Zemřela matematička Johnsonová, hrdinka filmu Skrytá čísla. Výpočty pomohla astronautům na Měsíc

Ve věku 101 let v pondělí zemřela matematička amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Katherine Johnsonová. Vědkyně počítala pro první kosmické mise trajektorie raket a oběžných drah a její práce pomohla uskutečnit přistání amerických astronautů na Měsíci. John Glenn, který byl prvním Američanem na oběžné dráze kolem Země, si před historickým letem vyžádal, aby Johnsonová ručně překontrolovala letové údaje stanovené počítačem.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Katherine Johnsonová s herečkami z filmu Skrytá čísla. | Foto: FW1F/Andrew Heavens | Zdroj: Reuters

Šéf NASA Jim Bridenstine ocenil Johnsonovou za to, že nejen pomohla rozšířit hranice pro kosmické lety, ale i díky ní se toto odvětví otevřelo ženám a zbavilo rasových předsudků. „V NASA nikdy nezapomeneme na její odvahu, vedení a milníky, kterých bychom bez ní nemohli dosáhnout. Budeme dále neúnavně rozvíjet její odkaz a práci, abychom rozšířili možnosti pro každého, kdo může přispět k nekončící snaze rozvoje lidského potenciálu,“ uvedl Bridenstine v prohlášení.

Práce Johnsonové přispěla k úspěchu Alana Sheparda, který se v květnu 1961, měsíc po historickém letu sovětského kosmonautu Jurije Gagarina, stal prvním Američanem ve vesmíru. Její výpočty byly klíčové i pro mise Apollo, jejichž cílem bylo přistání Američanů na Měsíci, a pro program amerických raketoplánů.

Americké astronautky letos poprvé vystoupily do volného prostoru, vně stanice vyměnily baterie

Číst článek

V roce 1962 požádal Glenn před prvním orbitálním letem inženýry, aby Johnsonová přepočítala výsledky, které pro misi od startu až po přistání v oceánu stanovil počítač. „Pokud řekne, že jsou v pořádku, pak jsem připraven letět,“ vzpomínala po letech na událost Johnsonová. Matematička tehdy s pomocí stejných vstupních dat přepočítala výsledky stanovené počítačem, a to pouze za použití mechanické kalkulačky.

Johnsonová jako svůj největší přínos vesmírným misím považovala podle NASA výpočet trajektorií pro setkání lunárního a velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Na odpočinek odešla v roce 1986 po 33 letech práce pro americký vesmírný program. „Milovala jsem každičký den své práce,“ řekla.

V roce 2015 ji tehdejší šéf Bílého domu Barack Obama ocenil prezidentskou medailí svobody, což je nejvyšší americké civilní vyznamenání. O práci Johnsonové a dalších dvou černošských matematiček a fyziček pro NASA vypráví životopisný snímek Skrytá čísla, který si vysloužil nominaci na Oscara.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme