‚Můžeme čerpat odvahu z naší jednoty.‘ Král Karel III. v projevu ocenil pomoc Německa Ukrajině
Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.
„Zničen byl bezpočet lidských životů, lidská důstojnost a svobody jsou pošlapávány, je ohrožena bezpečnost Evropy stejně jako naše demokratické hodnoty. Svět ale nečinně nepřihlíží,“ řekl Karel III. o ruské invazi na Ukrajinu.
V projevu, který z větší části přednášel německy a z části anglicky, ocenil rozhodnutí Německa a Británie podpořit Ukrajinu dodávkami zbraní. „Německo a Británie se ujaly vedoucí role,“ uvedl s tím, že obě země patří k největším podporovatelům Ukrajiny.
„Můžeme čerpat odvahu z naší jednoty,“ řekl o pomoci Ukrajině. O významu jednoty hovořil Karel III. opakovaně, když mimo jiné řekl, že jednota je nezbytná k ostraze společných demokratických hodnot a k naplnění společné budoucnosti. „Naše společná minulost od nás ani nic jiného neočekává,“ dodal.
Výjimečné přátelství mezi zeměmi
Na úvod projevu zdůraznil, že přátelství mezi Londýnem a Berlínem je výjimečné a že jeho matce a někdejší královně Alžbětě II. na vzájemných vztazích velmi záleželo, což podle něj dokládají i její návštěvy Německa.
Uvedl, že možná proto si Alžběta II. získala srdce mnohých Němců, jak se ukázalo, když loni v září zemřela. „Byli jsme dojati soustrastí, kterou nám Němci vyjádřili. Byla to velká útěcha v našem zármutku. Za to vám jménem celé rodiny velmi děkuji,“ řekl.
Blízkost, kterou britská královská rodina k Německu chová, je dána i jejími německými kořeny. Původně se dynastie jmenovala Sasko-Kobursko-Gothajská, na Windsorskou ji přejmenoval v době první světové války Jiří V., pradědeček krále Karla III.
Přátelství Němců a Britů je podle krále na takové výši, že je možné si ze sebe navzájem dělat čas od času legraci. „Samozřejmě existuje i rivalita. Mám teď na mysli především naše fotbalová družstva,“ řekl k pobavení publika. Poznamenal, že proto je důležité, že mistrovství Evropy ve fotbale žen v roce 2022 vyhrály Angličanky, když ve finále porazily německé soupeřky.
Projev ve Spolkovém sněmu
Karel III., který je na třídenní návštěvě Německa, se ve čtvrtek stal prvním vládnoucím monarchou, který ve Spolkovém sněmu přednesl projev. V listopadu 2020 sice ve sněmu k poslancům hovořil, ale to bylo ještě v roli nástupce trůnu.
To, že právě ve Spolkovém sněmu mohl ve čtvrtek jako král vystoupit, označil za nanejvýš symbolické, protože zdi budovy mohou vyprávět historii 20. století.
Připomenul, že v roce 1933 byla budova vypálena, na konci druhé světové války těžce poničena a že to byl britský architekt Norman Foster, kdo navrhl současnou skleněnou kupoli nad jednacím sálem. „Ikonická skleněná kupole je symbolem transparentnosti parlamentu,“ řekl Karel III.
Za projev se Karlu III. dostalo potlesku vstoje. V budově Spolkového sněmu královu řeč poslouchali nejen poslanci a členové vlády v čele s kancléřem Olafem Scholzem, ale také zemští premiéři, spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier a čestní hosté, mimo jiné bývalí prezidenti Joachim Gauck a Christian Wulff.
Králův projev uvedla předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, která označila vystoupení Karla III. v parlamentu za velkou čest. Řekla také, že Británie se ujala mnoha uprchlíků, kteří utíkali před nacistickým režimem, a že po druhé světové válce naopak Německu pomohla vrátit se do mezinárodního společenství.
Karel III. do Německa přiletěl ve středu, kdy byl v centru Berlína přivítán s vojenskými poctami. Ve čtvrtek dopoledne se sešel s berlínskou primátorkou Franziskou Giffeyovou a poté v budově kancléřství s Olafem Scholzem. Ten na twitteru napsal, že oceňuje to, že si král na první zahraniční cestu vybral Německo. „Ukazuje to, že přátelství našich zemí je důvěrné,“ uvedl kancléř.
Ze Spolkového sněmu odjel král do střediska pro ukrajinské válečné uprchlíky na někdejším berlínském letišti Tegel. Zbytek odpoledne se pak rozhodl věnovat návštěvě Braniborska, konkrétně vojákům britsko-německého ženijního praporu a představitelům ekovesnice Brodowin. Pátek, kdy cestu do Německa uzavře, stráví v Hamburku.
