Agenti KLDR, cigarety s cyankáli a 115 mrtvých: atentát jak ze špionážního románu z dílny Kim Čong-ila

Výbuch boeingu jihokorejských aerolinií před 30 lety, 29. listopadu 1987, zabil 115 lidí. Letadlo vyhodili do povětří dva agenti KLDR - a průběhem i okolnostmi to celé připomíná špionážní román.

Soul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jihokorejští vyšetřovatelé svírají paže severokorejské agentky Kim Hjon-hi, která spolu se svým kolegou Kim Song-ilem provedla teroristický útok na letadlo Korejských aerolinek. Bomba, kterou maskovaný pár nastražil na palubě letadla, zabila 115 lidí. Tento známý snímek vznikl 15. prosince 1987, šestnáct dnů po útoku (29. listopadu 1987). | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Ten plán údajně vymyslel samotný Kim Čong-il. Měl vyvolat napětí u jižních sousedů a v nejodvážnějších myšlenkách měl údajně vést i k narušení olympijských her v Soulu a postupnému sjednocení obou Korejí pod komunistickou nadvládou. 

'Otec, dcera' a jedovatá cigareta

Linka 858 Korejských aerolinií směřovala z Bagdádu do Soulu a letadlo typu Boeing 707 vybuchlo nad Andamanským mořem. Útok provedla teprve pětadvacetiletá severokorejská agentka Kim Hjon-hi s ostříleným kolegou Kim Song-ilem.

Plán byl jednoduchý. Přes Moskvu, Budapešť, Vídeň a Bělehrad se dostat do Bagdádu, v letounu uložit výbušninu s časovým spínačem, při mezipřistání v Abú Zabí opustit letadlo a odletět přes jordánský Ammán do Říma a poté zpět do Pchjongjangu. Trochu se to však zkomplikovalo.

Dvojici, která se vydávala za japonské turisty, otce a dceru, se podařilo načasovat bombu a vystoupit v Abú Zabí. Letadlo o osm hodin později skutečně vybuchlo. Většinu obětí tvořili jihokorejští dělníci, kteří se vraceli domů z práce v bohatých zemích Blízkého východu.

Kvůli problémům s vízy však pár musel odletět místo Ammánu nejprve do Bahrajnu, odkud chtěli pokračovat přes Ammán podle dohodnutého scénáře. Krátce před odletem z Bahrajnu však byli zatčeni. Podle pokynů se oba pokusili spáchat sebevraždu ampulkou s cyankáli schovanou v cigaretě, sebevražda se ale podařila jen Kim Song-ilovi.

Kim Hjon-hi odvezli do Soulu a nastal kolotoč výslechů. Nejprve zapírala, nakonec se přiznala. V dubnu 1989 byla odsouzena k trestu smrti, později dostala od jihokorejského prezidenta milost. Za hlavního viníka byl totiž označen Kim Ir-senův režim a Kim Hjon-hi označili za oběť a za "živého svědka krutosti severokorejského vedení".

Slzy duše, nebo propaganda?

Až při výsleších se svět dozvěděl podrobnosti o jejím životě. Narodila se 27. ledna 1962 v rodině diplomata a část dětství strávila na Kubě. V osmnácti letech si ji vybrala komunistická strana jako budoucí agentku. Naprosto v izolaci od rodiny prodělala tvrdý výcvik a v roce 1987 dostala svůj životní úkol.

Podle jejích výpovědí celou akci vymyslel a osobně nařídil Kim Ir-senův syn Kim Čong-il, který svého otce v čele země vystřídal po jeho smrti v roce 1994 a který severokorejský režim řídi až do roku 2011, kdy zemřel.

Pět let po teroristickém útoku vydala Kim autobiografickou knihu Slzy mé duše (česky vyšla v roce 1997), která byla její zpovědí i omluvou obětem. Někteří experti ale pochybují o tom, nakolik je kniha skutečnou výpovědí bývalé agentky, protože některé pasáže připomínají spíše propagandu Jižní Koreje.

Kim se před lety provdala za bývalého jihokorejského agenta, se kterým má dvě děti. V roce 2009 se setkala s japonskou rodinou, jejíž členka byla v 70. letech unesena do KLDR, aby zde vzápětí vyučovala budoucí severokorejské agenty, včetně Kim, japonštinu. Nyní žije na neznámém místě, z obav před stále hrozící pomstou severokorejského režimu je pod neustálou ochranou.

Sponzor terorismu

"Proč jsem se musela narodit v Severní Koreji? Podívejte se, co se mnou ten režim provedl," řekla Kim před lety v jednom rozhovoru, které jinak téměř nedává. Její příbuzní prý skončili v pracovních táborech.

Teroristický útok z roku 1987 byl jedním z důvodů zařazení KLDR na americký seznam států podporujících terorismus. V roce 2008 byla země ze seznamu vyřazena, neboť Pchjongjang dočasně umožnil mezinárodní kontrolu svého jaderného programu. Počátkem tohoto měsíce ale hlavní bezpečnostní poradce prezidenta Donalda Trumpa Herbert McMaster prohlásil, že USA kvůli severokorejským jaderným testům zvažují, že Severní Koreu opět na seznam zařadí.

Rozhovor BBC s Kim Hjun-hi

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme