Kolumbijský plantážník vyměnil koku za kakao. Teď se obává konce evropských dotací

Po uzavření mírové smlouvy z roku 2016 mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) se musela řada jihoamerických pěstitelů koky stáhnout hlouběji do ilegality. Rakouský deník Der Standard se však ve své reportáži rozepisuje o plantážníkovi, který se vydal jinou cestou a s podporou státu se stal pěstitelem kakaa. Kvůli blížícímu se konci evropských dotací se ale začíná bát o svou budoucnost.

Bogotá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Andské oblasti podél pacifické strany jihoamerického kontinentu se koka užívá v lidovém léčitelství | Foto: flickr.com, CC BY-ND 2.0, Anthony Tong Lee

Roberto Simarra je tichý muž se silnýma rukama. Je typem člověka, který bez řečí energicky pracuje a nemusí na sebe strhávat pozornost. Vypráví, až když je tázán. A i když Amazonie v současnosti čelí ofenzivě bagrů s velkokapitálem a na něj napojenými politiky v pozadí, farmářův příběh je vyprávěním o naději, myslí si rakouský list.

V Kolumbii představí Coffee. Nová kryptoměna bude krytá produkcí kávových bobů, má pomoci pěstitelům

Číst článek

Simarra pochází z velmi chudých podmínek. Nikdy nedochodil základní školu. Před více než deseti lety přišel do Caballocochy, městečka na řece Amazonce v nejvýchodnějším cípu Peru. Do místa nevedou silnice a plavba lodí do nejbližšího velkého města Iquitos trvá den a noc.

100 eur za den

Muž se tam vydal kvůli pěstování rostliny koka, ze které se vyrábí kokain. Právě tady, na trojmezí mezi Peru, Kolumbií a Brazílií zažívala koka zlatou éru. Obchod s drogou organizovali kolumbijští povstalci a z jeho výnosů financovali válku. „Měl jsem svoji koku a pracoval jsem jako nádeník ve výrobně kokové pasty. Za jediný den jsem si vydělal až sto eur. Měl jsem ženy, pil jsem a utrácel,“ vypráví Simarra.

Deštný prales ho v té době vůbec nezajímal. Svůj stav dnes popisuje jako rauš, kdy šlo jen o to, jak rozšířit plantáže s kokou na úkor džungle. Pak ale tehdejší kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uzavřel s partyzány mírovou dohodu a rebelové oficiálně složili zbraně.

Guatemala zničila čtyři laboratoře a rostliny koky, ze které by se vyrobila droga za 19 miliard korun

Číst článek

Nicméně především v oblastech, odkud se povstalci stáhli a doposud tam neoperují státní síly, zůstává nebezpečno. Nedávno například došlo k zabití pěti domorodců v departementu Cauca. Současný prezident Iván Duque chce proto do oblasti vyslat dva a půl tisíce vojáků.

Také vláda v Peru do regionu posílá ozbrojené síly, které mají za úkol zatýkat drogové dealery a likvidovat kokové plantáže. „Jednoho rána bylo všechno pryč. Vojáci postříkali moji koku glyfosáty a já jsem o vše přišel,“ vzpomíná Simarra. Někteří jeho sousedé se vrátili domů, často stejně chudí, jako přišli. Jiní zase přemístili své plantáže hlouběji do pralesa.

Pomoc končí

Simarra se vydal jinou cestou. Využil dotačního programu protidrogového úřadu a přeorientoval se na pěstování kakaovníků. „Neměl jsem o tom ani páru, ale co člověk v nouzi neudělá,“ říká dnes. Od státu získal rostliny, školení a finanční pomoc. Postupem doby si také uvědomil, jak důležitým ekologickým systémem Amazonský prales je.

V současnosti je plantážník součástí čtyřicetičlenného sdružení pěstitelů kakaovníků. Zároveň je spoluvlastníkem a dodavatelem malé čokoládovny v Caballocoche, která vyrábí čokoládu značky Tikuna pojmenovanou po místním domorodém kmenu.

Na konci letošního roku ale skončí příslušný dotační rozvojový program Evropské unie. A Peru se zase chystá z Kolumbie stáhnout své inženýry. Simarra se proto obává o budoucnost. „My plantážníci sice umíme pěstovat kvalitní kakao, ale o vedení účetnictví nebo marketingu nemáme ani potuchy,“ říká farmář.

Simarrova dcera sice studuje marketing a syn jeho kolegy technický obor, zemědělcům ale dochází čas. „Doufám proto, že úředníci v Bruselu a Limě nám dají trochu času navíc,“ přeje si pěstitel kakaa Roberto Simarra. Nakonec právě kvůli chybějící výdrži úřadů už ztroskotalo několik projektů na záchranu Amazonského pralesa.

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme