Být novou tváří je slabost i přednost. Zuzana Čaputová se voličům představuje, útočit na rivaly nechce
Zuzana Čaputová byla ještě před pár měsíci pro většinu obyvatel Slovenska neznámou tváří. Dnes má velké šance na to, aby se stala první slovenskou prezidentkou a aby právě její tvář jednou reprezentovala národ na nejvyšší úrovni. A tak se ji nejen Slováci pomalu učí znát a k tomu mají dvě malé nápovědy – skládku a Mečiarovy amnestie.
Nejdřív klapot podpatků a pak skromný potlesk. Zuzana Čaputová přichází do malé místnosti v Dunajské Stredě, části Slovenska, které dominuje hlavně maďarská menšina. I o její hlas chce tato pětačtyřicetiletá právnička usilovat, přestože maďarsky neumí.
Zuzana Čaputová. Profil kandidátky na slovenskou prezidentku od Pavlíny Nečáskové
„Během studia jsme s přítelkyní rozběhly projekty pro sociálně znevýhodněné děti a měla jsem pocit, že je dobře tu energii a kapacitu věnovat něčemu smysluplnému,“ představuje se Zuzana Čaputová. Přítomní zvědavě naslouchají. Místo, kde ji znají velmi dobře, je totiž na mapě úplně jinde: na předměstí Bratislavy v jejím domovském Pezinku.
Právě tam na sebe přitáhla poprvé pozornost, když začala v roce 2008 úspěšně bojovat proti tomu, aby vznikla uprostřed města skládka. Stála v čele petice jako občanka i právnička, a za pravdu jí dal nakonec i Soudní dvůr Evropské unie.
Zelená nobelovka
Čaputové to vyneslo mezinárodní Goldmanovu cenu, takzvanou zelenou nobelovku. A o pár let později se zasazovala spolu se sdružením Via Iuris o zrušení takzvaných Mečiarových amnestií.
Stačí jí to? Podle politického komentátora Mariana Leška ano, i když její neznámá tvář je její největší překážkou. „Ale je podivuhodné, jak rychle ten hendikep dokázala obrátit ve svůj prospěch. Na jedné straně je na Slovensku obrovská poptávka po nové tváři, která by představovala novou naději a ztělesňovala to, co ještě nebylo zdiskreditované, a tohle paní Čaputová splnila,“ říká Radiožurnálu komentátor.
A právě touha po slušnosti, která se v zemi začala sílit po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka, dovedla Čaputovou až k prezidentské kandidatuře. Vede nenásilnou kampaň a nechce se snížit k útokům, i když počítá s tím, že její protikandidáti nemusí být vždy za gentlemany.
„Obsah těch útoků, který jsem dosud zaznamenala, je, obrazně řečeno, na vodě. Jsou to lži, konspirace a výmysly a k tomu se stavím jen tím, že v klidu zareaguji, řeknu, co si myslím. To, čemu se chci určitě vyhnout, je jakýkoli protiútok. Myslím, že konfliktů je dost, nešla jsem do politiky pro to, abych se hádala, ale abych přinesla řešení,“ říká Čaputová.
Přezdívají jí „Kiska v sukni“, ostatně současná hlava státu ji podporuje. Rozruch vzbuzuje i liberálními názory – třeba o povolení registrovaného partnerství, podporou potratů a možnosti adopcí děti homosexuály. Zatím jí to, zdá se, příliš neuškodilo a potřást rukou si s ní chce stále více lidí. V posledních průzkumech měla jasný náskok před ostatními kandidáty.
