Kardinálové poprvé jednali o datu konkláve. Do Vatikánu ještě nedorazili všichni volitelé
Ve Vatikánu se dnes poprvé sešlo shromáždění kardinálů, které řídí římskokatolickou církev v době neobsazeného papežského stolce. Takzvaná generální kongregace má za úkol hlavně stanovit termín zahájení konkláve, na kterém sbor kardinálů mladších 80 let zvolí nástupce Benedikta XVI. Kardinálové se teď budou scházet denně.
Katolická církev se potýká s mnoha problémy od sexuálních deliktů až po finanční nejasnosti kolem vatikánského hospodaření, kardinálové tedy pravděpodobně budou jednat i o těchto tématech.
Další setkání kongregace, která jedná za zavřenými dveřmi, je plánováno na dnešní odpoledne. Shromáždění se účastní i dva čeští zástupci, Dominik Duka a Miloslav Vlk. Datum zahájení konkláve ale dnes veřejnosti ještě nejspíš oznámeno nebude.
Podle informací z Vatikánu nezačne volba dříve než ve středu, do Říma totiž stále nedorazilo všech 115 volitelů. Objevují se dokonce názory, že konkláve by mohlo kvůli náročné organizaci začít až příští týden.
Již teď ale Řím blížící se volbu papeže pociťuje ve zvýšeném přílivu turistů. Na to reagují i hotely. Ty nejlevnější jsou již zcela obsazeny, volná místa zůstávají v dražších zařízeních, která své ceny zvyšují i dvojnásobně. Totéž platí také pro restaurace či kavárny.
Vatikánští krejčí už vystavili roucha pro budoucího papeže. Tři sady oblečení ve třech velikostech jsou k vidění ve výloze slavného římského krejčovství. Jednu z nich si těsně po svém zvolení obleče i následovník Benedikta XVI., aby v něm poprvé vystoupil před veřejnost. Pro nového svatého otce jsou připravené i boty.
Způsob výběru papeže se během uplynulých staletí proměňoval. Jednu dobu směli například kardinálové hlasovat sami pro sebe, později byla tato možnost zakázána a od roku 1945 opět povolena. V současnosti je hlasování tajné, do 17. století ale museli volitelé lístek podepsat.
V minulosti se kardinálové nedohodli třeba celé roky
„Zpočátku směli papeže volit i laici a obyčejní kněží, pak se to zpřesňovalo. Ve snaze odvrátit zásahy světských vrchností, ať to byli ostrogótští nebo franští králové, východořímští císaři, posléze císaři Svaté říše římské národa německého, se římskokatolická církev rozhodla, že její hlavu budou volit kardinálové. Tato tradice už je doložena v 11. století,“ přibližuje zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.
Zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák přiblížil historii konkláve
Slovo konkláve pochází z latinského cum clave, což znamená na klíč. Podle pověsti byli kdysi někteří Italové znepokojeni tím, že kardinálové jednají už příliš dlouho a stále bez výsledku, nechali je proto zazdít.
„To jsem nikde nenašel, ale každopádně kardinálové jsou opravdu zamčeni na klíč. Jídlo se jim podává okénkem. Přísuny jídla se postupně zmenšují a to je právě důsledek mnoha voleb ve středověku. Je to racionální přístup, protože bývaly doby, kdy se kardinálové nemohli dohodnout nikoli pouze týdny, ale dokonce roky,“ vysvětluje Slezák.
Na konci 13. století se kardinálové už déle než dva roky nedokázali shodnout na jménu nového papeže. Za liknavost je kritizoval i jeden italský poustevník, který byl nakonec sám zvolen papežem jako Celestýn V.
„V papežském křesle pobyl necelého půl roku, pak znechucen zasahováním neapolského krále a znechucen tím, že nemá reálnou moc v církvi, abdikoval. A to byla poslední dobrovolná abdikace před abdikací Benedikta XVI.“ upozorňuje Slezák.
Celestýn dožil v internaci. Podle některých ho nechal sprovodit ze světa jeho nástupce Bonifác VIII., který se obával, že by nepřátelé mohli bývalého papeže mocensky zneužít.
