Kniha o antisemitismu v Polsku rozdělila národ
Dnes, kdy si připomínáme na oběti holokaustu, se nemůžeme nevydat tam, kde k systematickému vyvražďování Židů, Romů a dalších skupin obyvatelstva došlo - tedy do dnešního Polska. Známé krakovské vydavatelství ZNAK připravilo právě na leden překlad knížky Strach profesora Jana Tomasze Grosse. Publikace popisuje antisemitismus polské společnosti v prvních dvou poválečných letech a vyvolala celonárodní diskusi i značný odpor některých kruhů.
Aulu Vysoké školy podnikatelské zaplnili do posledního místa příznivci i odpůrci Jana Tomasze Grosse. Autor vyvolal obrovskou pozornost už knížkou Sousedi - o vyvraždění Židů ve vesnici Jedwabne, kterého se měli dopustit jejich polští sousedé v roce 1941. Jan Tomasz Gross je profesorem sociologie, přednáší ve Spojených státech a pochází z polsko-židovské rodiny. Svou první knížkou šokoval a druhou rozdělil polskou společnost.
Kniha Strach vyvolala kontroverzní reakce nejen v řadách mladých polských nacionalistů, ale také mezi odborníky:
"Gross píše o vraždění Židů, pogromech a vyhánění. To všechno víme, to není nic nového. Knížka je ale cenná především tím, že líčí různé podoby antisemitismu na velmi širokém základě. Zaznamenává tu zkušenost, která je Polákům nedostupná - hrstka Židů, která přežila genocidu, se stala cílem agrese a nepřátelství okolní společnosti. To bylo absurdní. Teď si můžeme představit, co asi cítili Židé, když po válce viděli letáky, vyzývající je, aby táhli pryč z Polska," hodnotí dr. Božena Szaynoková.
Katolický myslitel Zbigniew Nosowski vytýká Grossovi chyby, kterých by se jako odborník neměl dopouštět: "V knížce je příliš mnoho soudce a příliš málo analytika. Je vidět, že vznikla v pospěchu. Formu eseje autor použil jako alibi pro své zkratkovité soudy. Poválečnou historii Polska a vztahy mezi Židy a Poláky je třeba vidět v celé jejich komplikovanosti. Je to spíš práce publicisty než historika - autor je příliš jednostranný a neopírá se o žádná vlastní bádání."
Většina kritiků profesoru Grossovi vyčítá, že se jen okrajově zabývá Poláky, kteří Židům pomáhali. On sám je přitom živým důkazem. Narodil se ze vztahu mezi Polkou a Židem, kterého za druhé světové války ukrývala. Polsko-americký sociolog se ale brání tím, že psal knížku o něčem jiném - o strachu, který vedl Poláky k vraždění svých sousedů.
"Nešlo mi o to, abych obraz polské společnosti zdeformoval nebo ho pošpinil. Píšu o tom, jaké morální škody způsobilo Polákům to, že museli přihlížet, jak Němci vraždili Židy. To by změnilo každého. Poválečný antisemitismus byl polskou společností všeobecně přijímaný a schvalovaný. V mnoha kruzích panovalo přesvědčení, že tomu lotrovi Hitlerovi by se měl postavit pomník za to, že nás osvobodil od Židů," řekl Gross.
Zneklidňuje ho, že v Polsku může být dodnes uznávaný za velkého vlastence a příslušníka elity národa člověk, který je přesvědčeným antisemitou. "Bohužel, značnou odpovědnost nesla a nese katolická církev, která se od těchto projevů nedokázala v praxi distancovat, přestože papež Jan Pavel II. antisemitismus odhalil jako zlo a těžký hřích," upozornil profesor Gross.
Není divu, že špičky polské katolické církve vyzvaly věřící, aby jeho knihu nekupovali a nečetli. Profesorka Barbara Skargová k tomu poznamenala, že mlčením se antisemitismus vyléčit nedá. Knížku Strach si už ale koupilo asi šedesát tisíc čtenářů a v mnoha obchodech už vyprodali poslední zásoby. Vydavetelství ZNAK plánuje dotisk.
