Západ musí silně a rozhodně zareagovat kvůli incidentu v Kerčském průplavu, řekla serveru iROZHLAS.cz ukrajinská analytička Maryna Vorotnyuková. Zároveň odmítla, že by šlo o ukrajinskou provokaci. „Fakt, že existuje ukrajinské námořnictvo, je sám o sobě provokací pro Rusko,“ dodává. Ukrajinský prezident Petro Porošenko podle ní neměl jinou možnost než vyhlásit výjimečný stav.

Doporučujeme Praha 17:50 30. listopadu 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Máme se obávat otevřené války mezi Ruskem a Ukrajinou?
V tuto chvíli to vypadá, že nebude další eskalace, takže současný stav bude na nějaký čas zmražen. Ale nemůžeme si být úplně jistí, protože bylo mnoho případů, kdy jsme si mysleli, že Rusko už nebude dále eskalovat. Když došlo k anexi Krymu, nikdo na Ukrajině ani na Západě nevěřil, že se to stane. Proto byli všichni nepřipravení.

Takže ačkoli je malá šance, že vypukne válka, měli bychom pamatovat na to, že může dojít k nějakému jinému scénáři. Nastane jiná provokace. A obávám se, že v tom případě bude muset Ukrajina nějak reagovat. Představte si, že dojde k přestřelce a eskalace se vymkne kontrole.

Ukrajina si nepřeje mít otevřenou válku. I když někteří ideologové v Kremlu říkají, že to byla ukrajinská provokace. Ne. Ukrajina zná své limity a ví, že může spoléhat pouze sama na sebe. A proto ji nechce. Je to na Kremlu. Historie prokázala, že si nemůžeme být jistí, co se odehrává v ruském strategickém uvažování. Někdy jdou v úplně jiném směru, než očekáváme. Měli bychom být připraveni na všechno.

Pokud mluvíte o dalším zamrzlém scénáři, tak se bude jednat o další nevyřešený konflikt, pouze v trochu jiném regionu?
Azovské moře obklopuje poloostrov Krym a přiléhá také k Donbasu. Je to ten samý region, ale jedná se o mořskou dimenzi, zatímco předtím to byl pozemní rozměr.

Domníváte se, že může dojít k další eskalaci také na zemi?
Existovala strategie napojit Krym na Donbas. A v jednu chvíli to byl odpor ukrajinské armády a dobrovolníků, který tuto snahu zastavil. Takže nešlo o to, že by Rusko nechtělo, ale v tu dobu (během konfliktu na východní Evropě v létě 2014, pozn. red.) byli Rusové odstrašeni. Takže tento vývoj je možný. V mnoha vojenských analýzách se objevuje, že to je pro Rusko stále na stole. 

VIDEO: Těžko uvěřit, že by šlo o provokaci Ukrajiny. Generál Petr Pavel hodnotil situaci v Kerčském průlivu

Číst článek

Ale opravdu to záleží na odpovědi Ukrajiny a Západu. Pokud Kreml uvidí dostatek zájmu a odstrašení, tak se buď zastaví, nebo alespoň zvolní. Došlo k posílení ukrajinské vojenské síly v regionu včetně vojenské základy u Mariupolu, takže můžeme doufat, že se ubrání.

Jde také o západní komunitu. Alianční lodě jsou přítomny v Černém moři, ale představte si, že jich bude daleko víc. Pokud by došlo k jejich navýšení, možnost odstrašení by byla tak velká, že si nemyslím, že by Rusko zaútočilo.

A nevedlo by to k další eskalaci?
Ne, pokud by byla odpověď mezinárodní komunity dostatečně silná, zejména NATO, navýšila by se přítomnost v černomořském regionu a vojenská pomoc Ukrajině, vše by sloužilo jako připomenutí Rusku, že Ukrajina není zapomenuta, že Černé moře není zapomenuto, a že ‚raději zde nenapadejte Západ‘.

Jaká by tedy podle vás byla nejlepší odpověď Západu, ne pouze vojensky, ale také politicky a ekonomicky?
Samozřejmě je potřeba reagovat také politicky a diplomaticky. A sankce. Ty, které již byly odsouhlaseny, měly dopad na ruskou ekonomiku a Rusko to cítilo. I když je Putin zesměšňuje, že nefungují, tak fungují. Takže v současnosti by bylo dobré rozšířit sankce a přijmout je specificky ve vztahu k současnému incidentu. Nikdo samozřejmě neočekává, že by někdo udělal celou práci za Ukrajinu. Ukrajina se musí sama bránit, ale Západ jí může pomoct, aby se stala odolnější.

Celý incident také ekonomicky dusí ukrajinský obchod, protože přístavy Mariupol a Berdaňsk jsou zodpovědné za absolutní většinu ukrajinského námořního exportu. Rusko Kerčský průliv uzavřelo, takže nejen vojenské, ale i komerční lodě nemají přístup do Azovského moře. Podle několika odhadů vlastníků lodí stojí každá hodina zpoždění tisíce dolarů. Jak Ukrajina, tak společnosti ztratily miliony dolarů. To je také ruská strategie. Ekonomické přežití Ukrajiny je v sázce.

Došlo k ukrajinské provokaci?
Odpovím takto: fakt, že existuje ukrajinské námořnictvo, je samo o sobě provokací pro Rusko. Pokud by se Ukrajina vzdala Černého moře, jen toto by potěšilo Rusko a neexistovala by žádná provokace. Je faktem, že Ukrajina používala Kerčský průliv, první průplav lodí byl v září a Rusko nereagovalo. Ale podruhé už se Rusko rozhodlo ukázat, kdo je tam pánem, kdo vlastní Azovské moře.

Nedošlo tak k žádné provokaci. Podle všech dohod, včetně té s Ukrajinou z roku 2003, kterou Rusko nevypovědělo, mají ukrajinské lodě právo tudy plout. Jsou to sdílené vody s Ruskem. Kreml sice může říct, že přes noc rozhodl změnit pravidla a Azovské moře je ruské, ale to prostě není možné.

Jak si vysvětlujete fakt, že příslušníci ukrajinské tajné služby SBU byli na palubě zadržených lodí?
Neexistuje žádné omezení pro Ukrajinu mít na palubě lodí kohokoli, koho budou chtít.

Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis ve vysílání Českého rozhlasu Plus zmínil, že „Rusko je stálým členem, bohužel, stálým členem Rady bezpečnosti OSN a má právo veta“. Je snaha izolovat Rusko nebo se ho zbavit v mezinárodní komunitě správnou reakcí?
Nikdo nechce, aby bylo Rusko izolované v mezinárodním systému. Chápeme, že Rusko je velmoc, ale zároveň se musí řídit pravidly mezinárodního systému. Není žádný stát, který by stál mimo pravidla. Jakkoli velký, jakkoli silný, i když milujeme ruskou kulturu a obdivujeme ruskou literaturu, neexistuje žádná výmluva, díky které by se Rusko chovalo tak, jak chce. Měli bychom respektovat národní zájem Ruska, ale pokud je definován tak, že se snaží ubližovat ostatním státům, tak bychom neměli být submisivní.

Expert: Pokud padne Ukrajina, je ve vážném ohrožení celá Evropa. EU a NATO musí na Putina silně tlačit

Číst článek

Tomuto tématu se věnuji deset let a Rusko znám také zevnitř. Příběh, že Rusko se stává izolované, že se Západ snaží Rusko pokořit, je pouze racionální politika Kremlu, který říká, že ho Západ obkličuje. Kalkulace je velmi jednoduchá: aby se Západ cítil zodpovědný za ruský strach a chování. Mnoho lidí na Západě říká, že pokud se tak Rusko cítí, měli bychom se držet mimo ruskou sféru vlivu. Ale to je špatná kalkulace, protože ruské zájmy neuspokojíme, ony expandují. Nejde o to, aby bylo Rusko silné, ale aby byl Západ slabý. Neexistuje žádná politika zůstat stranou Ruska, která by garantovala, že Rusko nebude pokračovat. Bude.

Někteří analytici se domnívají, že další eskalace by Rusku ekonomicky ublížila, zejména kvůli možným sankcím. Ale zároveň upozorňují, že Putin nemůže ustoupit, vypadal by slabě. Jaké budou další ruské kroky?
Součást strategie Putina je vždy udržovat zájem ruské populace mimo domácí politiku. Tak to funguje od časů Sovětského svazu. Kdykoli je deficit, nedostatek zboží, lídři řekli: ‚Podívejte, jsme nukleární supervelmoc, máme vesmírné programy, jsme velký národ‘. A Rusko je supervelmoc, to nikdo nepopírá, ale toto je stejná strategie. Že se pozornost světa soustředí na Rusko a je na něm, jak se vyvinou mezinárodní vztahy. A je to pravda, člověk zapne televizi a všude je Rusko, od Sýrie po Ukrajinu.

Podle vás je současný incident pokračováním celého konfliktu na Ukrajině, nebo se jedná o samostatnou krizi?
Určitě nejde o samostatnou, je to jen další krize v řetězu událostí. Odborníci na Ruskou domácí politiku by upozornili na fakt, že ruská reforma důchodového systému nefungovala, lidí jsou nespokojení, takže Rusko by mělo krátkou a rychlou válku. A pak dojde k eskalaci v Azovském moři.

Někteří analytici zmiňovali, že současný incident je příliš omezený na to, aby měl dlouhodobý dopad na ruskou veřejnost a popularitu Putina. A že veřejnost se o tuto krizi tolik nezajímá.
S tím nesouhlasím. Jak sleduji ruská média, jedná se o velkou zprávu. Nejdříve byly zprávy, že je něco špatného s mostem přes Kerčský průliv. Že není tak stabilní, jak by měl být. A pak přišla zpráva, že se ukrajinské lodě pokusí most destabilizovat. To bylo jedno z oficiálních vysvětlení. Občané sledují dění okolo Krymu a jsou na to velmi citliví. Stejně jako na dění ohledně mostu. Ruská média ukazují, že ruské námořnictvo je silné, provokace nefungují, brání most i Azovské moře a chrání Rusko.

Zaměřme se nyní na Ukrajinu. Jaká je nálada ve společnosti, jak lidé reagovali na tuto krizi?
Samozřejmě záleží, jak kdo vnímá celý konflikt. Ale panovaly obavy, jak to bude s vyhlášením výjimečného stavu. Ale tento strach se, díky bohu, nenaplnil. Výjimečný stav byl schválen v umírněné podobě. Třicet dnů, deset regionů, které přiléhají k Rusku, Podněstří a moři. Ukázalo se, že nebyla představena žádná vojenská správa, žádné změny každodenního života občanů, takže se situace uklidňuje. Každý se ale na začátku obával, včetně mě.

Jaké jsou důvody pro vyhlášení výjimečného stavu?
Rusko dosud nepřiznalo, že by mělo jednotky na východě Ukrajiny. Jednalo se tak o nevyhlášenou válku. Nyní ale šlo o otevřený útok, to je kardinální změna. Takže bylo potřeba nějak reagovat. Pokud by nebyl vyhlášen výjimečný stav, byl by to signál slabosti. Takto to může pomoct, pokud by vypukla válka, například k mobilizaci armády. Někdo by mohl říct, že šlo pouze o snahu prezidenta Petra Porošenka, aby byl znovuzvolen. Ať jsou jeho kalkulace jakékoli, v tomto případě nebyla jiná možnost. A já jsem ráda, že v této podobě výjimečný stav neohrozí volby. To sebere vítr z plachet mnoha kritikům Ukrajiny na Západě, kteří by řekli, že Porošenko chce zrušit volby. Byla to správná věc. 

Poslední otázka se týká přístupu z oboru studia konfliktů, tedy transformace konfliktu. Například John Paul Lederach zmiňuje, že konflikt je také příležitostí. Konflikt tedy vnímá nejen negativně, ale také pozitivně. Je současná krize také v něčem příležitostí?
Co se stalo, poskytlo velmi jasné symptomy a diagnózu. Pokud předtím na Západě někdo tvrdil, že Rusové například nejsou v Donbasu, tak nyní zkrátka musí čelit faktu, že Rusové zaútočili. Byla to velmi silná zpráva a Západ se tím musí nějak zabývat. I když stále budou politici i odborníci v Evropské unii a NATO, kteří budou říkat, že to není úplně důležitá část světa. Ale doufám v jasnou odpověď Západu. Konfrontace mezi Ruskem a západními státy bude pokračovat, ale v případě ostré reakce budou sázky příliš vysoko, aby se Rusové vměšovali všude. Je čas na pořádnou západní strategii.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít