Stěhování švédského města. Radnice, kostel i deset tisíc lidí musí uhnout těžbě železné rudy
Rozkaz zněl jasně, přesunout centrum města, kostel a deset tisíc lidí. Taková je situace ve švédském městě Kiruna, pod kterým se postupně rozšiřuje největší důl na železnou rudu na světě. Ve městě se proto nyní definitivně zavírá stará radnice, která se přesouvá asi o tři kilometry na východ. A lidé ji budou muset následovat.
Zásoby magnetitu vedou od vrcholu hory nad Kirunou šikmo pod zem, až pod švédské město ležící za severním polárním kruhem.
Během těžby se pak část země postupně propadá. A jak těžba postupuje směrem dolů, je v tuto chvíli takzvaná hlavní šachta v hloubce 1300 metrů a blíží se nebezpečná zóna propadů k obydleným čtvrtím města.
Část Kiruny se proto stěhuje, uhnout těžbě musí například radnice. Někteří úředníci už pracují z nové budovy. Jak ale Radiožurnálu řekla šéfka projektu stěhování radnice Jenny Lindbergová, budova se nyní oficiálně zavírá.
500 hodin a 1 minutu stěhovali na 53 podvozcích kostel v Mostě. Šanci ale promarnili
Číst článek
Stará radnice skončí stejně jako domy z okolí, ze kterých se už Kiruňané odstěhovali. Město je předá těžařské firmě, která zajistí jejich ekologickou likvidaci, a to přestože radnice v roce 1964 vyhrála cenu za nejkrásnější švédskou veřejnou budovu.
Přestěhovat se musí také deset tisíc lidí. Obyvatelé Kiruny, kteří jsou v zasažené oblasti, mají na výběr. Státní těžařská firma LKAB jim nabízí buď zcela nové bydlení ve stejné kvalitě v novém městě, nebo jim vyplatí tržní cenu nemovitosti a k tomu čtvrtinu navrch.
Přesun za miliardy
LKAB už za celý proces vyplatilo v přepočtu asi 16 miliard korun a 27 miliard korun má připravených. Roční prodeje firmy ale činí násobně víc, takže se jí to stále vyplatí.
Podle informací vydaných firmou začaly první přesuny lidí kvůli těžbě už v roce 1899, kdy se stěhovala z vrcholu kopce první chata. Aktuální plán stěhování pochází z roku 2004 a neskončí dříve než v roce 2032. Do té doby se musí kromě deseti tisíc lidí přesunout také řada obchodů v dosavadním centru nebo také velký dřevěný kirunský kostel.
Celý kostel se bude přesouvat až okolo roku 2025 a město už několikrát změnilo způsob, jak ho přestěhovat. Ještě minulý měsíc to ale vypadalo, že se bude stěhovat v celku. Kostel je z roku 1912 a je skoro stejně starý jako celé město. Návrh budovy připomíná tradiční architekturu Sámů, původních obyvatel, kterým se v Čechách častěji říká nesprávným názvem Laponci.
Zkušenost se stěhováním kostela jsme měli i v Československu. V roce 1975 byl po kolejích o zhruba 841 metrů přesunut 10 tisíc tun vážící kostel v Mostě. Téměř celé město pak bylo kvůli těžbě uhlí srovnáno se zemí.
Každý den se podle oficiálních informací firmy vyveze z kirunského dolu asi 75 tisíc tun rudy, což prý odpovídá asi šesti Eiffelovkám. Důl nezná pauzy, takže se pracuje 365 dní v roce, a pokud to přepočteme na Eiffelovky, je to ročně skoro 2200 slavných francouzských věží.
Železná ruda se v Kiruně zpracovává na takzvané železné pelety, což jsou malé kuličky, které jsou polotovarem pro výrobu oceli. Z města se pak odváží vlakem do přístavu v norském Narviku. Dvě lokomotivy táhnou 68 vagonů, každý se stovkou tun železných pelet. A i tak už prý kapacita železnice přestává dostačovat.
