Strategie, která má omezit šíření koronaviru. Stále více zemí světa zavádí pro cestující karanténní hotely

Podmínky pro cestování se v době pandemie koronaviru od základů proměnily. V porovnání s Českem, kde lidé při návratu z rizikových zemí podstupují pětidenní karanténu v pohodlí domova, volí státy jako Spojené království, Austrálie či Kanada mnohem tvrdší postup. Po lidech přilétajících ze zahraničí vyžadují, aby si odbyli karanténu v některém z vládou určených hotelů, kde si pobyt musí sami uhradit.

PŘEHLED Canberra/Londýn/Ottawa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cestující v karanténním hotelu nedaleko letiště Heathrow | Zdroj: Reuters

Takzvané „karanténní hotely“ fungují v celé řadě zemí po celém světě – od Číny přes Jižní Koreu, Filipíny, Izrael až po státy, jako je Austrálie, Nový Zéland, Kanada nebo Spojené království.

Covidový hotel v Praze

Jeden lze od loňského října najít i v Praze. Provozuje ho společnost Czech Inn Hotels. Zařízení je bezkontaktní a slouží právě lidem v karanténě, kteří nechtějí pobytem doma ohrozit například své blízké.

Stejnou strategii v boji proti šíření covidu-19 zvažuje čím dál větší počet zemí, které se obávají zavlečení nakažlivějších variant koronaviru, zejména té brazilské a jihoafrické. Například v Irsku by karanténní hotely pro cestující z rizikových zemí měly začít fungovat v následujících týdnech.

Jaké podmínky platí ve vybraných zemích, které již fungování karanténních hotelů v minulých měsících a týdnech zavedly, se dozvíte v následujícím přehledu.

Austrálie

Jednou z prvních zemí, která zavedla karanténní hotely pro lidi přijíždějící ze zahraničí, se stala Austrálie.

Zanzibar jako ‚zamořený‘ ráj turistů. Ostrov bez restrikcí se stal hitem, teď je Čechům zapovězen

Číst článek

Tamní úřady už od března loňského roku umožňují vstup do země v podstatě jen australským občanům, jejich příbuzným a osobám s trvalým pobytem na území Austrálie, platí ale některé další výjimky. Všichni cestující nicméně musí nastoupit do přísné karantény, kterou si lidé odbývají ve vládou přidělených hotelech.

Hotelová karanténa trvá 14 dní, po kterých host obdrží fakturu ve výši nejméně 3000 australských dolarů, tedy něco přes 50 tisíc korun, píše zpravodajský server Euronews. Pobyt se ale na 24 dní prodlouží těm, kdo odmítají podstoupit test nebo u nich přetrvávají příznaky koronaviru.

Právě díky uzavření hranic, přísné karanténě a efektivnímu trasování se úřadům podařilo šíření koronaviru téměř eliminovat, počty pozitivně testovaných se tak v zemi počítají spíš v jednotkách za den a v drtivé většině případů jde o lidi cestující ze zahraničí.

Jak se ale několikrát ukázalo, i karanténní hotely mohou představovat riziko, přestože se tam personál s hosty téměř nepotkává a jídlo jim nechávají pouze za dveřmi. Jak ale poukazuje britská televize BBC, od listopadu už skončila tři města v uzávěře poté, co nákaza unikla z některého z vládou zřizovaných hotelů. V takovém případě jednají úřady velmi tvrdě – už po prvních případech končí v „lockdownu“ celé město. Díky tvrdému postupu ale 25milionová země od začátku pandemie eviduje ani ne 30 tisíc nakažených a zhruba 900 zemřelých.

Jeden z hlídačů před karanténním hotelem v Austrálii | Zdroj: Reuters

Nový Zéland

Podobná opatření jako Austrálie zavedl také Nový Zéland, který za celou dobu trvání pandemie zaznamenal ani ne 2500 nakažených.

Evropské země se snaží obrnit před mutacemi z Brazílie a JAR. Co o nakažlivějších variantách víme?

Číst článek

Každý člověk přijíždějící z ciziny musí nastoupit do 14denní karantény v hotelu či jiném zařízení spravovaném vládou, kam zdravotníci pravidelně dochází na kontroly. Cestující si tam přitom musí zařídit místo ještě předtím, než si vůbec zarezervuje letenky na Nový Zéland.

Stejně jako ve většině ostatních zemích platí každý z ubytovaných poplatek ve výši 3100 dolarů (49 tisíc korun) za dospělého a 475 dolarů, tedy asi 7500 korun, za dítě. Také na Novém Zélandu se ale ukazuje, že karanténní zařízení nejsou vždy „nepropustná“.

Jedním z posledních důkazů se stal případ 56leté ženy, která na konci prosince přicestovala z Evropy. Z karanténního zařízení v Aucklandu byla propuštěna 13. ledna poté, co měla dvakrát výsledek laboratorního testu negativní. O dva dny později ale začala pociťovat mírné příznaky covidu-19 a její zdravotní stav se postupně zhoršoval. Nechala se tedy otestovat znovu a tentokrát už byl výsledek pozitivní. Žena se pravděpodobně nakazila na konci povinné dvoutýdenní karantény po příletu do země.

Laboratorní testy u ní prokázaly přítomnost nakažlivější jihoafrické mutace, podle úřadů se ale všechny případy podařilo vytrasovat a nebylo nutné celé město uzavřít.

Sestra z Tel Avivu: Pro Izraelce je očkování lístkem ke svobodě. Vše jde hladce, s Českem se to nedá srovnat

Číst článek

Izrael

Zkušenosti s karanténními hotely, kam jsou cestující převezeni okamžitě po jejich příjezdu do země, má také Izrael. V hotelových pokojích následně zůstávají dva týdny nebo deset dní, pokud mají po příjezdu dvakrát negativní výsledek testu na koronavirus.

Z nařízení ale platí určité výjimky, a to pro děti, těhotné ženy, starší osoby a nově také pro držitele takzvaného zeleného pasu, kteří již obdrželi obě dávky vakcíny proti koronaviru. Ti nicméně musí mít negativní test, aby se povinné karanténě vyhnuli.

Spojené království

Od poloviny února fungují takzvané karanténní hotely také v Anglii, která tímto krokem reagovala na zvyšující se riziko zavlečení nakažlivější jihoafrické a brazilské varianty koronaviru do země. Vytvořila proto „červený“ seznam 33 nejrizikovějších zemí, na kterém figurují země jako Portugalsko, Brazílie nebo Jihoafrická republika.

Cestující z těchto rizikových zemí musí ihned po příletu v doprovodu úředníků zamířit do jednoho ze státem vybraných hotelů, kde stráví desetidenní karanténu. Místo v hotelu si musí předem rezervovat přes vládní portál a zaplatit 1750 liber (zhruba 51 tisíc korun) za osobu, které pokryjí kromě pobytu také dopravu a testování.

Šéfové 52 českých nemocnic: Vláda zaspala, meleme z posledního, pomozte nám

Číst článek

„Pravidla, která dnes vstupují v platnost, posílí systém karantény a poskytnou další zabezpečení proti novým variantám viru,“ uvedl 15. února britský ministr zdravotnictví Matt Hancock s tím, že nová opatření jsou důležitá zejména pro ochránění programu očkování proti koronaviru.

Podobná pravidla zavedly také ostatní části Spojeného království. Ve Skotsku musí do karanténních hotelů nastoupit všichni lidé přilétající do země, ne jen ti z vybraných rizikových zemí. Naopak Wales a Severní Irsko požadují desetidenní karanténu po cestujících z 33 „červených“ států jako v případě Anglie, musí ji ale strávit v anglických hotelích, protože Wales ani Severní Irsko nemají letiště, kam by přímo létaly zahraniční letecké spoje.

Někteří britští odborníci nicméně varují, že aby bylo opatření skutečně efektivní, vzhledem k rozšířenosti nakažlivějších mutací ve světě by povinná hotelová karanténa musela platit pro cestující ze všech zemí, ne jen těch vybraných.

Do karanténních hotelů musí nově také cestující přilétající do Kanady | Zdroj: Reuters

Kanada

Od 22. února platí povinnost ubytovat se na nejméně tři noci v hotelovém pokoji také pro lidi přijíždějící do Kanady. V případě negativního výsledku testu mohou cestující hotel opustit a dokončit 14denní karanténu v místě svého bydliště, případně na jiném vhodném místě.

Už nám dochází i improvizovaná lůžka, za bodem zlomu jsme docela dlouho, tvrdí Konvalinka

Číst článek

Rezervaci pokoje si musí každý zajistit dopředu, za tři noci pak zaplatí 2000 dolarů, tedy více než 34 tisíc korun. Jakékoliv porušení pravidel je přitom v zemi tvrdě trestáno, v takovém případě hrozí pokuta až do výše 750 tisíc dolarů, ale i půlroční vězení.

Opatření, kterým vláda reagovala na rizika spojená s šířením nakažlivějších variant koronaviru, ale v zemi čelí kritice, a navzdory vysokým pokutám někteří pravidla dokonce nedodržují. Policie v Ontariu evidovala už několik případů, kdy cestující svévolně odešli z letiště, aniž by zamířili do hotelu, poukazuje například britský deník The Guardian.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme