Nastanou extrémní sucha, tvrdí vědci. Zpráva je ústředním motivem klimatického summitu v Polsku

Extrémní sucha, vymírání živočišných druhů, smrt většiny korálových útesů nebo rychlejší tání ledovců. I to patří mezi důsledky globálního oteplení o dalšího půl stupně Celsia, které ještě svět může omezit za cenu velkých změn. Zpráva vědců Mezivládního panelu pro změny klimatu se stala ústředním tématem summitu OSN, který i v sobotu pokračuje v polských Katovicích. Postoj k dokumentu se stal jedním z hlavních sporných bodů mezi zeměmi.

Katovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé protestují před závěrečným zasedáním konference COP24 o změně klimatu v U2020 v Katovicích. | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Dokument, který varuje před oteplením o dalšího půl stupně, tvrdí, že světu zbývá několik let, aby za cenu rychlého omezení emisí skleníkových plynů, předešel zmíněným dopadům. A to mění pohled na mnohá pravidla plnění Pařížské dohody, kterých se primárně týká konference v Katovicích. Podle kostarického ministra životního prostředí Carlose Manuela Rodrigueze se odmítavý postoj týkal úzké skupiny zemí.

‚Nikdo nedělá nic, aby zachránil budoucnost.‘ Školačka vyzývá světové lídry k boji se změnou klimatu

Číst článek

„Na 95 procent zemí tady chce dosáhnout pozitivních výsledků summitu a pak je tu malá skupina států, které vyjádřily své pochyby. Myslím, že především Spojené státy pochybují o tom, že multilaterální dohoda může pomoct lidstvu čelit výzvám, kterou sebou přinášejí změny klimatu,“ řekl. Budoucnost spojená s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku je ale podle něj spojená s větší prosperitou. 

Kromě USA se vůči zprávě klimatického panelu v Katovicích postavili rezervovaně také Rusko, Kuvajt a Saudská Arábie, státy se silným energetickým průmyslem založeným na fosilních palivech jako je ropa.

Jak vysvětlil jeden z hlavních vyjednavačů Saudské Arábie Ayman Shasly v rozhovoru pro server Carbon Brief, jeho země nechce politická jednání spojovat s vědeckou zprávou, o jejíchž tvrzeních i okolnostech vniku má Rijád jisté pochybnosti. Navíc podle Shaslyho není kam pospíchat.

Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším

Číst článek

„Chceme skoncovat s využíváním fosilních paliv stejně jako všichni ostatní. Ale chceme si být jistí tím, že ať uděláme cokoliv, tak tím neuškodíme celosvětovému ekonomickému růstu, boji proti chudobě, a budoucnosti malých rozvíjejících se ekonomik. V Saudské Arábii máme největší program na rozvoj obnovitelných zdrojů. Fosilních paliv se nakonec zbavíme, ale potřebujeme čas. Může to být v následujících patnácti, dvaceti nebo třiceti letech,“ vysvětluje.

Svět bez Malediv?

Jenže jsou země, které podle všeho tolik času nemají. „Máme zhruba 12 let na to něco udělat. S vědou se nedají uzavírat dohody. Doufám, že to ostatní země pochopí a schválí vědeckou zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu i pravidla pro plnění Pařížské dohody. Jestli ne, tak na Maledivách nepřežijeme,“ říká hlavní vyjednavač Malediv a bývalý prezident ostrovní země Mohamed Nasheed.

Ostrovní stát se v rámci summitu připojil ke skupině složené z chudých i bohatých zemí spolu s Evropskou unií, které deklarovali úsilí dosáhnout ambiciózních cílů a pravidel v přímě spojitosti s vědeckou zprávou. 

Tři roky po uzavření Pařížské dohody podle WMO i letos světové emise skleníkových plynů překonaly rekordy a dosavadní dobrovolné omezení a závazky jednotlivých zemí podle analytického centra Climate Action Tracker směřují ke globálnímu oteplení o více než tři stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme