Evropský parlament se potýká s dosud nevídanou korupční kauzou. Belgická policie obvinila hned několik osob z možného přijetí úplatku. Ojedinělost případu vnímá spolupředseda protikorupční skupiny europarlamentu Daniel Freund v tom, že aktéři byli chyceni při činu. „Jedinci dali v sázku reputaci všech,“ říká Němec v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Doufá v zavedení reforem, třeba zařazení lobbistů ze třetích zemí na registrační transparentní seznam.

Rozhovor Brusel / Štrasburk 5:00 14. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je Evropský parlament zkorumpovaný?
Ne. Není to záležitost celého Evropského parlamentu. Je to záležitost několika jeho členů. Probíhá vyšetřování belgické policie a my jsme tomu otevření. Obávám se toho, že se celá věc ukáže mnohem větší, než jak ji sledujeme nyní. Je možné, že se ukáže zapojení dalších.

V současnosti musíme udělat vše pro to, abychom odhalili, co se stalo. Zároveň si myslím, že musíme mluvit o nezbytných reformách. Aby se toto – doufejme – nestalo znovu.

Z toho, co je zatím jasné, se zdá, že to byla akce pár jednotlivců, kteří dali v sázku reputaci nás všech ostatních v Evropském parlamentu. Aktuálně totiž sledujeme, že někteří naši kolegové přebírají tašky s penězi a nechávají ovlivňovat své rozhodování při hlasování. Je to nesmírně smutné.

Jak se v této perspektivě díváte na negativní stanovisko Transparency International, která hovoří o nedostatečných protikorupčních opatřeních? O aktuální kauze mluví jako „o špičce ledovce“.
Myslím si, že Evropský parlament je jeden z nejvíce transparentních parlamentů v Evropě. Každý můj projev, ať už ho pronáším v pracovní skupině, nebo na plenárním zasedání, je dohledatelný na webových stránkách. Každé hlasování si můžete zkontrolovat.

Katarská lobby v Evropském parlamentu? Zadržená místopředsedkyně a 600 tisíc eur v hotovosti

Číst článek

Ale je pravda, že je v této oblasti co zlepšovat. Poslanci se například nemusejí zodpovídat za nejrůznější luxusní cesty, které jim platí takzvaně třetí strany. To je z mého pohledu velký problém, který musíme napravit.

Zároveň si myslím, že v naší transparentnosti jsou slepá místa, nejen v Evropském parlamentu, ale v celé Evropské unii. Uvedu konkrétní příklad: Máme dobrý registr lobbistů, který ale není perfektní. Lze v něm dohledat, kdo lobbuje u koho, s kým se sešel, kde a co řešili. Setkání vykazují europoslanci i eurokomisaři. Dotýká se to lobbistů ze všech členských států. Ale velký problém je, že se toto nařízení nevztahuje na osoby ze třetích zemí – takže země, jako je třeba Katar, jsou vyňaty z této transparentnosti. Což je něco, co by se mělo jednoznačně změnit.

Ano, na to pravděpodobně naráží Transparency, když píše: „Parlament po mnoho desetiletí umožňoval vznik kultury beztrestnosti, která se projevovala kombinací laxních finančních pravidel a kontrol a naprostým nedostatkem nezávislého (nebo dokonce žádného) etického dohledu.“ Co si o tom jako spolupředseda protikorupční skupiny EP myslíte?
Předně bych rád zdůraznil, že jakožto člen frakce Zelených jsem byl na mnoha jednáních, na kterých se probírala reforma registru lobbistů nebo otázka etické komise. Naše skupina několik let požaduje, abychom udělali kroky ve prospěch těchto změn, protože sdílíme některé obavy a výtky Transparency International.

Bohužel jsme na to často sami, nebo nás pro prosazení změn není dost v parlamentu. Vytvořili jsme skupinu europoslanců, kde nás je asi stovka, stále však nedosahujeme většiny. Doufám, že dění posledních dní přesvědčí nerozhodnuté kolegy, aby v této oblasti změnili svůj postoj. Nemůžeme se v této situaci vrátit k běžné práci, jako by se nic nestalo.

Vazby na Blízký východ

Tušíte, proč se cílem ovlivňovaní stal právě Evropský parlament? V unijních strukturách je vše provázáno napříč institucemi, ale když se podíváme na pravomoci parlamentu, jedná sice o legislativních návrzích, nicméně třeba v oblasti okamžité reakce přijímá pouze usnesení. V tomto ohledu má větší dosah Evropská komise, která zavádí opatření.
Evropský parlament určuje debatu kolem nastolených témat. Když si vezmeme za příklad situaci kolem lidských práv v Kataru, jakým způsobem se k tomu postavíme, má dopad na následná rozhodnutí, která mohou být přijata jinde – třeba na Radě a vyplynou z toho pak sankce.

Podezření z korupce v europarlamentu. Prokuratura potvrdila čtyři vazby, mezi nimi i pro Kailiovou

Číst článek

Nevylučoval bych, že vyšetřování odhalí další jednotlivce, kteří byli do současné aféry zapleteni, a že se to může dotknout dalších institucí. Protože přesně jak naznačujete, pokud bylo něčí strategií ovlivnit pozici Evropské unie, pochybuji, že by se omezil pouze na pár lidí ze socialistické frakce v Evropském parlamentu. Opravdu se obávám, že půjde o větší skandál, než jak se rýsuje v současnosti.

Z jakého důvodu je tedy hlavní a dosud nejvýše postavenou obviněnou případu řecká europoslankyně Eva Kailiová?
To nevím, museli bychom se zeptat Katařanů. Ale Eva Kailiová byla jakožto místopředsedkyně zodpovědná za region Blízkého východu, což by mohl být důvod. Včera (v pondělí na zasedání EP ve Štrasburku, pozn. red.) rezignovalo několik členů socialistické frakce na své posty v parlamentu. Do celé kauzy je zapletena řada dalších lidí – třeba Marc Tarabella, který byl místopředsedou Delegace pro vztahy s Arabským poloostrovem, nebo předseda lidskoprávní organizace Pier Antonio Panzeri.

Zdá se mi, že se snažili ovlivnit osoby, které byly ve vysokých pozicích na různých místech Evropského parlamentu a měly na starosti země Blízkého východu.

Ovlivňování rozhodnutí

Naznačil jste, co se dělo na plenárním zasedání ve Štrasburku. Zajímalo by mě, jaké byly závěry? Předpokládám, že jste se korupčním skandálem zabývali, k čemu jste dospěli?
Jednalo se spíše o úvodní debatu, další budou následovat. Měli bychom na závěr týdne dospět k rezoluci, ve které budeme hlasovat, jak se k tomu postavíme. Předpokládám, že bude interní vyšetřování, což už oznámila předsedkyně Roberta Metsolaová, aby bylo objasněno, zda a kde se Katar mohl pokoušet ovlivnit rozhodování a jestli to skutečně dělal.

Pak bych očekával, že povedeme detailní debatu o tom, jaké změny můžeme udělat pro to, aby se něco podobného už neopakovalo.

Máte na mysli konkrétní kroky, které povedou ke zlepšení?
Jak už jsem zmínil – lobbing ze třetích zemí by měl být více transparentní, protože doposud se na ně nevztahovala žádná pravidla. Měli bychom se zamyslet také nad funkční etickou komisí a jejím případným fungováním. Osobně si také myslím, že bychom se měli zaměřit na to, za jakých podmínek by měli europoslanci přijímat pozvánky na luxusní cesty, které často zahrnují letenky první třídou, pětihvězdičkový hotel.

V minulosti jsme viděli, že státy jako Ázerbájdžán nebo Rusko využívaly přesně těchto nástrojů. Z mého pohledu je tu velké riziko, že to bude vytvářet střet zájmů. Měli bychom reflektovat, jestli by podobné pozvánky měly být povoleny.

‚To jsem tu ještě nezažil.‘ Zpravodaj detailně o korupci v europarlamentu

Číst článek

V čem je aktuální aféra, označovaná jako „Katargate“, ojedinělá? Můžeme jmenovat nějaké podobné?
Aktéři byli chyceni při činu. Měli u sebe tašky s hotovostí, jak vyplývá z vyšetřování belgické policie. To je něco, co jsme nikdy předtím neviděli. Upřímně jsem byl šokován rozsahem a také tím, že někdo dopustí, aby ho suma peněz ovlivnila v jeho rozhodování, a přijme tento způsob.

Už jsme zažili, že se cizí země snažily prostřednictvím peněz ovlivnit rozhodování evropských institucí, včetně Evropského parlamentu. Před deseti lety se takto pokoušel Ázerbájdžán ovlivnit hodnocení o stavu lidských práv. Z nedávné doby můžeme jmenovat zprávy, jakým způsobem se Rusko zasazovalo o rozklížení evropských demokracií.

Dohoda o plynu s Katarem

V souvislosti se současným vyšetřováním se hovoří o tom, že peníze plynuly ze „země v Perském zálivu“, přičemž nejčastěji se zmiňuje Katar. S ním má EU uzavírat dohody o dodávkách plynu. Co se v této záležitosti stane?
To nevím a jsem na to sám zvědavý. Když přijde řeč na plyn, Evropa je ve velmi nepříjemné pozici. Odstřihli jsme se od ruského plynu po brutální a nelegální invazi na Ukrajinu. Zároveň ale tuto surovinu potřebujeme. Evropští ministři se snažili vyjednat dohodu s Katarem, abychom do budoucna měli zajištěné dodávky. Nemáme iluze o lidskoprávní situaci, navíc Katar není demokracie, je to diktatura. Co ale teď máme dělat?

21:32

Podmínky dělníků v Kataru jsou drastické, říká ředitelka Amnesty International

Číst článek

Potřebujeme zajistit naši nezávislost na fosilních palivech, nechceme být závislí na diktaturách, které navíc podkopávají naše demokratické zřízení. Ale bohužel s přihlédnutím k politickým rozhodnutím, které jsme udělali v minulosti, jsme odkázáni na druhé. Nestaneme se soběstační za noc. Než se tak stane, musíme plyn někde nakupovat. Obávám se, že do té doby budeme odkázáni na nákup nerostných surovin ze zemí, jako je Katar. Protože zase rozumím tomu, že Evropané nejsou připraveni na to, aby seděli doma v zimě.

Budete se snažit do té dohody, která se z pohledu energetických zdrojů zdá nevyhnutelná, začlenit opatření, která budou chránit třeba právě přehlížená lidská práva?
Naneštěstí je zde silná vazba mezi zeměmi, které disponují plynem a zároveň nejsou demokraciemi. Samozřejmě máme diverzifikovanou síť zdrojů a přál bych si, abychom mohli čerpat jenom z těch, které podporují demokratické zřízení, dodržují základní práva a neútočí na menšiny – bohužel tyto standardy splňuje jen malé množství zemí, jako třeba Norsko, Nizozemsko nebo Velká Británie a ty nejsou schopné pokrýt všechny naše potřeby. Musíme transformovat naše ekonomiky a přístup, jakým vytápíme naše domovy, abychom mohli ukončit tyto závislosti, jak nejrychleji to bude možné.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít