Karadžić se odvolal proti 40letému vězení. Stal jsem se obětí politického procesu, tvrdí
Někdejší vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić se odvolal proti 40letému trestu vězení, který mu letos v březnu udělil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Karadžiće přitom soud uznal vinným v 10 z 11 bodů obžaloby, a to za válečné zločiny včetně genocidy na bosenských muslimech v Srebrenici.
71letý Radovan Karadžidž, který strávil ve vazbě už osm let, uvedl pro odvolání proti rozsudku 50 důvodů. Informovala o tom agentura AFP. Podle svých slov se stal obětí "politického procesu", který měl za cíl démonizovat srbský národ v Bosně a jeho samého.
V souvislosti s masakrem v Srebrenici z června 1995 se v rozsudku uvádí, že někdejší prezident bosenské Republiky srbské Karadžić si přál zabití zajatých mužů muslimské (dnes bosňácké) národnosti a souhlasil s ním.
Masové vraždění bosenských muslimů v enklávě kolem města Srebrenica bylo nejhorším masakrem v Evropě od konce druhé světové války. Zavražděno tehdy bylo přes 8000 mužů a chlapců a jejich těla byla vhozena do masových hrobů.
Karadžić byl shledán trestně odpovědným také například za trýznivé obléhání Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si přes 10 tisíc mrtvých, včetně 1500 dětí. Odpovědný je podle soudu i za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami, včetně zločinů proti lidskosti nebo braní rukojmích.
Podle obhájce Petera Robinsona je Radovan Karadžić přesvědčen, že mezinárodní spravedlnost selhala, že soudci již předem rozhodli o jeho vině a "vykonstruovali rozsudek tak, aby ospravedlnili tuto presumpci viny."
Advokát také uvedl, že proces nebyl spravedlivý, protože ho vedli soudci, "kteří nevědí nic o regionu, o jeho kultuře, o tamních jazycích ani o jeho historii, a protože byl veden na základě cizího procesního práva a v cizím jazyce."
Konflikt v Bosně a Hercegovině byl součástí série válek, které provázely rozpad Jugoslávie do sedmi nástupnických států. Konflikt, který stál 130 tisíc lidských životů, šokoval celý svět.
