60 procent Kanaďanů si nepřeje Karla III. jako svou hlavu státu. Hnutí za odstřižení od monarchie sílí
Karel III. se po sobotní korunovaci formálně stane nejen hlavou Spojeného království, ale také čtrnácti dalších zemí. Největší z nich je Kanada, kde zároveň po smrti Karlovy matky Alžběty znovu nabrala na obrátkách debata o tom, jestli a jak se vazby na britskou monarchii definitivně zbavit. Právě s nástupem Karla III. na trůn ucítilo republikánské hnutí v Kanadě novou šanci, jak svůj cíl prosadit.
Hudební vystoupení, přednesy básní, nový oficiální portrét britského krále, den otevřených dveří v ottawské rezidenci generální guvernérky, tedy královy zástupkyně v Kanadě. I Kanaďané se při těchto akcích mohou aktivně zapojit do oslav korunovace Karla III.
60 procent Kanaďanů si nepřeje Karla III. coby svou hlavu státu, ukázal poslední průzkum
Tom Freda v tom nevidí problém, ale on sám se toho neúčastní. Kdysi založil hnutí Občani pro Kanadskou republiku, kterému předsedá. Chce svou zemi definitivně odstřihnout od Britské monarchie. Ale neznamená to prý, že by cítil osobní antipatie k členům královské rodiny.
„V Kanadě nemusíte být proti monarchii, abyste mohli být pro republiku. Můžeme mít britskou monarchii i rádi, jen s ní nechceme být skrze naši ústavu nijak provázaní. Ale antimonarchistické nálady by mohly ohrozit naše cíle, to si nepřejeme. Není to ani osobní. Když se Barbados předloni jako zatím poslední rozhodl definitivně přetrhat vazby s monarchií a stát se republikou, Karel III., tehdy ještě jako princ, se pak osobně zúčastnil slavnostního ceremoniálu a posvětil to. Našemu hnutí jde o to, aby i Kanada symbolicky dokončila svou cestu k nezávislosti,“ říká Freda.
Čas piety pominul
Zatím posledním krokem bylo přijetí Zákona o Kanadě, kterým se Británie před 41 lety vzdala práva měnit kanadskou ústavu. Kanada je tedy formálně nezávislá, ale britský panovník zůstává její hlavou státu, aniž by v zemi sídlil a aniž by tuto funkci měl šanci zastávat kdokoli z Kanaďanů.
Karel III. se na mincích dívá opačným směrem než Alžběta II. Na známce nemá korunu
Číst článek
„Když jsme naše hnutí před dvaceti lety spustili, hodně Kanaďanů ani nevědělo, co republika obnáší. Mysleli si, že parlamentní monarchie je lepší, protože má hlavu státu, která střeží ústavu. Ano, v Kanadě máme funkci generálního guvernéra, a to my měnit nechceme. Příklady ze zahraničí ukazují, že jde zachovat i královské instituce, kterých máme spoustu, a členství v Commonwealthu. Nezmění to život v Kanadě, praktické dopady nebudou nijak výrazné, ale třeba původní obyvatelé nebo frankofonní Kanaďané by se s naší vlastní hlavou státu mohli lépe ztotožnit. Posílí to naši státnost, jako když jsme v 60. letech přijali vlajku s javorovým listem místo té s britskou symbolikou,“ dodává.
Tom Freda přiznává, že myšlenka Kanadské republiky začala výrazněji rezonovat, když zemřela i mezi Kanaďany oblíbená královna Alžběta. Čas piety už pominul, Karla III. většina Kanaďanů za svého krále nechce a průzkumy ukazují také stále sílící názor, že by se Kanada měla příslušnosti ke koruně zbavit úplně.
Myslí si to už víc než polovina občanů, v provincii Quebec dokonce dvě třetiny. Ovšem není to téma, které by tu lidé příliš prožívali a vyšli kvůli tomu do ulic.
Korunovace impulsem
A monarchie má některé vlivné zastánce, třeba šéfa česko-kanadské skupiny kanadského parlamentu Johna Brassarda.
„Já se považuju za monarchistu. Podle mě monarchie zajišťuje Kanadě stabilitu, pojí se k ní naše historie. Vím, že průzkumy naznačují, že lidi po nás, po parlamentu, chtějí, abychom vztah Kanady k britské monarchii přezkoumali. Podle mě to ale není potřeba. Pokud k tomu dojdeme skrze zvolené zástupce nebo pokud bude referendum, já vždy budu vůli lidí respektovat. Osobně teď ale takovou debatu vést nechci. Tento systém sloužil Kanadě dobře přes 150 let a bude i nadále s novým králem,“ říká pro Radiožurnál člen kanadského parlamentu z opoziční Konzervativní strany.
Jako následník trůnu navštívil Karel III. Česko pětkrát. Obyvatelé Hostětína ho vítali slivovicí
Číst článek
I někteří zastánci republiky jsou skeptičtí, že by k ní šlo v praxi přejít – taková změna ústavy by vyžadovala souhlas obou komor federálního parlamentu i nejméně deseti provincií. Tom Freda ale věří, že to možné je a že se Kanada republikou časem opravdu stane.
Myslí si, že korunovace Karla III. bude impulsem, aby se to stalo skutečně vážným tématem. Když kdysi spoluzaložil hnutí Občané za Kanadskou republiku, dostával prý i výhrůžky smrtí.
To už se teď neděje, v debatě o posledním přeseknutí pupeční šňůry, která jeho zemi pojí se Spojeným královstvím, udělali podle něj Kanaďané za poslední dvě desetiletí velký pokrok.
