Klimatické změny ovlivňují i nejlidnatější zemi Afriky. Nigérii sužuje sucho i záplavy
Klimatické změny přinášejí v Nigérii řadu problémů. Vedle rostoucí pouště na severu nejlidnatějšího státu Afriky, sužují jih nebývale silné povodně a sesuvy půdy. I proto přijel na klimatickou konferenci v Paříži také nigérijský prezident Muhamadu Buhari.
Nigérijci jsou na silné tropické deště zvyklí, zvláště pak na jihu, v Port Harcourtu.
V posledních letech se ale obyvatelé delty řeky Nigeru děsí, že znovu přijdou nezvykle silné povodně jako v roce 2012. Ty si tehdy vyžádaly stovky mrtvých a přes dva miliony lidí přišly o domov.
Řeka Niger se v menším měřítku rozvodnila i letos. Záplavy způsobují nebývalé silné deště, které podle odborníků souvisejí se změnami klimatu.
Klimatické změny ohrožují i Nigérii. V deltě řeky Nigeru natáčel Štěpán Sedláček
„Náš lid je tady usazený už více než 600 let, ale podobné problémy tu nikdy nebyly. Změna klimatu ovlivňuje také stav mokřadů, divoké zvěře i úrodu obilí. Naší komunitě, která čítá na 20 vesnic, hrozí vyhubení, a vláda nám říká, že bychom se měli přemístit. Ale my tady žijeme po staletí, kam bychom šli?“ říká Willy Ayonoadu.
Patří k ochráncům životního prostředí a zároveň pochází z komunity Engenni, kterou postihly povodně i tento rok.
Vláda by podle něj měla postavit na řekách Benue a Niger přehrady a odvodňovací kanály, a regulovat množství vody v řece.
Za pravdu mu dává také Philip Jakpor z environmentální organizace ERA, kterého vybrali jako člena nigérijské delegace účastnící se klimatické konference v Paříži:
„Je to důsledek klimatických změn, které nejde jen tak zastavit. Ale federální vláda může něco dělat. Na prvním místě postavit sérii malých přehrad a také vytvořit místa, kam se lidé při záplavách mohou uchýlit. Lidem také nemůžete prostě přikázat, aby se odstěhovali z nejrizikovějších míst. Těm komunitám je to potřeba postupně a trpělivě vysvětlovat, že je to pro jejich dobro.“
Od severu postupuje poušť
Vydatné deště ale vyvolávají také masivní sesuvy půdy. Severní část Nigérie ovšem čelí opačným problémům.
Adamu Abuh píše pro nigérijský list Guardian o problémech s životním prostředím a klimatických změnách. O témata prý nemá nouzi:
„Příběhy jsou všude. Nigérie je rozvojová země. Já pocházím ze severu. Čadské jezero tam poměrně rychle vysychá a řadu severních regionů trápí desertifikace a odlesňování. Velkým tématem je také energie. Nigérie má stále nedostatek elektřiny, hodně lidí spoléhá na benzinové generátory, které vypouštějí zplodiny do ovzduší, a také ve velkém pálí dřevo. S tím souvisí kácení stromů, které zhoršuje desertifikaci a severní Nigérie je čím dál sušší. Pomohlo by, kdyby lidé mohli víc využívat zemní plyn.“
Tyto zkušenosti nejlidnatější země Afriky bohaté na ropu a zemní plyn se také odrážejí na postoji nového nigérijského prezidenta Muhamadua Buhariho.
Ten v pondělí v Paříži uvedl, že dopady klimatických změn v jeho zemi ohrožují řadu lidských životů a mají drastický vliv na potravinovou bezpečnost. Pařížská dohoda podle něj musí být právně závazná. Také řekl, že Nigérie bude více využívat zemní plyn a lepší zemědělské postupy, které reagují na klimatické změny.
Reportáž vznikla díky podpoře Evropské unie.