Komu fandí němečtí Turci?

Snad celé Německo vzývá před pátečním čtvrtfinále světového šampionátu se silnou Argentinou fotbalové bohy. Nadšení nad dosavadními výkony jedenáctky vedené Jürgenem Klinsmannem nechalo u našich západních sousedů málokoho chladným. V trochu rozporuplné situaci jsou němečtí Turci. Někteří jsou své nové vlasti vděční, jiní si zase stěžují, že jsou občany druhé kategorie. Jak je to s jejich fanouškovským nadšením pro německé barvy, zajímalo našeho berlínského zpravodaje Jiřího Hoška.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letí míč do branky? | Foto: Jiří Hošek

Všudypřítomné stánky rychlého občerstvení s populárním dönerem vyvolávají dojem, že 2 a půl miliónu Turků tvoří nedílnou součást německé společnosti. Generální tajemník Turecké obce v Berlíně Celal Altun ale upozorňuje na přetrvávající předsudky.

"Nejen kulturní rozdíly, ale třeba také jazyková bariéra, kterou trpí spousta Turků, vede k tomu, že někteří Němci na nás pohlížejí jako na svým způsobem nepolepšitelné. Odtud je pak už jen krátká cesta k diskriminaci," myslí si pan Altun, který ale pořádný kus viny vidí i na straně Turků. Ti totiž většinou zůstávají uzavřeni ve své vlastní komunitě, čtou turecké noviny, dívají se na tureckou televizi a větší integrace do německé společnosti je nechává chladnými.

"Teď už je to mnohem lepší, ale hodně tureckých přistěhovalců se v šedesátých, sedmdesátých letech zmohlo tak na 20-30 německých slovíček, jako vejce, chleba - zkrátka věci, které potřebovali k životu. Neuměli třeba skoro žádná slovesa," vzpomíná Celal Altun.

Třicetiletému Turkovi z berlínské čtvrti Pankow projdou denně rukama stovky zmiňovaných dönerů a německá slovesa ovládá brilantně. Německu, kde žije už 10 let, na mistrovství světa upřímně fandí.

"Držím Němcům palce už od začátku turnaje. Turecko se na šampionát neprobojovalo, tak fandím své druhé vlasti. Moje srdce bije pro Německo. Za těch 10 let jsem se tu zabydlel a zvykl si na místní prostředí."

"Společně s kolegy šampionát bedlivě sledujeme, dokonce mezi sebou uzavíráme sázky. Můžu potvrdit, že kdykoli Německo zatím vyhrálo, tak ve čtvrti Kreuzberg, kde žije spousta Turků, se v ulicích bouřlivě oslavovalo. I tam lidé jezdili v autech, troubili a vyvěšovali německé vlajky."

To byla sonda k liberálně smýšlejícím Turkům. Překvapivě i v táboře konzervativců jsem ale narazil na stejné nadšení pro Ballacka a spol. Vystoupení německé reprezentace sleduje v rodinném kruhu i žena, která prodává ovoce a zeleninu a nosí muslimský šátek.

"Mistrovství světa zase tolik nesleduji, jedině když hraje Německo. Raduji se z jeho vítězství. Ano, důvodem je, že jde o moji druhou vlast a já už mám i německé občanství."

A jak je to vlastně v muslimské rodině s koukáním žen na fotbal? ptám se závěrem.

"Samozřejmě kopanou nesledujeme tak jako muži, ale díváme se spolu. Když se muž dívá, i žena se dívá, ale jak říkám, ne tak extrémně jako muži."

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme