Kolumbie slaví dvousté výročí založení

Celý rok se v Jižní Americe oslavuje dvousté výročí takzvaného zrození národů, od Mexika přes Argentinu po Chile. Dnes, 20. července, slaví dvousté výročí Kolumbie. Výročí se ale někteří politici snaží zneužít v boji proti svým politickým soupeřům. Jde především o venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který nedávno obvinil Kolumbijce, že zbožňovaného Bolívala zavraždili.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plaza de Bolívar v Bogotě | Foto: Pavel Novák

V Bogotě vypuklo povstání 20. července 1810. Federativní republika, takzvaná Velká Kolumbie, byla vyhlášena až v roce 1819, po vítězství nad Španělskem. Kolumbie a další země Latinské Ameriky oslavují coby velkého osvoboditele Simona Bolívara, hrdinu bojů za nezávislost na Španělsku.

Přehrát

00:00 / 00:00

O osobnosti Simona Bolívara a boji za nezávislost Jižní Ameriky mluvil na Rádiu Česko Mnislav Zelený, odborník na Jižní Ameriku, etnolog a bývalý velvyslanec v Kolumbii

„Vše začalo jakousi folklórní událostí. Na tradiční páteční trh přišel kreol Luis, který potřeboval květináč, neměl peníze a španělský prodejce mu ho nechtěl prodat na dluh. Z této rozmíšky byla strkanice a to byla ona pověstná poslední kapka, která v revolučním kvasu vybuchla v povstání. Svoboda přišla s Bolívarem až za dlouhých devět let,“ vysvětluje Mnislav Zelený, odborník na Jižní Ameriku, etnolog a bývalý velvyslanec v Kolumbii.

„Bolívar byl syn bohatého podnikatele z Caracasu, vzdáleného příbuzného kastilského krále Ferdinanda II.. Jako mladík odjel na studia do Evropy, kde čerpal i revoluční myšlenky. V roce 1805 údajně na vrchu Monte Sacro nad Římem uslyšel slova prozřetelnosti: ‚Budeš silný, mocný, dokážeš silné činy, ale zažiješ i porážky.‘ Jako v euforii si ve 22 letech slíbil, že neustane, dokud nezničí španělský kolonialismus,“ vypráví Zelený a pokračuje:

„Nastal dlouhý a komplikovaný boj za nezávislost. Začal budovat velkou Kolumbii, místní vůdci ale chtěli urvat části území pro sebe a proto se mu nepodařilo prosadit unionistické myšlenky, které převážili v Severní Americe.“

„Velká Kolumbie, která se rozkládala na území dnešní Venezuely, Kolumbie, Panamy a Ekvádoru, se začala ještě za jeho života rozpadat a Bolívar umírá jako nechtěný zrádce na haciendě jednoho španělského markýze, což je další paradox jeho života,“ říká etnolog Mnislav Zelený.

Byl Bolívar zavražděn?

Venezuelský prezident Hugo Chávez, který se také hlásí k bolívarovským idejím a dokonce se prohlašuje za Bolívarovu reinkarnaci, dal v Caracasu exhumovat Bolívarovy ostatky. Myslí si, že Bolívar byl zavražděn.

Exhumace a zkoumání Bolívarových ostatků se konají v době, kdy Kolumbie obvinila Caracas, že na venezuelském území toleruje přítomnost kolumbijských levicových povstalců z organizací FARC a ELN.

„Simon Bolívar byl prototypem čestného politika. Možná i proto se z něj po jeho smrti stal symbol, byl a je zbožňován chudými i bohatými, levicí i pravicí bez rozdílu. Všichni ho milují a všem vnikl pod kůži,“ uvádí etnolog Mnislav Zelený a dodává:

„Myšlenky Bolívala a jeho osobnost bývá po celou dobu po jeho smrti zneužívána všemi politiky na všech stranách politického spektra. Prezident Chávez se považuje za reinkarnaci Bolívala a jeho osobu používá v boji proti Kolumbii a Kolumbijcům, kteří Bolívara podle jeho slov zavraždili.“

Helena Berková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme