Novináři v Kazachstánu čelí zatýkání i hrozbě vězení. Režim se snaží pokrývání protestů co nejvíc omezit
Násilné nepokoje, desítky mrtvých, stovky zraněných a povolení úřadů střílet do demonstrantů „bez varování“. Tak vypadá bouřlivé dění v Kazachstánu. Dostat se k relevantním informacím v zemi, která dlouhodobě pošlapává svobodu médií, ale není snadný úkol. V posledních dnech se totiž svévolné zatýkání nezávislých reportérů a násilí vůči novinářům ještě stupňuje.
Na tristní situaci v Kazachstánu upozorňuje nezávislá organizace obhajující svobodu tisku a médií Reportéři bez hranic. Novináři, kteří se snaží pokrývat aktuální dění v ulicích, se podle ní stávají častým terčem úřadů, čelí svévolnému zatýkání a někteří byli dokonce zraněni nebo postřeleni.
Chaos v Kazachstánu je pro Moskvu varování i příležitost. Vedle Ruska má silné slovo i Čína
Číst článek
„Úřady nešetří své úsilí kontrolovat informace o protestech a omezovat mediální pokrytí (aktuální situace),“ prohlásila ve čtvrtek Jeanne Cavelierová, která vede oddělení Reportérů bez hranic pro oblast východní Evropy a střední Asie.
Podle mezinárodní organizace na ochranu svobody médií se tak novináři v Kazachstánu stávají „obětmi pronásledování režimu“, který poslední tři roky vede prezident Kasym-Žomart Tokajev.
Šéf kazašského režimu tvrdí, že za nepokoji stojí „teroristé ze zahraničí, podněcovaní v zákulisí postavami z ciziny“. Jak ale upozorňuje britská BBC, svá tvrzení o zapojení teroristů trénovaných v zahraničí dosud nijak nepodložil. Místo toho v pátečním prohlášení dovolil policistům a vojákům, že na protestující mohou „střílet bez varování“.
Mezi stovkami lidí, kteří během nepokojů utrpěli zranění, se přitom ocitají také novináři. Organizace informuje mimo jiné o případu Leonida Raskazova, reportéra zpravodajského webu Orda.kz, který pokrýval dění v největším městě Almaty, kde je situace zdaleka nejdramatičtější. Podle Reportérů bez hranic ho ve středu zasáhl gumový projektil do zad, násilí a zastrašování ale čelí i mnoho jeho kolegů.
Dostat se k věrohodným informacím se tak v Kazachstánu stává stále těžší. Upozorňuje na to také britský deník The Guardian s odvoláním na několik svědků v Kazachstánu. Podle nich komplikuje přístup k ověřeným zprávám už jen pravidelné vypínání internetu, ke kterému režim v posledních dnech přistupuje. Často nefunguje ani mobilní spojení nebo telekomunikační kanály včetně aplikace WhatsApp, Messenger, Telegram nebo Signal.
Například ve čtvrtek tak většina Kazachů mohla čerpat zprávy o nepokojích víceméně jen ze státní televize, která následuje prohlášení čelních představitelů režimu. „Teroristé používají civilisty včetně žen a dětí jako lidské štíty,“ hlásila v týdnu stanice Chabar 24 s dodatkem, že se „policejní síly ze všech sil snaží zajistit bezpečnost obyvatel“.
Jako zabíjet meteorology
„Informovat o protestech je pro kazašské novináře obtížné, ale ne nemožné. Musí nosit vesty, které je identifikují jako novináře, a jsou pro ně vyhrazené prostory, odkud mohou demonstrace sledovat. Mnoho novinářů ale bylo v průběhu protestů zadrženo a někteří utrpěli zranění,“ říká pro iROZHLAS.cz novinář Rádia Svobodná Evropa Bruce Pannier, který se specializuje na oblast střední Asie.
Novinář Soukup: Kazachům vadilo, že se jim snižuje životní úroveň a platí nepopulárního exprezidenta
Číst článek
„Samozřejmě je velký rozdíl, jestli jste novinářem ze státního, nebo nezávislého média a těch druhých není mnoho. Novináři zastupující nezávislá média přitom nemají k představitelům státu stejný přístup. Často nedovolují klást jakékoliv otázky a raději se obracejí na novináře ze státních médií,“ dodává Pannier.
Běžná situace v Kazachstánu se ale dál zhoršuje. Tento týden úřady zakročily například proti dvěma zpravodajským webům, které v Kazachstánu jinak běžně přinášejí informace. Přístup ke stránkám Orda.kz a KazTag ministerstvo vnitra zablokovalo už v úterý odpoledne, kdy krize začala nabírat na obrátkách.
V prvním případě se tak úřady rozhodly poté, co web Orda informoval o „radikálnějších požadavcích“ ze strany demonstrantů. Protesty propukly koncem minulého týdne v reakci na zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG) a jeho následné zdražení, prohlášení vlády slibující nápravu ale protestujícím nestačily. Začali proto volat po odchodu čelních představitelů země, zejména exprezidenta Nursultana Nazarbajeva a jeho nástupce Tokajeva. O tom také informoval web Orda.kz, úřady ho ale následně zablokovaly.
Šéfredaktorka serveru Orda.kz pak na sociální síti Telegram uvedla, že rozhodnutí úřadů zablokovat stránky zpravodajského portálu nedává smysl. „To se skanduje na náměstí, neříkáme to my. Stejně tak vás nemůže urazit předpověď počasí a nemůžete zabíjet meteorology, protože nemáte rádi sníh,“ upozornila kazašská novinářka.
V případě serveru KazTag pak k blokaci vedlo zveřejnění článků, které popisovaly policejní násilí namířené proti demonstrantům.
Zatýkání novinářů
Reportéři bez hranic proto vyzývají úřady, aby s nátlakem na novináře přestaly. „Nepokoje nesmí sloužit jako záminka k cenzuře médií – právě naopak. Vyzýváme proto prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, aby okamžitě obnovil přístup k internetu a zablokovaným webovým stránkám a umožnil novinářům pracovat svobodně, bez strachu z policie,“ uvádí čtvrteční prohlášení Reportérů bez hranic.
‚Likvidace útočníků.‘ Kazachstánská policie rozehnala demonstranty střelbou, do země přijela ruská vojska
Číst článek
Organizace zároveň upozorňuje, že mnoho reportérů oblečených ve vestách s novinářským označením v posledních dnech skončilo v poutech policistů, aniž by se čímkoliv provinili. „Kromě toho, že byli svědky policejního násilí proti demonstrantům,“ dodává organizace.
Jedním z nich je i Darchan Umirbekov z Rádia Azzatyk, kazašské pobočky Rádia Svobodná Evropa. Reportéra, který informoval o demonstracích v hlavním městě Nur-Sultan, byl zatčen v úterý 4. ledna a v policejní vazbě strávil čtyři a půl hodiny. Podle policie ho prý vyslýchala jako „svědka“, více než dvě hodiny mu ale nedovolila promluvit s právníkem.
Přestože se před policisty identifikoval novinářským průkazem, byl ve stejný den zadržen i jeho kolega Kasym Amanzol, který působí jako vedoucí kanceláře Rádia Azzatyk ve městě Almaty.
Policisté zadrželi také tři reportéry na jihozápadě Kazachstánu, kde protesty koncem minulého týdne propukly. Dva z nich byli krátce na to propuštění na svobodu, novinářka deníku Vremja Aižan Auelbeková ale skončila ve vazbě. Podle americké neziskové organizace Výbor na ochranu novinářů (CPJ) ji policisté zadržovali déle než tři hodiny, aniž by jí sdělili jakékoliv vysvětlení.
Výbor upozorňuje i na další formu zastrašování, kterou proti novinářům používají kazašské úřady. Poté, co začaly blokovat internet a další telekomunikační kanály, ve středu vyhlásily nouzový stav v Almaty, metropoli Nur-Sultanu a v oblastech na západě země. Kazašské ministerstvo informací přitom varovalo média, že toto mimořádné opatření umožňuje navýšit maximální trest za „vědomé šíření nepravdivých informací“ na tři až sedm let odnětí svobody.
Situace novinářů v Kazachstánu byla špatná už v minulosti. Podle hodnocení svobody médií, které každý rok zveřejňují Reportéři bez hranic, se země loni umístila až na 155. místě ze 180. Po propuknutí protestů se už tak tristní situace propadla ještě hlouběji.
Vedle Reportérů bez hranic tak přišla s vlastní výzvou směřovanou k vedení Kazachstánu také americká nevládní organizace. „Vyzýváme kazašskou vládu, aby přestala zadržovat zástupce médií, zajistila volný tok informací a přijala veškerá možná opatření, aby byla zajištěna bezpečnost novinářů na místě,“ uvedl tento týden v prohlášení Výbor na ochranu novinářů.
