Podání ruky jako symbol respektu. Dánský parlament přijal zákon s novými pravidly pro udělení občanství

Dánský parlament ve čtvrtek schválil nový zákon shrnující pravidla pro udělení občanství. Jeho součástí je i povinné podání rukou mezi žadatelem a příslušným úředníkem, napsal dánský deník Politiken. Žadatel tak podle vlády prokáže respekt dánské společnosti i kultuře. Symbolický akt má být součástí naturalizačního ceremoniálu při získání občanství. Kritici upozorňují, že opatření míří převážně na muslimy a celý proces bude mnohem nákladnější.

Tento článek je více než rok starý.

Kodaň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bez podání ruky občanství nebude. Gesto bude podle schváleného návrhu zákona v Dánsku nutností.

Potřesení rukou je způsob, jakým se v Dánsku vítáme, uvedla ministryně pro imigraci Inger Støjbergová. Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Podle návrhu nový dánský občan současně s podáním ruky příslušnému úředníkovi také přislíbí a podepíše, že bude dodržovat ústavu země. Někteří politici míní, že požadavek na potřesení rukou odradí jen pár uchazečů o státní občanství, zafunguje ale jako jasné poselství pro muslimy, uvádí The New York Times.

Návrh zákona byl často diskutován napříč dánskou veřejností dávno před svým schválením v parlamentu. Podle některých kritiků se opatření úmyslně zaměřuje na muslimy. Někteří z nich totiž z náboženských důvodů trvají na tom, že si nemohou potřást rukou s osobou opačného pohlaví.

Místo dobytka ‚nechtění‘ cizinci. Dánská vláda chce přemístit sto lidí na izolovaný ostrov Lindholm

Číst článek

Agentura DPA upozorňuje, že kritici z řad politiků návrh zákona považují za pokrytectví. Potřesení rukou prý nezaručuje správné chování nových občanů. Podle některých nové pravidlo navíc zvýší náklady a žadatelé si budou muset za celý proces připlatit.

‚Naprosto smysluplné‘ 

Protiimigrační Dánská lidová strana, která za návrhem stojí, to považuje za „naprosto smysluplný“ požadavek.

„Potřesení rukou je způsob, jakým se v Dánsku vítáme. Je to způsob, jakým ukazujeme respekt jeden k druhému v téhle zemi. Proto je to naprosto přirozená součást naturalizačního obřadu,“ uvedla už v srpnu ministryně pro imigraci Inger Støjbergová.

Několik starostů už v minulosti řeklo, že pokud pravidlo začne platit, budou ho ignorovat. „Je absurdní, že si ministryně pro imigraci myslí, že tohle je věc, nad kterou má ztrácet čas. To, že si potřesete rukou, rozhodně neznamená, že jste ve společnosti integrovaní,“ popsal starosta města Kerteminde Kasper Ejsing Olesen pro Guardian.

V posledním roce evropská média v několik případech informovala o tom, že cizinci odmítli potřást rukou úředníkovi. Francie kvůli tomu například zamítla žádost o občanství jedné ženě z Alžírska. Rozhodnutí úřadů později podpořil nejvyšší soud.

Dánská ministryně sklidila kritiku za fotku s dortem. Slavila předpisy omezující přistěhovalce

Číst článek

Podobný incident se stal ve Švýcarsku, kdy o občanství kvůli odmítnutí potřesení rukou přišel muslimský pár.

Ve Švédsku pak soud podpořil ženu, která odmítla potřesení rukou během pracovního pohovoru, a potenciální zaměstnavatel kvůli tomu pohovor ukončil.

Další diskutovaná opatření

Zmínky o dánské politice se v zahraničních médiích objevují v posledních měsících zejména ve spojitosti s přitvrzujícími podmínkami pro žadatele o azyl a imigranty. Začátkem prosince vláda zveřejnila plán na přesunutí odmítnutých žadatelů o azyl, kteří se nemohou vrátit do země původu, nebo odsouzení cizinci, kteří si odpykali tresty a čekají na vyhoštění, na izolovaný ostrov Lindholm na jihu země.

„V Dánsku je nechceme a to taky musí pocítit,“ napsala na facebooku ministryně pro imigraci Inger Støjbergová.

V létě pak prošel zákon zakazující zahalování obličeje na veřejnosti, který se zaměřuje především na nikáb a burku, závoje spojené s islámem.

„V loňské výroční zprávě jsme vyjádřili obavy o právo na svobodu v současném Dánsku. Nelze mluvit o porušování lidských práv, ale představované legislativy ty hranice posouvají,“ dodala pro iROZHLAS na začátku prosince zástupkyně ředitele Dánského institutu pro lidská práva Louise Holcková.

Dominika Píhová, sch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme