Kolumbijská vláda a ozbrojení povstalci podepsali oboustranné příměří

Kolumbijská vláda a povstalecká organizace FARC podepsali v kubánské Havaně oboustranné příměří. Dohoda je jedním z posledních kroků k řešení krvavého konfliktu, který trvá víc než půl století a stál životy více než 200 tisíc lidí. Podrobnosti o dohodě byly zveřejněny ve čtvrtek a ještě ten den byla dohoda podepsána za přítomnosti generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a řady latinskoamerických prezidentů. Definitivní uzavření míru se očekává v řádu týdnů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Juan Manuel Santos, kolumbijský prezident

Juan Manuel Santos, kolumbijský prezident | Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Ministerio TIC Colombia

Na oboustranném složení zbraní se dohodly delegace kolumbijské vlády a povstalecké skupiny FARC při rozhovorech v Havaně, kde byla dohoda také přijata. Plný text mírové dohody zveřejnili kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a lídr FARCu zvaný Timochenko.

Aktu podpisu přihlíželi také venezuelský prezident Nicolás Maduro, generální tajemník OSN Pan Ki-Mun, kubánský prezident Raúl Castro a několik západních politiků. Rozhovory v kubánské metropoli trvaly už tři a půl roku.

Kolumbijská vláda si od dohody slibuje nejen ukončení ozbrojených střetů, ale dokument má podle ní zároveň zaručit, aby se z velké povstalecké organizace plné mužů s paravojenským výcvikem neoddělilo mnoho malých, nebezpečných zločineckých skupin.

Dohoda má tři částí

Dohoda o definitivním oboustranném příměří se podle kolumbijských médií skládá ze tří částí. V té první jsou definovány zóny, ve kterých se nachází jednotky FARC. To proto, aby se dodržování příměří dalo kontrolovat.

Druhým bodem je harmonogram předávání zbraní. Na tento proces mají už podle dohody uzavřené v lednu dohlížet zástupci OSN a Společenství latinskoamerických a karibských států.

Třetí bod má pak stanovit bezpečnostní záruky pro povstalce. Tím se podle španělského deníku El País rozumí mimo jiné to, aby se neopakovala situace z 80. a 90. let. Vládní jednotky tehdy systematicky likvidovaly poslance, senátory, radní i řadové členy strany Vlastenecký svaz, kterou v roce 1985 založili právě guerilloví bojovníci.

Konflikt si vyžádal přes 200 tisíc životů

Snahy o mír trvají v Kolumbii už dlouho. Rozhovory o ukončení nejdelší války v Latinské Americe nabraly na obrátkách koncem roku 2012. Zatím se vyjednavači dohodli na pozemkové reformě, obecně na zapojení někdejších povstalců do politiky a na společné strategii omezení obchodu s drogami.

V prosinci vznikla dohoda o finančních kompenzacích pro obyvatele, které během konfliktu poškodily útoky vládních vojsk nebo povstalců. Kromě toho se znepřátelené strany dohodly na vzniku zvláštních tribunálů, které budou soudit povstalecké bojovníky i vládní vojáky za jejich bojovou činnost.

Kolumbijská vláda také v rámci budování důvěry při rozhovorech omilostnila zatím třicítku členů FARC. První z nich, kteří byli odsouzení za rebelii a nelegální držení zbraní, jsou na svobodě od ledna.

Kolumbijská válka trvá od roku 1964. O život během ní přišlo na 220 tisíc lidí a šest milionů obyvatel konflikt donutil opustit své domovy.

Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme