Klimatologové nejsou schopni předvídat extrémní výkyvy počasí. Řešením by mohl být superpočítač

Odborníci na vývoj podnebí připouštějí, že se jim nedaří předpovídat intenzitu extrémního počasí, jako jsou nynější záplavy v západní Evropě nebo červnová vedra na severozápadě amerického kontinentu. Obě události si vyžádaly stovky životů. V posledních desetiletích vědci přesto varovali, že rychle se oteplující klima přinese prudší srážky a ničivější vlny veder, napsal server BBC.

Oxford Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlna veder v Kanadě (ilustrační foto) | Foto: Jennifer Gauthier | Zdroj: Reuters

Počítače, s nimiž vědci pracují, nejsou dostatečně výkonné na to, aby přesně předpověděly závažnost extrémních výkyvů počasí. Experti proto vyzývají vlády, aby velkoryse investovaly do sdíleného superpočítače, který potřebné výpočty zvládne, uvádí BBC.

„Měli bychom být znepokojeni, protože modely Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) prostě nejsou dost dobré,“ domnívá se bývalá vedoucí pracovnice britské národní meteorologické služby Julia Slingová. Podle ní je potřeba pro výpočet počasí mezinárodní středisko.

Životní styl musíme měnit trpělivě, něco už do našich životů zkrátka nepatří, říká expert na klima Marek

Číst článek

„Dokud to nebudeme mít, budeme dál podceňovat intenzitu a četnost extrémů a jejich čím dál tím víc bezprecedentní podstatu,“ dodala vědkyně. Cena takového superpočítače by se podle ní pohybovala ve stovkách milionů liber. V porovnání s vyčíslením škod budoucích katastrof jde však o zanedbatelnou částku.

Slingová a další vědci se shodují, že změny klimatu jsou naléhavým problémem. Fyzik, vyučující na Oxfordské univerzitě, Tim Palmer si však není jist.

„Je nemožné určit, jak naléhavé to je, protože k odpovědi na takovou otázku nemáme dostatečné nástroje,“ vysvětluje Palmer.

„Pokud máme přijít s klimatickými modely, které budou přesně simulovat extrémní výkyvy klimatu, jako byla ta vedra v Kanadě, potřebujeme závazek a vizi v rozsahu Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN),“ dodává fyzik.

Lída Rakušanová: Fit for 55 – poslední zvonění?

Číst článek

Jedním z cílů těchto klimatických modelů je určit, zda Severní Amerika nebo Německo mohou extrémy jako vedra a záplavy očekávat každých dvacet, deset nebo pět let nebo dokonce každoročně. Taková míra přesnosti teď není možná.

Ničivé bouře z posledních dnů následované povodněmi v Evropě zasáhly Německo, Belgii, Nizozemsko či Lucembursko a Švýcarsko. Nejhorší situace je v Německu, kde celkový počet mrtvých překročil 100, tisíce lidí se stále pohřešují.

Červnová rekordní vlna veder na severozápadě USA a v Kanadě si vyžádala stovky životů. Obec Lytton severovýchodně od Vancouveru dokonce naměřila kanadský rekord 49,6 stupně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme