Chybějící olej, nedostatek hnojiv a dvojnásobné ceny pečiva. Keňa si zvyká na dopady války na Ukrajině
Nedostatek obilí, oleje a dalších důležitých potravin trápí velkou část afrického kontinentu. Tamní země totiž dováží významné procento obilí, ale například i hnojiv z Ukrajiny. Konkrétně v Keni se situace rychle stává hlavním tématem nadcházejících voleb.
Začátkem června varovala Organizace spojených národů čtrnáct – hlavně afrických – zemí před nákupem kradené pšenice z Ukrajiny. Zásob v sýpkách v okupovaných oblastech na Ukrajině se zmocnilo Rusko a zařadilo je do svého vývozu.
V posledních týdnech jednali s ruskými představiteli zástupci Africké unie. Společně tlačí na západní země, aby uvolnily sankce, které na Rusko uvalily od začátku jeho invaze na Ukrajinu.
Rusko zrušením sankcí podmiňuje ukončení blokády lodí s ukrajinskou pšenicí v Černém moři. Ceny potravin v Africe mezitím stále rostou
Situace je náročná pro všechny
„Chléb je teď drahý – kvůli pšenici. Většinu pšenice kupovala Keňa z Ruska a Ukrajiny. Jenže kvůli válce mezi nimi teď nemáme tolik pšenice jako dřív, takže mouka je drahá. Její cena pořád roste,“ vypráví ve vysílání Radiožurnálu Robert Mwachoni – řidič z povolání, který vyrostl a žije v keňském hlavním městě Nairobi.
Robert patří do keňské střední třídy. To znamená, že měsíčně vydělá v přepočtu víc než pět tisíc korun.
Zoufalí Afghánci utíkají ze země. Vládnoucí hnutí Tálibán místo toho řeší další omezování práv žen
Číst článek
Cena chleba vzrostla od začátku války z 30 na 65 keňských šilinků. Tedy v přepočtu asi o 13 korun. Výrazně vzrostly ale i ceny jiných potravin, jako třeba oleje. Obyvatelé nyní čekají, zda se situace navrátí do předválečného normálu.
Celé Nairobi je v současnosti polepené desítkami volebních plakátů. Supervolební den čeká Keňu v srpnu a rostoucí ceny potravin se staly jedním z hlavních témat kampaní kandidátů.
„Lidé vidí, jak ceny rostou, ale současnou vládu z toho nelze vinit. Zároveň ale od té budoucí budou chtít, aby to řešila. Stejně tak ceny pohonných hmot, které vzrostly z 90 šilinků na 140. Takže ceny a potraviny jsou téma. Stejně jako posilování práv a společenského postavení žen,“ vysvětluje Robert.
Život na skládce
Na opačné straně Nairobi, tedy na severovýchodním předměstí Dandora, žije část obyvatel v extrémní chudobě, tedy za méně než 45 korun denně. Živí se vybíráním materiálů z největší skládky ve východní Africe.
Egypt zafixoval ceny chleba. Válka na Ukrajině zdražuje potraviny i v Súdánu, kde hrozí hlad
Číst článek
„My nejíme chleba. Kde bychom ho vzali,“ popisuje Anna Mundiová a při pohledu na skládku všude kolem nás se dává do smíchu. Přechází z angličtiny do swahilštiny a postupně se smějí i ostatní kolem.
„My chléb nekupujeme. Je pro nás příliš drahý. Jen se rozhlédněte, kde jsme, co jíme.“ Je jednou z přibližně pěti tisíc lidí, kteří přímo na skládce žijí a pracují.
Ceny hnojiv
Kromě rostoucích cen potravin a pohonných hmot a nedostatku pšenice se Keňa v současnosti potýká taky s nedostatkem hnojiv a jejich vysokými cenami.
Za velký problém to považuje například Fairtrade manažer květinové farmy Longonot Julius Njuguna: „Dostupnost hnojiv je teď problém, protože je Keňa z velké části dováží.“
Významným dovozcem hnojiv do Keni je právě Rusko. Například v roce 2021 dosáhla hodnota exportu ruských hnojiv do Keni víc než 33 milionů dolarů, tedy přibližně tří čtvrtin miliardy korun.
„Ano, válka je problém. Ale nemůžeme ani zapomenout na inflaci, ta tady je. Je v celém světě. Je to globální problém. A kromě hnojiv prostě chybí i další komodity. Třeba obyčejný stolní olej,“ popisuje Julius Njuguna.
Recyklace a klimatická změna
Nedostatek hnojiv se na farmě nedaleko jezera Naivasha rozhodli řešit recyklací a kompostováním. Tím jsou prý schopní dnes ušetřit až 40 procent částky na nákup hnojiv.
Zemědělec: Rusové ničí sklizeň za tři roky. Loňská je ve skladech, bez ní se nezaseje ani příští rok
Číst článek
Mnozí pěstitelé a zemědělci v Keni ale takové možnosti nemají. Navíc musí čelit taky prodlužujícím se obdobím sucha, rostoucím teplotám, ale i prudkým dešťům, které odplavují půdu i živiny.
I projevy extrémního počasí zvyšují riziko hladu v zemi. Podle humanitárního informačního portálu Reliefweb v zemi aktuálně hrozí hlad třem a půl milionu obyvatel Keni. Oproti loňskému roku je to nárůst o 1,5 milionu lidí.
„V Keni taky pěstujeme pšenici, ale jen v malém množství. Takže jsme závislí na importu,“ dodává Robert Mwachoni. Stejný problém mají i další africké země. Podle Mezinárodního centra pro rozvoj migrační politiky pochází 32 procent do Afriky dovezené pšenice z Ruska. 12 procent z Ukrajiny.
25 zemí na kontinentu navíc z těchto dvou zemí dováží přes třetinu svých zásob obilí. Extrémní hlad zhoršený chybějícími nebo omezenými dodávkami hrozí například obyvatelům Etiopie, Súdánu nebo třeba Somálska.
