Česko podle Babiše klimatické závazky plní, premiér na summitu OSN přesto hovořit nebude

Česká republika na klimatickém summitu OSN hovořit nebude, ačkoli dodržuje závazky z pařížské klimatické konference z roku 2015. V pondělí to novinářům v newyorském sídle OSN řekl český premiér Andrej Babiš, který poukázal na to, že naopak země, které sliby neplní, prostor ke stanovení dalších klimatických výzev dostaly.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš | Zdroj: Profimedia

„Česko plní závazky klimatické konference z roku 2015, na klimatickém summitu OSN ale hovořit nebude na rozdíl od zemí, které je nedodržují," řekl Babiš. Nám bylo řečeno, že pokud budeme mít nějaký velice ambiciózní projev, tak prostor dostaneme, pokud ne, tak ho nedostaneme,“ vysvětlil.

Generální tajemník OSN António Guterres, který pondělní summit svolal, již předem vyzval představitele států, aby místo vzletných slov během projevů předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo do roku 2030 snížit emise o 45 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Lidé chtějí činy, řekl šéf OSN na zahájení summitu o klimatu. Změna způsobu života je podle něj nutná

Číst článek

Na klimatickém summitu mělo vystoupit asi 60 světových vůdců, včetně britského premiéra Borise Johnsona a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vzhledem k citlivému tématu, kterým je uhlí, nicméně nedostali prostor ani lídři zemí, jako je například Japonsko či Austrálie.

Japonský ministr životního prostředí ale informace, že Japonsko na konferenci nemůže vystoupit, odmítl. Tokio podle něj dostalo pozvánku, nicméně premiér Šinzó Abe se akce nemohl zúčastnit.

Jak poznamenala britská BBC, státy jako Čína a Indie v pondělí v New Yorku prostor dostaly i navzdory tomu, že patří mezi největší znečišťovatele na světě. Podobně i Rusko. Vystoupila rovněž i německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země má s plněním klimatických cílů problémy.

‚Mluvíme v konkrétních číslech‘

Emise CO2 se zemi daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V energetice, která zůstává dlouhodobě kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, mezi lety 1990 a 2017 klesly o 29,6 procenta. Berlín však minulý týden schválil balíček opatření ke snížení emisí CO2, který přijde na 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023.

„Jsme seriózní stát a politici, proto mluvíme v konkrétních číslech,“ vysvětlil Babiš. „Slíbit něco do roku 2050 určitě není problém, ale my máme závazky z roku 2015 z Paříže a tam je na tom Česko velice dobře,“ dodal český premiér.

„Je důležité, abychom si řekli, jak jednotlivé státy plní závazky z pařížské konference. Velice málo států má výsledky. Paradoxně zástupci těchto států budou dnes vystupovat a hovořit o dalších výzvách, které ale neplní,“ řekl premiér.

Babiš: Ke změně klimatu je třeba přistoupit realisticky, nemá to být fanatické náboženství

Číst článek

Zdůraznil, že Česko má jasný plán, jak oproti roku 1990 snížit do roku 2050 emise o 80 procent. „Schválili jsme to jako vláda, máme to spočteno, máme jasný plán. Je důležité, aby závazky následovaly i jiné státy, i mimoevropské,“ řekl.

Babiš rovněž poznamenal, že globální problém není jen o klimatu, ale že je mimo jiné potřeba dodržovat vodu v krajině či vysazovat stromy. Poznamenal, že Česko chce prozatím vysadit deset milionů stromů a výhledově až miliardy.

Odmítavě český premiér reagoval na možnost zřízení mezinárodního fondu na boj s klimatem, ze kterého by čerpaly chudší země, jak navrhují mimo jiné Indie nebo Čína.

„Nevidím důvod, proč bychom přispívali. My budeme potřebovat desítky, možná stovky miliard, abychom řešili klimatické změny u nás. Musíme transformovat energetiku, investovat do jádra, vysadit až 18 miliard stromků, zadržovat vodu v krajině,“ uvedl.

Celosvětová stávka za klima. Do protestu za ochranu životního prostředí se zapojilo přes 150 zemí

Číst článek

Výsadbu stromů považuje český ministr životního prostředí Richard Brabec za úžasné adaptační opatření. „Stromy jsou nejlepší klimatizační jednotky, výrobci kyslíku a jímají oxid uhličitý,“ řekl Brabec.

K dalším českým závazkům zmínil investici do restrukturalizace energetiky přibližně 12 miliard eur do roku 2030. Uvedl také, že na snížení emisí do roku 2050 má Česko konkrétní scénář s revolučními změnami.

„To třeba znamená, že na silnicích už nebude jezdit jediné auto na benzin či naftu, možná dokonce ani na CNG, protože to je samozřejmě také emisní zdroj. Všechno bude elektrifikováno, změní se zemědělství, průmysl, některé oblasti zcela zaniknou, protože samy o sobě prostě nemohou snížit emise CO2,“ dodal Brabec s tím, že to znamená mimo jiné konec uhelných elektráren a dalších energetických zdrojů využívajících fosilní paliva.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme