Klid na Kavkaze nepanuje ani po přijatém rusko-gruzínském příměří

Gruzie dnes obvinila Rusko z porušení příměří. Podle gruzínské vlády totiž vjelo do města Gori na severu země, nedaleko odštěpenecké enklávy Jižní Osetie, kolem 50 ruských tanků - a to přesto, že obě země přijaly mírový plán, zprostředkovaný Francií. Kreml to zpočátku popíral. Své pozice u města Gori už ruští vojáci z dohlížitelských oddílů v Jižní Osetii údajně opustili. Podle gruzínského ministerstva vnitra nesměřují k hlavnímu městu Tbilisi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruští vojáci ve správním středisku Jižní Osetie | Zdroj: ČTK

Český rozhlas má v oblasti zvláštní zpravodajku Lenku Kabrhelovou, která se pohybuje mezi metropolí Tbilisi a městem Gori a prověřuje zprávy o údajném postupu ruských vojsk do gruzínského vnitrozemí, přestože obě země - byť s výhradami - přijaly evropský mírový plán. V odpoledním vysílání Radiožurnálu řekla, že ruské jednotky skutečně v Gori byly spolu s jihoosetinskou domobranou, které se gruzínští obyvatelé nejvíc bojí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu v Tbilisi Lenka Kabrhelová o aktuální situaci v Gruzii

Svět stojí na straně Gruzie

Americký prezident George Bush už podruhé varoval Rusko před důsledky konfliktu v Gruzii. Vyzval Moskvu, aby dodržovala příměří a závazky, na kterých se dohodla s Evropskou unií i Spojenými státy. Pokud tak neučiní, bude to mít pro její vztahy s ostatními demokratickými zeměmi podle šéfa Bílého domu vážné důsledky.

K vyslání pozorovatelů do Gruzie je připraveno hned několik členských zemí Evropské unie. ,Sedmadvacítka' ale chce, aby Organizace spojených národů předtím přijala příslušnou rezoluci. Po setkání unijních šéfů diplomacie to v Bruselu řekl francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Ministři se dohodli na zvýšení úlohy v Gruzii, a to včetně možného vyslání mírových pozorovatelů. Kouchner nicméně nechce, aby budoucí mise byla pokládána za mírové jednotky OSN. S unijní účastí musí souhlasit i obě strany konfliktu.

Polsko, Ukrajiny, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Rusko k respektování územní suverenity Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích, to znamená včetně separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie. Jak oznámil litevský prezident Valdas Adamkus, je nutné okamžitě stáhnout okupační vojenské jednotky a vytvořit mezinárodní mírové síly pod kontrolou Evropské unie.

Litevský prezident řekl, že svět nesmí před agresí zavírat oči, jako to udělal v případě Československa před druhou světovou válkou: "Když se Chamberlain vrátil z Mnichova v roce 1938 z Mnichova, označil Československo za nevýznamnou malou zemi, o které nikdo nic neví. Všichni dobře víme, k čemu to vedlo. Všichni jsme se stali obětí tohoto typu myšlení."

Z Gruzie se vrátili další Češi

Poslední Češi, kteří se rozhodli pro odchod z Gruzie, přiletěli večer armádním speciálem do Prahy. V oblasti by tak už neměli zůstat žádní čeští občané, kteří kontaktovali naše ministerstvo zahraničí s tím, že zemi chtějí opustit. Ve 20členné skupině lidí na palubě letounu byli kromě českých občanů taky Gruzínci, Poláci a Slováci. Cestující přiletěli do Prahy podle přítomných psychologů v dobré psychické kondici.

armádní speciál na kbelském letišti | Foto: ČTK

V letounu byla směrem na Kavkaz česká humanitární pomoc pro obyvatele Gruzie v hodnotě dvou milionů korun. Speciál ale letěl jen do arménského Jerevanu v sousedství dosud nebezpečné a neklidné Gruzie. Humanitární pomoc tvoří hlavně zdravotnický materiál - balíčky první pomoci a obvazy. Ministerstvo zahraničí uvolnilo pomoc Gruzii celkem pět miliónů korun.

Lenka Kabrhelová, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme