Klaus: Německo musí zaplatit za evropskou integraci
Převod peněz z ostatních zemí eurozóny vidí český prezident Václav Klaus coby jedinou cestu k řešení současné řecké krize. „Alternativa v podobě znehodnocení řecké měny není kvůli euru možná,“ prohlásil Klaus na půdě berlínské Humboldtovy univerzity.
Podle české hlavy státu nemůže Německo coby hlavní motor evropské integrace současnému dění nečinně přihlížet.
Podle prezidenta Klause Německo musí nést i negativní důsledky evropské integrace
„Když bylo Německo tak dlouho tím hlavním motorem, nyní není možné se tvářit, že se nic neděje. Ať si to každá země vyřeší sama. Německo má specifickou roli, kterou nemáme my ani nikdo jiný. Němci byli skutečně hlavním hybatelem celého evropského integračního procesu a musí z toho pro sebe vyvodit nějaké důsledky. Já jim v tom neradím, jen se mi to zdá jako logická dedukce,“ uvedl prezident Klaus.
EU jako komunistický blok
Při přednášce na Humboldtově univerzitě v Berlíně Václav Klaus také prohlásil, že země střední a východní Evropy nedokázaly předat zbytku Evropské unie svoje zkušenosti s komunistickým režimem.
Nepřímo přirovnal právě totalitní systémy a směřování sedmadvacítky, když řekl: „Komunistický režim rovnoprávnost a suverenitu států také popíral. Byl organizován shora a ne zdola.“
Názory prezidenta Klause, které byly prezentovány na přednášce v Berlíně, komentoval na Radiožurnálu Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.
„Ty dva útvary jsou zcela nesrovnatelné. Východní blok fungoval na základě příkazů Moskvy, satelitní státy neměly možnost cokoliv ovlivnit. Evropská unie je demokratické společenství rovnoprávných států. Jakákoliv analogie mezi těmito dvěma útvary je nutně zavádějící,“ nesouhlasí s Klausem Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.
Český prezident zalitoval, že nové členské státy nevyužily svých zkušeností z komunistické éry, protože chtěly být rychle součástí Unie. Podle Klause kdyby víc kladly důraz na negativní zkušenost s propagací internacionalismu, pak by nesouhlasily do takové míry s přesunem kompetencí do Bruselu.
„Nemyslím si, že by ty země zapomněly na svoji komunistickou zkušenost a minulost. Právě proto se chtěly stát členy Evropské unie,“ doplňuje Drulák.
Václav Klaus narazil při své přednášce také na to, jak je do praxe uváděná Lisabonská smlouva. Podle něj vlají vlajky Evropské unie skoro všude, unijní hymna zní čím dál častěji, i když byly ze smlouvy vyškrtnuty, zatímco president sedmadvacítky a ministryně zahraničí jsou funkce ryze formální, ačkoliv je dokument obsahuje.
Zajímavá pasáž z dnešní prezidentovy přednášky na Humboldtově univerzitě se týká i jeho pohledu na menšiny. Varuje, že přeměna z Evropy států na Evropu regionů vyvolává už dnes řadu problémů. Upozorňuje na „chování různých menšin, které relativně klidně žijí nebo žily na území sousedních států a které aplikací Schengenské dohody získaly nové ambice.“
