Nastanou extrémní sucha, tvrdí vědci. Zpráva je ústředním motivem klimatického summitu v Polsku

Extrémní sucha, vymírání živočišných druhů, smrt většiny korálových útesů nebo rychlejší tání ledovců. I to patří mezi důsledky globálního oteplení o dalšího půl stupně Celsia, které ještě svět může omezit za cenu velkých změn. Zpráva vědců Mezivládního panelu pro změny klimatu se stala ústředním tématem summitu OSN, který i v sobotu pokračuje v polských Katovicích. Postoj k dokumentu se stal jedním z hlavních sporných bodů mezi zeměmi.

Katovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé protestují před závěrečným zasedáním konference COP24 o změně klimatu v U2020 v Katovicích. | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Dokument, který varuje před oteplením o dalšího půl stupně, tvrdí, že světu zbývá několik let, aby za cenu rychlého omezení emisí skleníkových plynů, předešel zmíněným dopadům. A to mění pohled na mnohá pravidla plnění Pařížské dohody, kterých se primárně týká konference v Katovicích. Podle kostarického ministra životního prostředí Carlose Manuela Rodrigueze se odmítavý postoj týkal úzké skupiny zemí.

‚Nikdo nedělá nic, aby zachránil budoucnost.‘ Školačka vyzývá světové lídry k boji se změnou klimatu

Číst článek

„Na 95 procent zemí tady chce dosáhnout pozitivních výsledků summitu a pak je tu malá skupina států, které vyjádřily své pochyby. Myslím, že především Spojené státy pochybují o tom, že multilaterální dohoda může pomoct lidstvu čelit výzvám, kterou sebou přinášejí změny klimatu,“ řekl. Budoucnost spojená s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku je ale podle něj spojená s větší prosperitou. 

Kromě USA se vůči zprávě klimatického panelu v Katovicích postavili rezervovaně také Rusko, Kuvajt a Saudská Arábie, státy se silným energetickým průmyslem založeným na fosilních palivech jako je ropa.

Jak vysvětlil jeden z hlavních vyjednavačů Saudské Arábie Ayman Shasly v rozhovoru pro server Carbon Brief, jeho země nechce politická jednání spojovat s vědeckou zprávou, o jejíchž tvrzeních i okolnostech vniku má Rijád jisté pochybnosti. Navíc podle Shaslyho není kam pospíchat.

Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším

Číst článek

„Chceme skoncovat s využíváním fosilních paliv stejně jako všichni ostatní. Ale chceme si být jistí tím, že ať uděláme cokoliv, tak tím neuškodíme celosvětovému ekonomickému růstu, boji proti chudobě, a budoucnosti malých rozvíjejících se ekonomik. V Saudské Arábii máme největší program na rozvoj obnovitelných zdrojů. Fosilních paliv se nakonec zbavíme, ale potřebujeme čas. Může to být v následujících patnácti, dvaceti nebo třiceti letech,“ vysvětluje.

Svět bez Malediv?

Jenže jsou země, které podle všeho tolik času nemají. „Máme zhruba 12 let na to něco udělat. S vědou se nedají uzavírat dohody. Doufám, že to ostatní země pochopí a schválí vědeckou zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu i pravidla pro plnění Pařížské dohody. Jestli ne, tak na Maledivách nepřežijeme,“ říká hlavní vyjednavač Malediv a bývalý prezident ostrovní země Mohamed Nasheed.

Ostrovní stát se v rámci summitu připojil ke skupině složené z chudých i bohatých zemí spolu s Evropskou unií, které deklarovali úsilí dosáhnout ambiciózních cílů a pravidel v přímě spojitosti s vědeckou zprávou. 

Tři roky po uzavření Pařížské dohody podle WMO i letos světové emise skleníkových plynů překonaly rekordy a dosavadní dobrovolné omezení a závazky jednotlivých zemí podle analytického centra Climate Action Tracker směřují ke globálnímu oteplení o více než tři stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme