Klimatologové nastínili vizi oteplování planety a viní z toho lidstvo
Z plných devadesáti procent můžeme za oteplování naší planety a změny podnebí my, lidé. K takovému závěru dospěli vědci z Mezinárodního panelu pro změny klimatu. Zpráva z jejich pařížské konference upozorňuje konkrétně na nárůst teplot a zvedání hladin oceánů. Do konce tohoto století by se mohla průměrná teplota na Zemi zvýšit asi o čtyři stupně. Stále častější budou i výkyvy počasí. V reakci na tato varování Francie navrhla vytvoření Organizace Spojených národů pro životní prostředí, která by pomáhala řešit ekologické problémy. Jak řekl prezident Jacques Chirac, tento krok by měla prosazovat skupina asi dvaceti zemí.
Podle Chiraca už není možné déle váhat. Je třeba revolučních změn v myšlení a soustředěného úsilí, které by směřovalo k záchraně naší civilizace. Francouzský prezident navrhuje, aby nová organizace byla vybavena politickým mandátem k řešení problematiky životního prostředí. Spojené státy, Čína, Rusko a Brazílie, tedy země, které se na znečišťování planety podílejí nejvíce, jsou k návrhu zdrženlivé.
Zpráva expertů ze zasedání Mezinárodního panelu pro změny klimatu jednoznačně tvrdí, že za oteplování planety, které bude mít za následek stále extrémnější projevy počasí v budoucnu, může člověk. S tím, že i kdyby kroky směřující k zastavení nepříznivého trendu byly přijaty okamžitě, projevilo by se to zřejmě až dlouhodobě. Dopad lidské činnosti na klimatické změny je podle expertů jistý z 90 procent. Emise skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti způsobí pro více než 1000 let vážné klimatické změny, které bude provázet oteplování a zvýšení mořských hladin. Na rozsáhlé zprávě pracovaly tři roky tisíce vědců po celém světě.
Experti OSN se shodli, že průměrná teplota ve světě se během 21. století zvýší o několik stupňů. Příznivé odhady počítají s nárůstem až o 4 stupně Celsia, nepříznivé pak se zvýšením o 6 stupňů. Vylepšit celou situaci by mohlo nejen snižování emisí skleníkových plynů, ale také celkově šetrnější chování člověka k přírodě. Na závěr konference bude vydána takzvaná Pařížská výzva, apelující na politiky, aby se v úsilí za přijetí nezbytných kroků spojili.
Svou představu ekologické politiky v pátek zveřejnil také český ministr životního prostředí Martin Bursík. Ministerstvo životního prostředí chce podle jeho slov reagovat na zprávy vědců, kteří varují před klimatickými změnami. Šéf resortu Martin Bursík doufá, že zveřejněná fakta budou pádným důvodem pro prosazení jeho ekologické politiky.
Ta by měla spočívat ve finančním zvýhodnění těch, kteří se rozhodnou žít úsporněji. Znečišťovatele by naopak čekaly sankce. "U nás je ten potenciál úspor v domácnostech, ve službách, v průmyslu i v energetice ohromný. Mluvím o úsporách jak na straně výroby, protože vyrábíme elektřinu s nízkou účinností, tak i o účinnost na straně spotřeby," myslí si Bursík.
Kvůli klimatickým změnám také bude muset Česká republika propracovat systém zadržování vody. Častěji nám mohou hrozit sucha, ale i záplavy. Klimatolog Jan Pretl doufá, že tentokrát už vezmou politici - a to nejen čeští, varování opravdu vážně. "Podklady už jsou dnes natolik průkazné, že i politici by si jich měli, v uvozovkách řečeno, všimnout, a podle nich se tak trochu chovat," říká Pretel.
Jednou z priorit naší ekologické politiky má být i cílená podpora projektů v rozvojových zemích.