Místo tisíců životů si vzal supertajfun desítky lidí. Poučené Filipíny zvládly bouři téměř na výbornou
Potrvá ještě několik dní, dost možná i týdnů, než bude možné stanovit konečný počet obětí, který si o uplynulém víkendu na Filipínách vyžádal supertajfun Mangkhut. Sami Filipínci mají ještě v živé paměti řádění supertajfunu Haiyan, který si v listopadu roku 2013 vyžádal přes šest tisíc lidských životů. Už nyní se zdá, že současný počet mrtvých nepřesáhne stovku. A to je, ač to může znít drasticky, v podstatě dobrá zpráva.
Sami Filipínci tajfunu říkají Ompong, jejich hydrometeorologický úřad totiž nepřebírá mezinárodní označení a každé bouři, která míří na území Filipín, dává už od 60. let vlastní jméno.
Momentálně uváděný počet obětí, který se pohybuje kolem šedesáti, není konečný. Ale i když to může znít drasticky, nezdá se pravděpodobné, že to bude ve výsledku výrazně přes stovku.
Poslechněte si rozhovor s nynějším velvyslancem Jaroslavem Olšou Jr. o Filipínách
Supertajfun Haiyan (místní označení Yolanda), nejsilnější do té doby zaznamenaná bouře, si v listopadu roku 2013 vyžádal přes šest tisíc obětí, a stala se tak nejhorší zdokumentovanou přírodní katastrofou v dějinách tohoto souostroví.
Tehdy se největším zabijákem stala mohutná přílivová vlna ze vzedmutého moře, která na pevninu vyvrhla i těžkotonážní plavidla. A naopak zpátky do moře strhla nejen chudinské chatrče nalepené u pobřeží, ale i řadu zděných budov. Těžce poničena byla i ranvej letiště v Taclobanu, regionálním středisku východní části Visajanských ostrovů v centrální části Filipín, což výrazně zkomplikovalo následnou distribuci humanitární pomoci.
VIDEO: ‚Král bouří‘ rozhýbal i mrakodrapy. Tajfun Mangkhut si vyžádal v jihovýchodní Asii desítky mrtvých
Číst článek
Filipínské úřady byly silou živlu evidentně zaskočeny a vcelku oprávněně se na ně tehdy snesla kritika za nezvládnutou okamžitou reakci, i když není od věci si přiznat, že někdy prostě příroda může mít nad pánem tvorstva navrch.
Build Back Better
Podstatné je, že si z toho Filipínci vzali to správné ponaučení – tehdejší vláda prezidenta Benigna Aquina před co nejrychlejší obnovou zničených příbytků dala přednost promyšlenějšímu přístupu v rámci konceptu „Build Back Better“ – vystavět znovu a lépe.
Ne snad že by se to – jak je v této zemi neblahým zvykem – obešlo bez obvinění z rozkradení či nehospodárného použití části mezinárodní pomoci, ale přinejmenším je od té doby vidět změna v uvažování.
Současný velvyslanec na Filipínách Jaroslav Olša Jr. v pondělním rozhovoru pro Český rozhlas Plus efekt tajfunu Haiyan charakterizoval jako „budíček“, po kterém Filipínci, a to jak úředníci, tak obyčejní obyvatelé, začali brát tuto hrozbu smrtelně vážně, byť skutečnost, že se každý rok nad souostrovím přežene kolem dvaceti tropických bouří (Mangkhut/Ompong byl letos už patnáctou), bdělost chtě nechtě otupí.
Tajfun Mangkhut zeslábl na tropickou bouři. Čínské úřady otevřely přes 18 tisíc nouzových přístřešků
Číst článek
Tentokrát se to však nestalo. Úřady s předstihem věděly, že Mangkhut/Ompong je nezvykle rozsáhlá bouře s 900kilometrovým průměrem, který takto dalece přesáhl i Haiyan. Spočítaly si, kde a kdy udeří a že může zvednout podobně velkou přílivovou vlnu, a důsledně se postaraly o to, že z nejohroženějších míst byli lidé evakuováni do bezpečí.
Ani v Manile, vzdálené od oka tajfunu úctyhodných 400 kilometrů, nebylo ponecháno nic náhodě a úřady nechaly odstranit tamní obří billboardy, které lemují dopravní komunikace a ze kterých se v silném větru, který tajfun přináší, stávají potenciálně smrtící zbraně.
Rychle sklidit rýži
Prezident Rodrigo Duterte se před očekávaným příchodem tajfunu zúčastnil zasedání krizového štábu a osobně nařídil ministrům své vlády rozjet se do provincií na severu Luzonu a dohlédnout na nezbytné přípravy.
Tajfun Mangkhut na Filipínách zabil 25 lidí. Zeslábl na 155 kilometrů v hodině, míří k Číně
Číst článek
Ty mimo jiné zahrnovaly spěšnou sklizeň úrody rýže (a kukuřice), která se v provinciích Cagayan a Isabela ležících v trajektorii tajfunu pěstuje ve velkém a jejíž výpadek by mohl vyhnat ceny této klíčové potraviny ještě výš, než kam v současné chvíli kvůli rekordní inflaci vyšplhaly.
Když tajfun v noci z pátku na sobotu udeřil na filipínskou pevninu, prokázal svou sílu a například v regionálně významném městě Tuguegarao poškodil značnou část budov. Za jednoznačně pozitivní zprávu lze ale označit fakt, že v přímořských oblastech se řádění živlu prakticky obešlo bez ztrát na životech.
Naprostá většina obětí padá na vrub sesuvům půdy v hornatém vnitrozemí ostrova Luzon (na tom má svůj podíl stará bolest Filipín v podobě deforestace přiživovaná nelegální těžbou dřeva) a vůbec nejhorší incident – zavalení ubytovny horníků v obci Itogon v provincii Benguet s několika desítkami obětí, respektive pohřešovaných – má pravděpodobnou příčinu v neuposlechnutí varování ze strany úřadů, které dotyčné z oblasti marně vyháněly.
Celkově se dá říct, že mezivládní úřad s poněkud krkolomným názvem Národní rada pro snižování rizik a odstraňování následků přírodních katastrof (National Disaster Risk Reduction and Management Council – NDRRMC) odvedl tentokrát dobrou práci.
Filipíny zasáhl supertajfun Mangkhut. ‚Nevycházejte z domovů,‘ varovaly úřady přes pět milionů lidí
Číst článek
Prevence, prevence, prevence
Jestliže politika prezidenta Duterteho v mnoha případech vyvolává vážné pochybnosti, pak jeho aktuální iniciativa učinit z tohoto úřadu regulérní ministerstvo, aby se rizikům přírodních katastrof vláda věnovala trvale, a ne jen tehdy, když se na obzoru objeví velká hrozba, nepochybně míří správným směrem.
Filipíny se v posledních letech nebývale ekonomicky rozvíjejí a mají potenciál stát se skutečným asijským tygrem, kterým kdysi – už je to hodně dávno – byly. Když ale rok co rok musejí vydávat spoustu energie a peněz na neproduktivní likvidování škod po přírodních katastrofách, které navíc v době globálních klimatických změn nabývají na síle (a Filipíny v tomto směru patří podle expertů k těm vůbec nejohroženějším zemím světa), nemůže to tempo jejich rozvoje nepoznamenat. Prevence (tj. lepší příprava) je v tomto případě to nejlepší, co Filipíny mohou udělat.
Autor je editor Českého rozhlasu Plus a autor knihy o Filipínách.
