Kiska a Fischer výsledek jednání s Řeky přivítali, Babiš spokojený není

Evropští politici hodnotí čerstvou dohodu z Bruselu o řeckém dluhu zatím spíše opatrně. Padají slova jako „výzva“ nebo „začátek cesty“. A třeba český ministr financí Andrej Babiš (ANO) je k navrhovanému řešení vysloveně skeptický. Dohoda členských zemí platících eurem znamená, že zadlužené Řecko bude moci začít jednat o třetím programu pomoci ze záchranného fondu eurozóny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Kiska, Visegrádská čtyřka | Foto: Filip Jandourek

Babiš závěry summitu za krok správným směrem nepovažuje. „Krok to není dobrý a za pár let bude eurozóna ve stejné situaci jako v roce 2011 a dnes,“ uvedl Andrej Babiš.

Český ministr zahraničí by byl pro takzvaný Grexit, jak se ostatně nechal opakovaně slyšet už před bruselskou schůzkou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nový záchranný plán pro Řecko zhodnotili europoslanci Pavel Poc (ČSSD) a Jan Zahradil (ODS)

„Řešení je odchod z eurozóny a částečný odpis dluhů. Závazky Řecka vůči eurozóně budou mít na řeckou ekonomiku a společnost velmi negativní dopad,“ doplnil Babiš.

To třeba slovenský prezident Andrej Kiska a rakouský prezident Heinz Fischer dohodu uvítali – i když s jistou opatrností.

„Znamená to jen začátek cesty, která bude těžká zejména pro Řecko,“ řekl Heinz Fischer v reakci na to, že Atény budou muset rychle zahájit tvrdé reformy.

V Bruselu se mluví o dohodě s Řeckem, v Aténách o možných předčasných volbách

Číst článek

„Jsme velmi rádi, že došlo k posunu. Je úlohou Řecka, aby se zhostilo úkolů, které jsou na něj kladeny. Sliby nestačí, důležité jsou činy,“ uvedl Andrej Kiska, jehož země je stejně jako Rakousko součástí eurozóny.

Dohodu prostřednictvím své mluvčí ocenil i britský premiér David Cameron, před politiky je však podle něj plno práce. Dodržení dohodnutých podmínek a jejich uvedení do praxe jsou prý „velkou výzvou“.

Řecko se zavázalo, že už do středy tohoto týdne přijme opatření, která by měla přivést do rozpočtu víc peněz z DPH, podnikne první kroky ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému nebo zajistí plnou právní nezávislost statistického úřadu ELSTAT.

Na další pomoci Řecku se prostřednictvím záruk nejspíš bude podílet i Česko

Číst článek

Zřídit by mělo také rozpočtovou radu a zavést poloautomatické výdajové škrty v případě odchýlení se od cílů stanovených pro primární rozpočtové přebytky.

Do středy následujícího týdne by pak země měla přistoupit ještě k reformě soudních postupů v civilních řízeních a k zavedení rámce EU pro ozdravné postupy a řešení krizí úvěrových institucí.

To však je jen základ, který by měl obnovit důvěru mezi Řeckem a zbytkem eurozóny. Další kroky, týkající se třeba státní správy, energetiky, pracovního práva a dalších oblastí, by měly následovat.

Kdo vlastní řecký dluh | Foto: Český rozhlas

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme