Na klimatické konferenci v Madridu je 200 zemí. ‚Česko své závazky splní,‘ prohlásil Babiš
Průměrná světová teplota je o jeden stupeň vyšší než před průmyslovou revolucí. Provázejí to extrémní projevy počasí, sucha nebo tání ledovců. Vědci varují, že může být ještě hůř, pokud státy neomezí emise skleníkových plynů. O plnění závazků plynoucích z Pařížské klimatické dohody od pondělí jednají zástupci 200 zemí na konferenci OSN v Madridu. Klimatické závazky stanovené do roku 2020 Česko splní, řekl v projevu premiér Andrej Babiš z ANO.
„S potěšením mohu oznámit, že cíle do roku 2020 splníme, případně je ještě překonáme,“ prohlásil premiér Andrej Babiš v projevu na úvod Konference OSN, kterému vadí, že zatímco Evropská unie snižuje emise a navyšuje ambice, v jiných zemích se to neděje.
Von der Leyenová a Michel převzali vedení orgánů Evropské unie. Za prioritu považují ochranu klimatu
Číst článek
Zdůraznil, že úsilí v boji proti globálnímu oteplování musí vyvinout všechny státy světa bez rozdílu a ne jen Evropa.
„My jsme v Evropě v roce 2018 snížili emise o dvacet milionů tun a zbytek světa navýšil tisíc dvacet padesát jedna krát. Problém je, že ostatní země zkrátka neřeší závazky z Pařížské konference,“ uvedl již dříve český premiér, který kritizoval zejména Čínu, která je největším producentem oxidu uhličitého a buduje nové uhelné elektrárny.
V případě emisí skleníkových plynů se Česko v roce 2017 dostalo na hodnoty o 35 procent nižší než v roce 1990, závazek do roku 2020 přitom činil 20 procent. Do roku 2030 chce Česko dosáhnout snížení o 43 procent a do roku 2050 pak o 80 procent.
U obnovitelných zdrojů elektrické energie už Česko podle předsedy vlády cíl pro rok 2020 splnilo. V příštím roce chtělo mít podíl obnovitelných zdrojů na 13 procentech, ale aktuálně je to už 14,5 procenta. V roce 2030 se pak chce dostat na hodnotu 22 procent.
Uhlíková neutralita s jádrem
Babiš ve svém projevu také dodal, že bez jaderné energie Česko nebude moci v budoucnu dosáhnout uhlíkové neutrality. „Bez podstatného zvýšení jádra v energetickém mixu není možné nejen v České republice dosáhnout uhlíkové neutrality,“ zdůraznil.
O podpoře jaderných elektráren Babiš hovoří dlouhodobě. Na tiskové konferenci minulý pátek spolu s ministry životního prostředí a průmyslu Richardem Brabcem (ANO) a Karlem Havlíčkem (za ANO) řekli, že do roku 2050 by Česko mělo vyrábět až polovinu energie z jádra a že uhlí bude tvořit asi desetinu energetického mixu.
Babiš v pondělí delegátům konference v Madridu také řekl, že přechod na nízkoemisní energetiku je finančně velmi náročný a splnění cílů na rok 2030 si vyžádá obrovské každoroční investice. „Vzhledem k odlišným výchozím pozicím patří Česko k nejvíce zatíženým členům EU,“ dodal.
Projev premiér uzavřel zdůrazněním, že lidstvo má pro život jen jednu planetu, takže její ochrana musí být společnou věcí všech.
Body konference
Spolu s českým premiérem se konference zúčastnil také ministr životního prostředí Brabec, podle kterého bude konference v Madridu zejména o dvou bodech.
„Zaprvé bude o dohodě, která nenastala v Polsku minulý rok, jakým způsobem se budou financovat ty obrovské náklady především v rozvojových zemích. Bavíme se o sto miliardách dolarů ročně, které by měl mít zelený klimatický fond,“ řekl v Madridu Brabec.
Další věcí je otázka dohodnutých klimatický závazků jednotlivých zemí, které se v řadě zemí neplní.
„Hlavní apel, který musí v Madridu zaznít a samozřejmě na Evropské radě a všude, je: ‚Připojte se k nám, jinak to nemá žádný smysl‘. Důležité je připomenout, že Pařížská dohoda je nevymahatelná. Jedná se o dobrovolnou dohodu světa na to, aby se nezhroutil,“ pokračoval Brabec.
Klíčový rok 2020
Jednání ve španělské metropoli potrvají dva týdny, ale podle ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavla Zámyslického bude pro budoucí závazky klíčová spíše až konference OSN v Glasgow, která se bude konat příští rok. Tam by měly země pět let po uzavření pařížské smlouvy představit navýšené závazky.
Uhelné elektrárny poškozují klima. Měli bychom je ihned zavřít, říká ekologická aktivistka Dombrovská
Číst článek
„Očekávám, že bude i ze strany Evropské unie tlak na ostatní největší emitenty, aby ty svoje závazky také navýšili,“ uvedl Pavel Zámyslický, podle kterého avizované odstoupení amerického prezidenta od Pařížské dohody zatím jednání zásadně neovlivnilo.
„Z hlediska veřejných prohlášení se nezdá, že by tento krok Spojených států nějak negativně ovlivnil ostatní země, protože nikdo neohlásil, že by třeba zamýšlel podobný krok. Dokonce taková Čína nebo Indie oznámily, že hodlají svůj závazek pro příští rok navýšit. Myslím si, že skutečně klíčový bude ten rok 2020,“ uzavřel Pavel Zámyslický, který Česko reprezentuje na klimatických konferencích řadu let.
Konference, jejímž tématem jsou způsoby uplatňování pařížské klimatické dohody z roku 2015, se koná pod heslem #Time for action. Zdůrazňuje tak, že je čas jednat. Je otázkou, zda účastníci vyslyší výzvy milionů mladých lidí, kteří v posledních měsících vycházejí do ulic inspirováni šestnáctiletou švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou, aby přiměli politiky k důslednější ochraně životního prostředí a snižování emisí.
