Výjimečný stav na Ukrajině už platí. Rusové poslali do vazby většinu ze zadržených námořníků
- Výjimečný stav na Ukrajině začal formálně platit již v pondělí. Prezident Petro Porošenko posunul začátek výjimečného stavu v deseti oblastech země na 26. listopadu. Platit pak bude do 26. prosince.
- Ruský soud na anektovaném Krymu také vzal v úterý do vazby 15 z 24 zajatých Ukrajinců. O osudu ostatních se rozhodne ve středu. Pokud budou odsouzeni za nezákonné překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní, hrozí jim až šest let v ruském vězení.
- Šéf ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Hrycak v úterý potvrdil, že na palubě ukrajinských plavidel zajatých ruskými pohraničníky byli příslušníci vojenské kontrarozvědky SBU.
- Vyhlášením výjimečného stavu Ukrajina reagovala na nedělní ozbrojený incident v Kerčském průlivu. Ruské lodě tam zadržely tři plavidla ukrajinské armády, 24 členů jejich posádek bylo zadrženo.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý upravil platnost vyhlášení výjimečného stavu, který podle jeho výnosu schváleného parlamentem měl začít platit ve středu ráno. Prezident dnes oznámil, že válečný stav už platí, a to od pondělí 26. listopadu.
Ministerstvo vydalo upozornění k Ukrajině. Varuje před zvýšenou činností bezpečnostních složek
Číst článek
„Zákon, kterým byl schválen prezidentský výnos, stanoví délku platnosti výjimečného stavu 30 dnů. Účinnost skončí, pokud si pamatuji, 26. prosince. Když jsem mluvil v parlamentu, bylo tam jiné datum, teď ale platí 26. prosince. Proto režim válečného stavu platí od 26. listopadu,“ popisoval Porošenko.
Ruský soud na anektovaném Krymu pak poslal na dva měsíce do vazby 15 z 24 ukrajinských námořníků, které ruské vojenské lodě v neděli zadržely v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Jsou mezi nimi i tři zranění Ukrajinci hospitalizovaní v kerčské nemocnici. Ostatních devět postaví ruské úřady před soud ve středu.
Na palubě zadržených ukrajinských člunů byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Potvrdil to v úterý šéf SBU Vasyl Hrycak. Jeden z důstojníků byl podle něj při incidentu těžce zraněn.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Ruská pobřežní stráž v neděli zabránila v plavbě třem ukrajinským lodím, které mířily z Oděsy do přístavu Mariupol. Ten leží nedaleko ukrajinského území ovládaného proruskými rebely. Kerčská úžina spojuje Černé a Azovské moře a odděluje okupovaný Krym od Ruska.
Kyjev prý přesun svých lodí Moskvě dopředu ohlásil. Nevpuštěním plavidel do oblasti Rusko podle Ukrajiny porušilo právo na svobodnou plavbu a tím i své mezinárodní závazky. Ukrajinské lodě se vracely zpátky do Černého moře, když jedna ruská loď narazila do ukrajinského remorkéru, jak potvrzuje i záznam ruského námořnictva.
Příslušníci ruské FSB, pod kterou spadá i pohraniční stráž, v neděli večer tuto loď a další dvě - na které také stříleli - zabavili a posádky zajali s tím, že narušily ruské pobřežní vody.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová pak obvinila Ukrajinu z používání gangsterských taktik - provokací, nátlaku a obvinění z agrese. Ministerstvo si předvolalo prozatímního ukrajinského charge d'affaires. „Důvodem pro tento krok je agresivní a provokativní akce ukrajinské strany,“ uvedla podle agentury TASS mluvčí úřadu Zacharovová.
Ruští politici také obviňují Ukrajinu, že jedná pod tlakem Západu. Na facebooku to napsal například krymský lídr Sergej Aksjonov. Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj pak varoval Kyjev, že riskuje vyvolání velkého válečného konfliktu.
Petříček: Nepřijatelné
Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) v Bruselu českým médiím řekl, Rusko dalo najevo, že chce blokádou Kerčského průlivu porušovat právo na svobodu navigace v mezinárodních vodách.
„Chci vyjádřit velké znepokojení z aktuálního vývoje v Azovském moři a v Kerčském průlivu. To, že se v této oblasti odehrál ozbrojený incident, vnímáme velmi citlivě,“ řekl ministr s tím, že bude mluvit s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o příapdném zařazení tématu na pořad čtvrtečního jednání vlády.
‚Takové chování nemůže zůstat bez následků.‘ Berlín nevylučuje další sankce proti Rusku
Číst článek
„Na ministerstvu v Praze byl ukrajinský velvyslanec v ČR. Po návratu do Prahy chci situaci s kolegy setkat a probrat aktuální vývoj situace. Čekáme také na to, jak se bude odvíjet debata v Kyjevě ohledně případného vyhlášení výjimečného stavu,“ dodal ministr.
Ministerstvo zahraničí označilo blokování Kerčského průlivu ze strany Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva. Ve svém prohlášení, které vydalo v pondělí odpoledne, vyzvalo k propuštění zajatých lodí.
Zpřísnění sankcí vůči Rusku?
Německo a Francie, stejně jako některé další země, vyzvaly Rusko k propuštění ukrajinských lodí a námořníků. Berlín a Paříž také kritizovaly použití síly ze strany Ruska, které podle dosavadních informací kolem incidentu nemělo opodstatnění.
„Nedělní incident vyvolává vážné otázky, především ohledně použití vojenské síly ze strany Ruska, pro něž podle doposud známých skutečností nebyl žádný důvod,“ řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Obě strany vyzval k zahájení dialogu s cílem vyjasnění případu a uklidnění napětí.
Romancov: Boje mezi Ukrajinou a Ruskem se na moře pravděpodobně nepřesunou
Číst článek
„Vyzýváme Rusko k co nejrychlejšímu propuštění ukrajinských vojáků a vrácení zadržených plavidel námořnictva,“ napsalo ve svém prohlášení francouzské ministerstvo zahraničí. „Nic nenaznačuje tomu, že použití síly ze strany Ruska bylo oprávněné,“ dodává se v komuniké.
Reakce Polska, které sousedí s Ruskem i Ukrajinou, byla ještě ostřejší. Poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy uvedl, že Západ by měl zvážit další ekonomické sankce proti Rusku. „Společně s našimi spojenci bychom měli zvážit a projednat zpřísnění sankčního režimu vůči Rusku,“ prohlásil Krzysztof Szczerski po Dudově telefonátu s ukrajinským protějškem Porošenkem.
Případné nové sankce Západu proti Rusku ale situaci ohledně konfliktu v Krčském průlivu nevyřeší. Prohlásil to v úterý náměstek ministra zahraničí Alexander Gruško. Zároveň varoval před použitím krize k eskalaci politického napětí. „Pokud by to chtěl někdo jako záminku pro politickou eskalaci, myslím, že by to nebyl signál správným směrem,“ uvedl Gruško.
Chaos v parlamentu
Při jednání o vyhlášení válečného stavu navrhovaného prezidentem Porošenkem vznikla v ukrajinském parlamentu nepřehledná situace. Schůze byla sice zahájena, ale opoziční poslanci obsadili řečnickou tribunu, aby si vynutili konzultace s prezidentem.
Porošenko do sídla jednokomorové sněmovny dorazil, ale po hodině marného čekání na uvolnění řečnického pultu budovu podle očitých svědků opustil. Projev, v němž navrhuje vyhlásit s platností od středy 30denní válečný stav, pak místo parlamentu pronesl v televizi a na facebooku.
Ukrajinský parlament nakonec po vzrušené několikahodinové debatě schválil v pondělí večer dekret o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu 30 dnů. Opatření mělo původně vstoupit v platnost ve středu v 08.00 SEČ a trvat do 27. prosince.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko ale v úterý platnost výjimečného stavu změnil. V zemi podle něj platí už od pondělí 26. listopadu a potrvá do 26. prosince.
Porošenko také v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit výjimečný stav na celém území Ukrajiny. Platné bude místo toho jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.
Porošenko: Nechystáme se válčit
Ukrajinský prezident zdůraznil, že navrhovaný krok neovlivní termín konání prezidentských voleb. Porošenko podle agentury Unian délku navrhovaného válečného stavu zkrátil právě proto, aby nekolidoval se začátkem volební kampaně.
Prezident ve zdůvodnění svého postupu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války.
„Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně,“ citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.
„Válečný stav neznamená, že bychom odmítali politické a diplomatické cesty k osvobození ukrajinských území,“ řekl prezident a dodal, že zavedení válečného stavu nebude omezovat ústavní práva a svobody občanů.
Podle Porošenkova dekretu má generální štáb ukrajinské armády zorganizovat protivzdušnou obranu klíčových vládních objektů a připravit částečnou mobilizaci. V nezbytném počtu mají být k „výcvikovým shromážděním“ povolány armádní zálohy.
Tajná policie SBU má posílit kontrarozvědnou činnost a pohraničníci mají zvýšit ochranu administrativní hranice mezi Ukrajinou a okupovaným Krymem. Jeden článek Porošenkova dekretu podléhá utajení.
