'Kdo dal bolševikům právo na ten nejkrutější experiment? Říjen 1917 je naše ostudná historie'

"Měli bychom jednou provždy udělat za bolševismem tečku, stejně jako v Německu provedli denacifikaci." Obraz Bolševik ruského malíře Borise Kustodieva (1878-1927). | Foto: Boris Kustodiev | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-NC)

"Bolševici provedli ten nejkrutější experiment. Všechno bylo proti zdravému rozumu. Kdo dal Leninovi a jeho bandě právo takový experiment uskutečnit?" Říjnová revoluce, jež přesně před 100 lety změnila Rusko a pak i celý svět, se stává předmětem bouřlivých debat na sociálních sítích, hlásí z Petrohradu zpravodaj Českého rozhlasu.

Tento článek je více než rok starý.

100 let od VŘSR Petrohrad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V úterý 7. listopadu je to rovných sto let ode dne, kdy Ruskem otřásl bolševický převrat, který vešel do dějin pod názvem Velká říjnová socialistická revoluce. 7. listopadu 1917 bolševici vedení Vladimirem Iljičem Leninem svrhli Prozatímní vládu Alexandra Kerenského a chopili se moci.

100 let od bolševického převratu v Rusku. Připomeňte si VŘSR ve speciálním projektu Českého rozhlasu

Číst článek

Výstřel z křižníku Aurora oznámil začátek nové epochy. Ne všichni si ale revoluce ten den všimli. Ruské hlavní město – Petrohrad - dál žilo svým běžným životem, lidé šli do práce nebo do kina a málokdo si uvědomil, co se vlastně stalo.

Ruské jaro

Představa o převratu v říjnu 1917 a tehdejší situaci v Rusku zůstává silně zkreslená, popisuje pro Radiožurnál Igor Čubajs: „Naši historii neustále falšují. Často se setkáte s názorem, že Rusko bylo a je nenormální zemí. Do první světové války a vlastně až do bolševického převratu bylo jedním z nejúspěšnějších států na planetě. Na konci 19. století začal kvalitativní růst – ekonomiky i životní úrovně. Na západě to nazývali zázrakem a ruským jarem. A pak došlo ke katastrofě – bolševici uchvátili moc.“

Podle filozofa Igora Čubajse proto Rusko potřebuje svůj Norimberský proces a právní zhodnocení událostí, kterým došlo před sto lety. „Teprve potom budeme mít šanci stát se normálními lidmi– jako Češi, Slováci, Maďaři, Němci,“ je přesvědčen Čubajs.

Dnešní Rusko prý prostoupila lhostejnost vůči zkušenostem a lekcím z dějin. „ Mnozí říkají: nevrtejme se v historii, nepotřebujeme to. Třeba senátor Fomenko mi řekl: ‚Já historii znát nemusím.‘ To je přece barbarství,“ zlobí se filozof.

„Historii znát musíme, skutečnou historii,“ zdůrazňuje. „V tom spočívá obrovská zásluha spisovatele Solženicina, který řekl: Pomohl jsem našemu národu obnovit historickou paměť. To musíme dělat.“

Ten nejkrutější experiment

Říjnová revoluce je ale přesto předmětem bouřlivých debat na sociálních sítích. Jako například tato diskuse mezi jistým Žeňou a jistým Viktorem:

„Bolševici provedli ten nejkrutější experiment. Všechno bylo proti zdravému rozumu."

"Kdo dal Leninovi a jeho bandě právo takový experiment uskutečnit? Kde byli tehdy lidé, kterým nebyl lhostejný osud země, lidé kteří měli děti a předky?"

"Kdo jim dál právo? Temnota a nevzdělanost. Stejně jako dnes."

"Naše současná společnost, přinejmenším její část se domnívá, že to byla velká a slavná historie, že jsme jako první světu dokázali, že kolektivní stát se dá vytvořit, že se dá vybudovat komunistická společnost na základě ruské duše atd. Myslím si, že jsme za to zaplatili příliš vysokou cenu. Měli bychom jednou provždy udělat za bolševismem tečku, stejně jako v Německu provedli denacifikaci. Říjen 1917 – to je naše ostudná historie. “

Stoleté výročí říjnového převratu v dnešním Rusku oslavují jen komunisté. Po revoluci začala občanská válka a první represe, které vyvrcholily takzvaným velkým stalinským terorem v 30. letech. I ten je odkazem Říjnové revoluce.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme