Klimatická změna je problémem i pro armády. Mění strategické prostředí, říká expert z NATO

Klimatická změna se podle ředitele odboru energetické bezpečnosti a klimatu NATO stává významným problémem i pro armády. Ty alianční už musely řešit například rozsáhlé požáry na svých cvičištích i zaplavené námořní základny. „Pokud si řekneme, že chceme mít raději teplý byt a zapomeneme na Ukrajinu, pak bude trpět Ukrajina, ale dříve, či později budeme trpět všichni,“ říká Michael Rühle. Do Prahy přijel na konferenci o klimatické bezpečnosti.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michael Rühle

Michael Rühle | Zdroj: Český rozhlas

Proč je pro Severoatlantickou alianci v této době podstatné mít oddělení, které se věnuje klimatické a energetické bezpečnosti?
Je to důležité hned z několika důvodů. Samozřejmě energetická bezpečnost byla pro všechny alianční partnery jedním z dlouhodobých témat. Všichni chceme mít zajištěné dodávky, dodavatele a přiměřené ceny. Takže sledování vývoje energetiky v bezpečnostních souvislostech bylo pro NATO jako bezpečnostní organizaci tak nějak přirozené.

Michael Rühle

Michael Rühle řídí odbor energetické bezpečnosti a klimatu NATO. V alianci působí od roku 1991. Připravoval mimo jiné projevy pro šest generálních tajemníků NATO. Je spoluautorem knihy o raketové obraně.

Klima je až nedávným tématem. Do agendy jsme si ho přidali teprve před rokem a půl, ale z pochopitelných důvodů. Klimatická změna se stává pro všechny významným problémem, a to taky pro armády. Kompletně totiž mění strategické prostředí, ve kterém naše armády budou operovat.

Vojska už teď mají kvůli klimatické změně problémy. Jde třeba o zaplavování námořních základen nebo požáry na vojenských cvičištích, která trpí suchem. Měnící se oceánské proudy zase způsobují problémy sonarům ponorek, které nefungují tak jako doteď.

Takže vojska mají velmi silný zájem sledovat, jak klimatická změna mění jejich situaci. A protože energie a klima jsou blízce propojené, tak se vedení NATO rozhodlo spojit je do jedné sekce a tu teď vedu.

Které z těch výzev, kterým armády kvůli klimatické změně čelí, považujete za ty nejzásadnější? A jak se tyto problémy snaží už teď zvládat?
Těch výzev jsou opravdu tucty. V Afghánistánu jsme měli třeba problémy s helikoptérami, protože ta oblast byla příliš teplá a prašná.

Zaznamenali jsme problémy s loděmi, protože vody, ve kterých se měly plavit, byly příliš teplé a snižovaly výkon turbín. Nedávno se ve Spojeném království začala na jedné vojenské základně roztékat ranvej, protože prostě nebyla postavená na tak vysoké teploty, jaké během tohoto léta přišly.

Takže armády se už teď každodenně potýkají s dopady klimatické změny. Samozřejmě že můžou tyto problémy nějak napravit. Třeba tím, že ranvej postaví z betonu nebo vyvinou lodní turbíny, které jsou vhodné pro teplejší moře.

Vlny veder, čistá nula a elektrifikace bojových vozidel. Západní armády hledají cesty, jak zezelenat

Číst článek

Z dlouhodobého hlediska se ale vojska musí dívat na to, jak by mohla být víc uhlíkově neutrální. Možná se odklánět od fosilních paliv podobně, jako to už teď skrze elektrifikaci dělá dopravní sektor.

Armády by se měly dívat na nová paliva, třeba ta syntetická, ale taky na nové technologie, podobně jako to musí dělat i soukromý sektor. A musíme o tom mluvit i se zástupci zbrojního průmyslu, protože právě od nich jednou očekáváme, že budou vytvářet zelenější vojska.

A samozřejmě klimatická změna může vést ke zhoršení existujících konfliktů a armády budou povolávány zasáhnout v regionech, které už teď jsou klimatickou změnou velmi ovlivněné. Častěji budou zasahovat taky v humanitárních operacích. Pomoc lidem, kteří trpí povodněmi nebo suchem, bude pro armády další zátěž.

Jednotky NATO už takto pomáhaly dřív, ale jen příležitostně, ne pravidelně. Pokud se ale klima bude dál měnit a měnit se rychleji, tak by aliance podle mne měla přemýšlet, jaká bude jeho role v nabízení humanitární pomoci v krizích vyvolaných změnou klimatu.

Národní zkušeností

Například česká armáda se významně zapojila do zvládání covidové epidemie i dřív při povodních. A jak by to mohlo vypadat na úrovni celé aliance?
Síla NATO je právě v tom, že máte 30 a brzo už 32 partnerů, kteří si můžou vyměňovat své osvědčené postupy, vojenské zkušenosti a taky můžou – a to je velmi důležité – společně cvičit.

Pokud se nám podaří začlenit víc scénářů spojených s klimatickou změnou do aliančních cvičení, tak i ty země, které s rolí armády v humanitární pomoci zatím zkušenost nemají, je postupně získají. A Severoatlantická aliance je podle mne velmi silná platforma pro předávání takových národních zkušeností a sdílení je s ostatními státy.

Blížící se zima nebude přát velkým mechanizovaným operacím. Ukrajina tak bude ve výhodě, míní generál

Číst článek

Další věcí, kterou bychom chtěli v NATO v klimatické agendě vytvořit, je souhrn nejlepších národních zkušeností a postupů v oblasti energetické efektivity a reakce na změnu klimatu. Chtěli bychom mít databázi, ve které by si každý z aliance mohl najít, co ho zrovna zajímá.

Na jaké scénáře se v NATO snažíte připravovat? A které by měly patřit mezi priority, protože jsou urgentní nebo závažné?
Myslím, že hrozby neprioritizujeme. Je analyticky stále velmi náročné říct, jestli když se v určité zemi nebo regionu zhorší sucho, tak to odstartuje konflikt. To prostě nevíme. Odhadujeme, že riziko konfliktu se může zvýšit. Neměli bychom být ale příliš alarmističtí.

Musíme se zaměřit na sbírání správných dat. V našem vlastním vědeckém programu sponzorujeme výzkum klimatické změny, který se přímo dívá na důsledky klimatické změny pro vojska. Máme třeba vědecký projekt, ve kterém spojujeme data z různých senzorů, abychom dostali lepší vojenský obrázek o klimatu a mohli z toho vyvodit závěry pro armády.

Jsme stále na začátku a potřebujeme víc dat. To znamená, že se snažíme spojit s různými dalšími institucemi a taky se členy aliance. Někteří z nich měří určité hodnoty, jiní zatím ne.

Snažíme se tedy získat lepší data k tomu, abychom pochopili, jak se přesně klima a armáda vzájemně ovlivňují. A pak samozřejmě sledujeme meteorologii a vývoj počasí. To je pochopitelně naprosto klíčové pro každého pilota třeba.

Takže se teď snažíme sesbírat co nejvíce dat a spojit je do hodnocení dopadu klimatické změny na bezpečnost, jako jsme to teď udělali pro summit NATO. Poprvé se v této zprávě díváme po kvalitativní stránce na to, jak klima ovlivňuje vojska. Až budeme mít víc dat, tak ten obrázek bude detailnější.

Led, mořské proudy

Jaká data zatím chybí?
Nechci jít úplně do detailů, ale jde i o to ta data propojovat. Pro vojenství jsou důležité třeba informace o tom, jak rychle taje led v arktických oblastech, jak se mění oceánské proudy – to je zásadní pro námořnictvo. V této oblasti, myslím, ještě nemáme dostatek dat, abychom získali úplný obrázek.

Tání ledů změní mapu světa. Způsobí velkou migrační vlnu, upozorňuje polární ekoložka

Číst článek

V Itálii máme námořní think-tank, který pomocí lidí měří právě změnu proudů a teploty oceánů. Toto musíme dělat víc systematicky a pak to spojit v jednom systému. Tak daleko ještě nejsme.

Diskutujeme proto s laboratořemi ve Spojených státech. Velkou příležitostí je využití superpočítačů pro modelování. Věřím, že do pár let bude mít aliance mnohem lepší environmentální mapu oblastí, ve kterých mají naše vojska operovat.

Jak ke klimatické změně přistupují jednotlivé alianční armády?
Třeba americká armáda má experty na životní prostředí. Většinou jsou to lidé z vědeckých pracovišť, kteří pracují pro Pentagon. Dělají analýzy, které pak Pentagon využívá pro své plánování.

V mnoha menších zemích na to armády nemusí mít dostatek lidí. Proto naši práci vidím jako službu pro alianční partnery. Vytvořit pro ně sběrné místo, kde si můžou jít pro potřebné informace pro své vlastní plánování.

NATO samozřejmě plánuje i kolektivně. Takže v operacích, které děláme společně, bychom pak měli sdílený obrázek dané situace. Myslím, že pokud se nám daří získat společný přehled, tak nezáleží na tom, jestli jednotliví členové mají experty (na klima, pozn. red.) na úrovni řízení armády nebo tuto otázku svěří vědeckým pracovištím z venku.

Důležitý je taky systém měření. Ne všichni členové třeba počítají emise skleníkových plynů, anebo je nevypočítávají stejným způsobem. Takže bychom měli připravit novou metodologii, na které se snad pak všechny alianční armády shodnou. Aby všechny měly stejný podklad, když třeba budou rozhodovat o tom, o kolik sníží své emise.

To jsou věci, na kterých teď pracuje. Začali jsme s nimi asi před rokem a půl. Máme už ale některé zajímavé závazky ke snižování emisí skleníkových plynů, zmiňované hodnocení dopadů, speciální vědecké projekty k získávání více dat o klimatu.

Varování odborníků se potvrdila. Emise skleníkových plynů se blíží předpandemickým hodnotám

Číst článek

Oslovili jsme Mezinárodní agenturu pro energii kvůli datům o energetice. Sledujeme taky, co dělá Evropská unie v souvislosti s Green Dealem. Snažíme se získat přehled a podle toho stanovit, jakou roli by NATO mělo v klimatické bezpečnosti hrát.

NATO už teď má dlouhou tradici environmentální bezpečnosti. Každý velitel vojenské operace musí dodržovat spoustu regulací. Není to tak, že bychom objevili klimatickou změnu teprve včera. Vždycky jsme velmi silně zohledňovali aspekt životního prostředí. Když budujete vojenskou základnu v určité zemi, tak prostě nemůže odpad vyhodit do nejbližší řeky. To by z vás udělalo nepříliš oblíbené mezi místními.

Takže máme dlouhou tradici způsobů, jak omezit dopad našich vojenských operací na životní prostředí. Na tom můžeme stavět. Důležité je taky chování vojáků. I na základnách můžete šetřit energiemi díky změně chování. Udělali jsme si dokonce studie, kolik energie – hlavně naftu v generátorech – můžeme ušetřit, když se vojáci chovají trochu jinak.

Když to pak všechno spojíme, tak máme spoustu příležitostí, jak snížit uhlíkovou stopu, ale taky přispět k lepšímu klimatu. Zároveň musíme mít armády, které jsou sice zelenější, ale stále stejně výkonné. Tak aby byly schopné poskytovat humanitární pomoc, ale hlavně dělat svou hlavní práci –bránit členy aliance před jakoukoliv hrozbou.

Jaká by byla vaše doporučení zemím, aby zvýšily svou odolnost a taky připravenost civilního obyvatelstva na hrozby spojené s klimatickou změnou?
Národní odolnost ke klimatické změně a hybridním útokům je opravdu velmi důležitá. A proto na to aliance klade větší a větší důraz. Máme dokonce komisi, která je na toto téma specificky zaměřená.

NATO je platforma, kde si můžeme vyměňovat příklady dobré praxe a taky testovat odolnost jednotlivých států skrze simulované krizové situace. Formulovali jsme sedm podmínek odolnosti. Každá země si na nich může zhodnotit, jak na tom je.

Adaptace na změnu klimatu je běh na dlouhou trať, míní Brabec. Podle přírodovědce jsme ještě nevyběhli

Číst článek

Máme dopravní systém, který zvládne fungovat v krizi? Zvládneme se vypořádat s masivním přesunem lidí? Máme odolné dodávky elektřiny? Toto jsou záležitosti, ve kterých NATO nemůže aliančním členům přikazovat, co mají dělat. Ale myslím, že oni sami zvládnout přijít na to, co musí dělat, aby byli odolnějšími.

V dnešním světě se například vojenské jednotky přesouvají po železnici, která ale může být soukromá. Proto musíte mít připravené postupy, jak jednotky dostat z místa na místo bez toho, aby vám železniční společnost řekla, že teď nemůže, protože je vytížená.

Pokud si chcete uchovat schopnost se bránit – v případě NATO kolektivně –, musíte být na národní úrovni více odolní a opatrní, aby ve chvíli krize vše fungovalo tak, jak má. A civilní část odolnosti je stejně důležitá jako ta vojenská. Bez ní se žádná vojenská technika NATO nedostane tam, kde bude potřeba.

V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině vidíme, jak ničení životního prostředí, tak energetickou krizi. Je něco, na co se v této souvislosti podle vás ještě zapomíná a co by mohlo být problém do budoucna?
Nemyslím si, že je v této válce něco příliš skrytého. Je docela jasné, jak Rusko na Ukrajině ničí životní prostředí a taky jaké enormní riziko nám způsobuje tím, že okupuje jadernou elektrárnu. Zrovna to je pro mne jedním z největších rizik, které teď vidím.

To, že válka není nijak přívětivá k životnímu prostředí, samozřejmě není nic nového. Co ale v této válce vidíme možná výrazněji než v jiných, je záměrné útočení na infrastrukturu. A to může samozřejmě vést ještě k rozsáhlejším škodám na životním prostředí.

A v oblasti energetiky jsou ty dopady taky velmi jasné. Protože teď chceme být nezávislý na ruském plynu, tak nás to uvrhlo do obtížné situace. Nemáme dostatek plynu na zimu. Nebo je to aspoň velmi pravděpodobné, že ho nebudeme mít dostatek. A to už je problém sám o sobě.

Plynový blackout je hrozivá věc. Může trvat týdny až měsíce, v případě velkých měst i rok, tvrdí geolog

Číst článek

Zároveň kvůli tomu spalujeme víc dalších fosilních zdrojů jako uhlí. To je samozřejmě škodlivé pro klima. Takže nás to nutí jít směrem, kterým jsme se vydat nechtěli a neměli bychom k němu z čistě environmentálního hlediska směřovat.

Myslím ale, že když Ukrajinci bojují o své vlastní přežití, nestarají se, jestli F35 (moderní americká bojová stíhačka, pozn. red.) vypouští hodně oxidu uhličitého, hlavně když tu F35 dostanou k dispozici.

Naše největší priorita by měla být jakkoliv překonat zimu, ale zároveň nezapomínat na to, proč ji musíme protrpět. A to především proto, že chceme Ukrajině pomoct zvítězit jako nezávislý stát.

Pokud to neuděláme, pokud si řekneme, že chceme mít raději teplý byt, a zapomeneme na Ukrajinu, pak nejen, že bude trpět Ukrajina, ale dříve, či později budeme trpět všichni. Protože pokud dovolíte agresorovi, jako je Rusko, v podstatě „vyhrát“ jen proto, že nám je zima, pak to ten agresor může udělat znovu. Musíme tu cenu za agresi udržet pro Rusko vysoko i za situace, kdy i my budeme platit vysokou cenu.

A myslíte si, že podobné strategie včetně třeba vyvolání migrační krize jsou novými hybridními hrozbami a budou se v budoucnu opakovat?
V případě Běloruska jsme loni viděli, že uměle vyvolaná migrace už je nástrojem, jak tlačit na jiné země. Jako třeba na Litvu a Polsko.

(Od loňského roku se výrazně zvýšil počet nelegálních přechodů hranice z Běloruska do okolních států EU. Podle unijních států režim diktátora Alexandra Lukašenka aktivně do Běloruska lákal lidi z Iráku a dalších zemí. Lukašenko loni řekl, že unii kvůli uvalení protirežimních sankcí zaplaví drogami a migranty, pozn. red.)

Měl jsem tu možnost vést podpůrný tým NATO v Litvě. A těší mne, že můžu říct, že Litevci jsou velmi dobře připravení a mají velkou míru odolnosti. To ale nemusí platit pro jiné země. Takže si na uměle vyvolanou migraci a podobné věci musíme dávat pozor.

Kaliningradská oblast jako ‚Achillova pata‘ západních zemí. Rusko přístupem k Litvě testuje jednotu

Číst článek

Jestli životní prostředí bylo, nebo by mohlo být využité jako zbraň, to už si tak jistý nejsem. Obával bych se o to víc v jiných částech světa. Třeba případ dvou zemí, kterými protéká stejná řeka. A jedna země začne na té řece stavět obrovskou přehradu a kvůli tomu do druhé země doteče méně vody. To pak může vést k různým dalším problémům. Takže by se dalo říct, že změna v životním prostředí může vést k politickému, ale i k válečnému konfliktu.

Ale nemyslím si, že v Evropě je ničení přírody záměrným nástrojem. Protože zádrhel třeba s radioaktivitou je, že se šíří kamkoliv, kam fouká vítr. Může to vypadat jako skvělý nápad, ale jen co se vítr změní, stanete se vy obětí.

Zároveň si musíme uvědomit, že Rusku se teď příliš (ve válce, pozn. red.) nedaří a může hledat jiné cesty, jak dělat pokroky jinak než v klasickém vojenském smyslu. Už známe šíření fake news, propagandu, hybridní kampaně.

Hlavně v roce 2014 po anexi Krymu používalo (Rusko, pozn. red.) hodně nepřímých způsobů. Teď používají dělostřelectvo a klasické vojenské metody velmi nevybíravými způsoby. Takže možná uvidíme, že se uchýlí i k dalším věcem. Ale v tuto chvíli si myslím, že životní prostředí není ideální nástroj, jak někomu zasadit ránu. Škodu způsobují už dostatečně tím, jak vedou své běžné vojenské operace.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme