KLDR oslaví narozeniny bývalých vůdců, část vězňů pustí na 'svobodu'

Brány severokorejských věznic se 1. února otevřou. Totalitní režim chystá vyhlásit amnestii, první po víc než šesti letech. Zatím není jasné, kteří vězni budou propuštěni – amnestie se však téměř jistě nebude týkat asi 200 000 politických vězňů v koncentračních a pracovních táborech.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vítejte v KLDR

Vítejte v KLDR | Foto: Aerofilms

Amnestie je vyhlášena u příležitosti dvou hlavních svátků v KLDR, kterými je výročí narození dvou předchozích vůdců. V prosinci zesnulého Kim Čong-ila, který by v únoru oslavil 70. narozeniny, a 100. výročí narození zakladatele komunistického státu Kim Ir-sena.

Právě pompézní oslavy měly být původně příležitostí k oficiálnímu předání moci. Smrt diktátora ale plány zhatila.

Podle parlamentního dekretu se amnestie týká „odsouzených“. Pchjongjang nezveřejnil, kolik lidí se dostane na svobodu, stejně jako neuvedl ani jakých trestných činů se věznění dopustili. Severokorejská vládní agentura KCNA pouze uvedla, že propouštění začne 1. února.

Přehrát

00:00 / 00:00

O plánované severokorejské amnestii informoval reportér zahraniční redakce Robert Mikoláš

Podle Jižní Koreje jde vůbec o první amnestii od srpna 2005, kdy KLDR propustila část odsouzených u příležitosti 60. výročí osvobození od japonské nadvlády.

V Severní Koreji existuje asi 500 věznic, koncentračních a pracovních táborů, ve kterých lidé přežívají v nelidských podmínkách. Podle Amnesty International jsou severokorejští vězni běžně mučeni.

Amnestie se však zřejmě nebude týkat více než 200 000 politických vězňů umístěných v šesti táborech. Mnozí z nich se z těchto koncentračních táborů ani nedostanou živí.

Ačkoli Severokorejci existenci táborů vytrvale popírají, satelitní snímky z roku 2001 a z loňského jara naopak dokazují, že se soustava táborů pro politické vězně stále zvětšuje. V táborech Čotok živoří asi 200 tisíc lidí, mnozí z nich ani nevědí proč. Kvůli principu viny vyplývající z příbuzenství jsou v táborech i ženy a děti vězňů.

Za ostnatými dráty v izolovaných oblastech, často horských údolích, také přežívají celé rodiny odsouzených či nepohodlných osob. Musejí vykonávat otrockou práci. V minulosti docházelo i ke vzpourám těchto zoufalých lidí. Například po vzpouře v roce 1987 sice došlo k uzavření daného tábora, bezpečnostní jednotky ale tehdy zabily 5000 lidí.

KLDR je známá i veřejnými popravami, které dlouhodobě kritizuje i OSN. Pod tlakem mezinárodní kritiky je sice po roce 2000 omezila, před pěti lety je ale znovu obnovila.

Známý je případ šéfa jedné z továren, který byl v roce 2007 demonstrativně zastřelen, protože telefonoval do zahraničí. Popravu tehdy sledovalo na stadionu 150 000 lidí. Loni byli na veřejnosti zastřeleni dva lidé, kteří se provinili pouze tím, že se jim do rukou dostaly protirežimní letáky posílané přes hranici jihokorejskými aktivisty.

Robert Mikoláš, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme