Klíčové země NATO vyjádřily podporu Spojeným státům
Ostatní klíčové země Severoatlantické aliance vyjádřily plnou podporu Spojeným státům při případných odvetách vůči strůjcům teroristických útoků. Londýn, Paříž, Berlín, Madrid i další jsou připraveny poskytnout vojenskou i další pomoc. Přihlásily se opět k možnému uplatnění pátého článku Washingtonské smlouvy o NATO.
Německá policie vyšetřuje v souvislosti s útoky ve Spojených státech jednoho zaměstnance hamburkského letiště. Muž je původem z Maroka a v Německu pracoval legálně. Jak hlásí berlínský zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský, po jiném muži arabského původu tam policie pátrá. Na základě informací od americké FBI hamburská policie nalezla byt, kde do ledna letošního roku bydlel jistý Muhammad Atta, který je jedním z padesáti podezřelých z organizace úterních útoků na budovu Světové obchodní organizace a Pentagonu. Spolu s dalším mužem arabského původu Atta odcestoval z Hamburku na Floridu, kde prošli pilotní školou. Oba muži pocházeli ze Spojených arabských emirátů a v Německu žili legálně. V Hamburku také sídlí radikální islámská organizace, kterou nyní vyšetřuje policie kvůli kontaktům s teroristou a miliardářem bin Ládinem.
Moskevský expert na vojenskou problematiku Alexandra Golce nevylučuje sjednocení úsilí Ruska a Spojených států proti Afghánistánu. USA budou podle něho potřebovat v případě pozemních útoků základnu, která může být buď v Tádžikistánu nebo v Pákistánu. Podporu Ruska v této operaci nevyloučil. Ruský ministr obrany Sergej Ivanov ovšem prozatím odmítl možnost odvetné akce. V minulých dnech ale prohlásil, že Chattáb, kterého se Moskva snaží dopadnout při zhruba dvouleté protiteroristické operaci v Čečensku, je nejbližším pomocníkem Usámy bin Ládina. Rusko by proto mělo uvítat údery proti teroristům, soudí Golc.
OSN a další nevládní humanitární organizace preventivne evakuovaly všechny své pracovníky z Afghánistánu. Ze zeme už odjeli také diplomaté a príbuzní cizincu, kterí zadržuje vládní hnutí Taliban pro údajné šírení krestanství. Tento krok vyvolaly obavy pred možným útokem Spojených státu na cíle Talibanu kvuli úternímu teroristickému úderu na New York a Washington. Také obyvatelé afghánského hlavního mesta Kábulu se pripravují na možný útok ze strany Spojených státu. Podle agentury Reuters zacali budovat zákopy. Z mesta už odešli všichni zamestnanci OSN a dalších zahranicních humanitárních organizací. Kábul opouštejí také obyvatelé arabského puvodu. Obávají se, že Washington na Afghánistán zaútocí v odvete za úterní atentáty.
Mezi lidmi, kteří zůstali pod troskami zřícených mrakodrapů v New Yorku, je nejméně stovka občanů Velké Británie. Potvrdil to britský ministr zahraničí Jack Straw s tím, že očekává zvýšení počtu britských obětí na 150, možná i víc. Podle spolupracovníka ČRo 1 - Radiožurnálu na Britských ostrovech Milana Kocourka poskytl ministr rozhlasové interiew před dnešní mimořádnou schůzí vlády a dalším zasedáním zvláštního kabinetního výboru zvaného Kobra, v němž jsou zastoupeni ministři resortu vnitra, obrany a zahraničí, náčelníci bezpečnostních útvarů a ředitelé tajných služeb. Úřadovna premiéra oznámila, že na zvláštní telefonní linku telefonoval rekordní počet lidí, kteří se chtěli dozvědět, zda jejich příbuzní a přátelé ve Spojených státech jsou v pořádku. Po celé Británii platí přísná bezpečnostní opatření a zítra se na mimořádném zasedání sejde parlament.
Islámskému radikálovi Usámovi bin Ládinovi, podezřelému z teroristických útoků ve Spojených státech, nařídilo afghánské vládní hnutí Taliban domácí vězení. Sdělil to podle britského listu The Guardian mluvčí talibanského velvyslanectví v Pákistánu, který tak potvrdil dřívější zprávy pákistánských deníků. Avšak sdělovací prostředky předtím přinesly citáty "talibanských zdrojů", podle nichž člověk nejvíce hledaný Spojenými státy zadržen nebyl. Pákistánské noviny napsaly, že bin Ládin je v domácím vězení v Kandaháru na jihozápadě Afghánistánu. Mluvčí talibanského velvyslanectví v Pákistánu podle tiskové agentury UPI řekl: "Po útocích jsme jej umístili pod kontrolu." Afghánistán je pod obrovským tlakem Washingtonu, aby jim bin Ládina vydal. Pozorovatelé soudí, že USA zřejmě plánují masívní útok na Afghánistán, a americký prezident George Bush prohlásil, že nerozlišuje mezi teroristy a těmi, kdo je přechovávají.
Politici, diplomaté i prostí ruští občané dnes uctili památku obětí teroristických útoků v USA. Na celém území Ruské federace byly dnes na státních budovách spuštěny vlajky na půl žerdi a v souladu s výnosem ruského prezidenta Vladimira Putina byla přesně v poledne ohlášena minuta ticha.
Bohatý německý podnikatel, internetový multimilionář Kim Schmitz dnes vypsal odměnu deset miliónů dolarů za informaci, která povede k dopadení či usvědčení saúdského miliardáře Usámy bin Ládina, podezřelého ze zorganizování úterního teroristického útoku proti USA. Schmitz to oznámil emailovou poštou tiskovým agenturám.
Ceny ropy se během obchodování v Londýně opět zvyšovaly, aktivita byla však nadále velmi nízká, což jen přispívá k celkovému napětí mezi obchodníky. Pozdě odpoledne se cena klíčového termínového kontraktu na ropu Brent s dodáním v říjnu pohybovala kolem 28 dolarů za barel. Kurs dolaru se během dnešního obchodování na devizových trzích v Evropě stabilizoval, i když nepatrným ztrátám se nevyhnul. Vysokému propadu ale zabránil postoj centrálních bank, které pohrozily, že prudký pokles kursu měny nedovolí.
