Africký stát Keňa se nachází na pokraji největší humanitární krize za desítky let. Obyvatelé, především ve venkovských oblastech, totiž následkem dlouhotrvajícího sucha přichází o zdroje vody a potravy, hospodářská zvířata umírají na dehydrataci. Podle zprávy OSN se 2,9 milionů lidí v zemi nachází v urgentní humanitární nouzi. Keňa se v trpké situaci ocitla kvůli nedostatečné vládní prevenci sucha i klimatickým změnám.

Nairobi 7:10 31. prosince 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V oblasti Wajir, jedné z celkových 47 lokálních keňských okresů, se Hodhan Isaacková vážně obává o zdraví svých dětí. Serveru Guardian popisuje, že ve svých dvaadvaceti letech vychovává sedm potomků, pro které má problém sehnat obživu. „Jediné, na čem mi záleží, je budoucnost mých dětí,“ popisuje Isaacková. Nejmladší děti viditelně trpí podvýživou.

Její manžel odešel hledat práci před pěti měsíci. Rodině občas pošle peníze, kvůli špatnému telefonnímu signálu ale skoro nekomunikují.

Rodina Isaackové ještě před rokem vlastnila 10 krav a stádo koz. Protože zvířatům nedokázala v současných podmínkách zajistit dostatečný přísun vody a potravy, jejich počet se postupně minimalizoval. Kráva nepřežila ani jedna, z 50 koz přežily pouze tři.

Chov dobytka je přitom ve venkovských oblastech afrického státu zásadním měnovým prostředkem. Zdravá kráva má hodnotu téměř 34 tisíc keňských šilinků, tedy více než 6500 korun. Prodejce jedné kozy získá přes tisícovku, majitelé velblouda na skoro 22 tisíc korun. Hodnota zvířat ale znatelně klesá, pokud jsou nemocná, slabá či vyčerpaná.

Keňský školní systém podle Guardianu požaduje za každého studenta zaplatit měsíční poplatek 500 šilinků. Bez prodeje dobytka tak Hodhan Isaacková pro své dvě nejstarší děti nezvládne školní docházku zaplatit.

Miliony hladových

OSN minulý týden v prohlášení upozornila, že téměř tři miliony obyvatel Keni se nachází v humanitární nouzi. „Zdroje vody pro obyvatele i zvěř vysychají. Snaha o zisk vody vede k napětí a hrozí tak mezikomunitní konflikty,“ uvádí zpráva. Tamní vláda v září varovala, že 2,1 milionům obyvatel hrozí hladomor v důsledku pokračujícího sucha.

Odhad lidí, kteří musí dlouhodobě shánět vodní zdroje, se podle OSN zvýšil od února o milion Keňanů. Mezi nimi je i Zenab Kuleová, která čeká v 25 letech třetí dítě. Jak popsala serveru Al-Džazíra, v šestém měsíci těhotenství už více než 90 dnů živí sebe i dvě děti pouze kukuřičným škrobem. Na jiné jídlo nemá prostředky.

Obě děti Kuleové trpí záněty a průjmem. To většinou doprovází podvýživu. Také často stonají, Kuleová se bojí, že mladší syn se nevyléčí z aktuálně prodělávané chřipky. Sama trpí závratěmi a má zvýšený srdeční tep. Vše v důsledku dehydratace.

Podle Al-Džazíry se 465 000 dětí a 93 000 těhotných či kojících žen v Keni momentálně nachází ve stavu akutní podvyživenosti a dehydratace. Tradiční způsoby navíc i těhotným ženám dávají zodpovědnost za získávání vody pro domácnost, což se nyní stává několikahodinovým zážitkem. Národní organizace pro prevenci sucha (NDMA) upozorňuje, že průměrná cesta za vodním zdrojem činila v říjnu zhruba 14 kilometrů.

Národní katastrofa

Dlouhá období sucha nejsou v zemi výjimkou a obyvatelé vnitrostátních oblastí jsou na ně zvyklí a připravení. Letošní rok je ale v souvislosti se slabými obdobími dešťů zahnal do extrémních podob. Organizace pro včasné varování před hladomorem (FEWS NET) uvádí, že sever Keni zaznamenal úbytek průměrných srážek o 30 procent – jsou tak nejslabší za několik desítek let.

Podle Světové meteorologické organizace byl navíc rok 2020 třetím nejteplejším rokem zaznamenaným v Africe. Odborníci tvrdí, že průměrná teplota kontinentu vzroste důsledkem změn klimatu do roku 2050 o dva stupně.

Právě klimatická změna je jednou z hlavních příčin situace, kvůli které v září prezident Uhuru Kenyatta vyhlásil stav národní katastrofy. Její vliv si kromě vrcholných činitelů uvědomují i obyvatelé státu, na který má situace nejvíc drastický vliv.

„Víme, že je to kvůli klimatické změně, říkají nám to vědci. V minulosti zde rostlo spousta stromů, ale vykácely se a využily jako palivo. A teď víme, že spalování přispívá ke globálnímu oteplování,“ říká Guardianu farmář Waita, kterému devastující sucho zničilo celou úrodu rajčat. Bez zeleniny na prodej mu mnoho možností k uživení rodiny nezbývá.

„Klimatická změna je bezesporu důvodem současné katastrofy. Není ale jediným faktorem, k extrémním suchům přispěl i rostoucí počet obyvatel, změna složení půdy v důsledku zavlažování i urbanizace společnosti,“ popisuje ředitel NDMA James Oduor.

Ve hře je koronavirus

Situací ale nejsou ovlivněni pouze farmáři. Generální sekretářka Keňského Červeného kříže Asha Mohammedová pro Guardian uvádí, že kvůli vzniklé situaci jsou lidé ve městech nuceni platit vyšší ceny za jídlo. „Určitý dovoz ze zasažených oblastí tu je, ale mnoho obchodníků si vysoké ceny nemůže dovolit. Spousta z nich přišlo o práci kvůli pandemii,“ říká.

Také koronavirová pandemie podle Mohammedové přispěla k rozšíření potravinového nedostatku. Lidem sebrala určitou možnost mobility a zredukovala dostupnou pracovní sílu na co nejmenší počet. Farmaření přitom v zemi závisí na společné, komunitní práci, kterou vedení země kvůli zamezení šíření viru značně omezilo.

Katastrofálním stavem nejsou postiženi jen lidé a hospodářská zvířata. Závažným způsobem trpí flóra a fauna v celém státě, a to jak v divočině, tak v přírodních rezervacích a safari, kterými je Keňa celosvětově známá.

V prosinci například agentura Getty Images zveřejnila fotku šesti mrtvých žiraf v nepravidelné kruhové spirále, kterou pořídil novinář Ed Ram. Šestice se zřejmě snažila dostat za zdrojem vody k přehradě u vesnice Eyrim, která byla v té době už téměř vyschlá. Žirafy po cestě uvízly v bahně, dehydratované a vyčerpané následně zemřely.

Ozbrojené konflikty

Špatná situace se projevuje i v regionu Turkana, který hraničí s Ugandou a Jižním Súdánem. Turkana je poslední měsíc dějištěm lokálních konfliktů mezi obyvateli třech zemí. Nedostatek jídla, vody a extrémní sucho vede ke krádežím a ozbrojeným loupežím.

Islámský stát zůstává ‚všudypřítomnou hrozbou‘. Posiluje hlavně v částech Afriky, obětí útoků přibývá

Číst článek

Obětí jedné z nich byl i pastýř Ekidor Esekon. Při hledání zdroje vody pro své stádo krav byl napaden ozbrojenci kousek od hranic s Jižním Súdánem. Ekidor podle serveru Al-Džazíra schytal kulku do břicha a do nohy, pomoc mu zavolal jeho bratranec, který stádo vedl s ním a před ozbrojenci utekl. Dobytek mu byl ukraden, sám neví, jestli všechny kusy nebo ne.

Podle programového ředitele organizace Lotus pro vývoj v Keni (LOKADO) Ezekiela Didy se počet loupežných přepadení v posledním roce nebývale zvýšil. „Je to nový trend, lidé kradou zvířata, aby je následně za peníze prodali. Dříve jimi doplňovali svá stáda,“ upřesňuje Dida. „V pohraničních oblastech jsme byli zvyklí na dvě až tři přepadení za měsíc, momentálně jich evidujeme až dvanáct,“ doplňuje Dida.

Zanedbaná prevence

Opatření proti změnám klimatu jsou podle odborníků jednou z možností dlouhodobého řešení situace. Situace ale vyžaduje pomoc vládní i mezinárodní, ani jedna podle představitele Wajirské oblasti Yusufa Abdi Gediho není momentálně dostačující.

„Období dešťů skončila. Pokud se nestane zázrak, pršet dlouho nebude. Museli jsme k osmnácti cisternám s vodou zajistit dalších 22, nedostali jsme na ně však žádný příspěvek od vlády,“ říká Abdi Gedi pro Guardian.

Vedení Wajiru se také dlouho potýkalo s korupčními problémy za vedení bývalého guvernéra oblasti Mohameda Abdiho, během jehož úřadování problémy se suchem začaly nabývat na vážnosti. „Jejich příprava byla absolutně nedostatečná. Bojujeme tady s neuhasitelným ohněm,“ dodává Abdi Gedi.

Zanedbaná prevence si tak začíná vybírat daň na ohrožené skupině obyvatel, která, zatím marně, doufá ve zmíněný zázrak v podobě dešťů. To si uvědomuje při předávání zásob škrobu rodině i farmář Aden Gidhayes. „Jestli nezaprší, umřou nám zvířata. A pak umřeme všichni,“ uvádí Gidhayes, kterému zbylo ze stáda pouze pět krav.

Abdi Gedi zmiňuje, že vyhlášení stavu katastrofy vládou mělo vyhlásit poplach u humanitárních organizací. Jejich pomoc je podle něj ale zatím zanedbatelná. Počty pracovních sil se nezvýšily, a jsou tak stále nedostatečné.

Timon Láska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít