Klimatolog: Cílů na snižování emisí se bez jaderné energetiky dosáhnout nedá
V thajském Bangkoku na konferenci OSN o změnách klimatu jednají delegáti z téměř 200 zemí o klimatických změnách. Schůzka, která začala v neděli a potrvá až do pátku, je první od jednání v mexickém Cancúnu na sklonku loňského roku, kdy se delegáti dohodli na zřízení takzvaného zeleného fondu a na dalších opatřeních.
Hlavní vyjednávač Evropské unie a zástupce Evropské komise pro jednání o klimatických změnách Artur Runge-Metzger prohlásil, že v mezinárodním jednání o ochraně ovzduší se jistě odrazí i současná krize důvěry kolem jaderné energetiky v souvislosti s havárií japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě. Podle něj budou mnohé země pod vlivem Fukušimy znovu zvažovat své energetické strategie a podíl jádra na celkové produkci energetických zdrojů.
O tématech bangkokské konferenci a jejích tématech mluvil na Rádiu Česko klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu
Klimatický summit OSN v Bankoku už nevzbudil zdaleka takovou mediální pozornost jako před pár lety ten Kodaňský.
„Je to jedno z takových přípravných jednání. V diplomacii se říká, že žádné jednání není zbytečné, je třeba jednat a dojít k nějaké dohodě. Ale tak, jak osobně pozoruji jednání na téma Kjótského protokolu a jeho dalšího případného pokračování, tak si myslím, že v tomto případě to asi tak úplně pravdivé nebude,“ říká klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu.
„Jsem velmi skeptický. Jeden takový milník byl stanoven v roce 2007 na Bali, pak to byla v roce 2009 Kodaň, potom se říkalo, že by snad v Cancúnu v loňském prosinci k dohodě mohlo dojít, a mám ten pocit, že celkově to spěje spíš do záporných čísel. Samozřejmě výsledky ve zcela marginálních a nepodstatných tématech jsou,“ pokračuje klimatolog.
Půjde to bez jaderné energie?
Jednání má také ovlivnit současná krize v jaderné elektrárně ve Fukušimě. Artur Runge-Metzger byl podle Pretela již dříve zásadním nepřítelem jaderné energetiky. Říkal, že snižování emisí skleníkových plynů je třeba dosáhnout na fosilních zdrojích a jadernou energetiku do toho nelze započítávat.
„Od té doby se to trochu změnilo, Evropská unie dala členským státům volnost k tomu, aby využily jaderné energetiky. Co ale nyní nastane při jednáních po Fukušimě můžeme spekulovat. Na jedné straně se může projevit negativní postoj k jaderné energetice, jak to vidíme například v Německu. To by znamenalo snižovat emise pouze z fosilních paliv a tam si myslím, že těch ambiciózních cílů dosáhnout nedá,“ uvádí Pretel a pokračuje:
„Na druhou stranu by to mohlo vést i k podpoře jaderné energetiky, pokud si dáme velmi ambiciózní redukční cíle. Já osobně si myslím, že bez jaderné energetiky se ambiciózních cílů, které jsou na stole dosáhnout nedá.“
EU se zavázala do roku 2020 snížit emise CO2 o 20 procent ve srovnání se stavem v roce 1990. V plnění tohoto cíle EU pomohla paradoxně hospodářská krize. Ekonomika šla dolů a nebyla taková potřeba energií.
„Jakmile se ta situace vrátí zpět, trend bude takový, jaký byl do příchodu světové hospodářské krize,“ dodává Jan Pretel.
