plynů.
„Protože pokračování Kjótského protokolu po roce 2012 se mělo začít vyjednávat již po roce 2005, a uplynulo šest let a ta vyjednávání v podstatě dospěla k tomu, že se to vše odkládá na nějakou novou dohodu, s účinností někdy od roku 2020. A ono po pravdě řečeno nikdo neví, jak ta dohoda může vypadat.“
„Takže já jsem dosti skeptický k tomu, že během těch dalších 4 let, to znamená k tomu roku 2015, kdy by měl vzniknout nějaký základ té smlouvy, by se k nějakému zásadnímu kroku dospělo, bohužel,“ poznamenal Jan Pretel ve Stalo se dnes.
