S Leninem na věčné časy. Ruští komunisté slaví Velký říjen a odmítají pohřbít nabalzamovaného vůdce
Ruští komunisté – a nejenom oni – si připomínají 105 let od Velké říjnové socialistické revoluce. V Moskvě se v pondělí sešli u Leninova mauzolea na Rudém náměstí, kde je nabalzamované tělo někdejšího bolševického vůdce dodnes vystavené.
Doby, kdy se 7. listopadu na Rudém náměstí v Moskvě každoročně konala velká vojenská přehlídka a průvod, jsou sice dávno pryč. Naposledy v tento den je ruská metropole zažila v roce 1990. Ruští komunisté však dál udržují tradici Velkého října a scházejí se v tento den k politickým shromážděním a pochodům.
Konce sovětských a ruských vládců od Lenina po Putina. Umírají ve funkci nebo jsou sesazeni
Číst článek
K Leninovu mauzoleu tak i tentokrát položili věnce a rudé karafiáty. A podobné, byť rozsahem menší, akce se uskutečnily i v dalších ruských městech.
Připomínek Velké říjnové socialistické revoluce se spolu s nimi účastní i členové levicových národně-vlasteneckých stran a hnutí, jako je například Levá fronta a další.
K někdejším masovým shromážděním mají i přesto daleko. Všechny akce jsou dnes už výlučně v režii komunistické strany, nikoliv státu.
Kam s Leninem?
Nabalzamované tělo Vladimira Iljiče Lenina, který zemřel v lednu 1924, je dodnes, tedy už bezmála sto let, vystavené v mauzoleu na Rudém náměstí, kde se o ostatky pravidelně stará tým konzervátorů a přísně se uvnitř budovy hlídá teplota či vlhkost vzduchu.
V Pobaltí odstraňují sovětské pomníky. Rusové jsou proti, s kritikou ale šetří, bojí se vyhoštění
Číst článek
Od 90. let se však pravidelně vrací diskuse o jejich možném pohřbení, byť pokaždé takovéto návrhy naráží na odpor komunistů a části veřejnosti.
Poslední větší veřejná debata se na toto téma vedla naposledy předloni, když svaz ruských architektů vypsal soutěž o nejlepší koncepci využití mauzolea.
Organizátoři soutěže namítali, že současné uložení těla je nejenom v rozporu s moderními představami o uctění památky, ale taky porušením ruské pravoslavné tradice i přímo přání samotného Lenina, který chtěl být pohřben vedle své matky v Petrohradě. Stejně jako už dřív i tato snaha narazila na odpor komunistů a soutěž nakonec museli zrušit.
Rozdělená společnost
Jak ukazují sociologické průzkumy, ruská společnost je v názoru na případné pohřbení Lenina značně rozdělená. Když se na to naposledy loni v květnu ptali sociologové z nezávislého centra Levada, 45 procent Moskvanů bylo pro vynesení ostatků ven z mauzolea, zatímco 42 procent by je nechalo tam, kde jsou.
A podobné výsledky přinesl i celostátní průzkum v roce 2017. Tehdy bylo přesně 41 procent respondentů pro pohřbení Lenina a 41 procent proti.
Proti přesunu Lenina z mauzolea se v minulosti vyslovil i přímo prezident Vladimir Putin.
Sovětský svaz je pro Putina nejlepší kapitolou ruských dějin. Opakuje i jeho zločiny, říká rusista Černoušek
Číst článek
„Dokud jsou u nás lidé, a u nás je mnoho takových, kteří s ním spojují svůj osobní život, svůj osud, spojují s tím určité úspěchy minulosti, sovětských let - a Sovětský svaz je tak jako tak nepochybně svázán s Vladimirem Iljičem Leninem – tak proč se tím zabývat?“ namítal ruský prezident v roce 2019. „Kvůli čemu? Je třeba jít dál“ dodal.
Navzdory tomu je s výjimkou Moskvy dodnes prakticky v každém větším i menším ruském městě na náměstí socha Lenina. A Leninovo jméno nese řada ulic a náměstí po celé zemi.
Paradoxně přitom na Den vítězství 9. května, kdy se v současnosti na Rudém náměstí koná vojenská přehlídka k výročí konce druhé světové války v Evropě (v Rusku Velké vlastenecké války), bývá mauzoleum zakryté do velké textilie, zatímco na tribuně před ním sedí současné ruské politické špičky.
K nelibosti komunistů, kteří jsou dnes sice formálně druhou nejsilnější stranou v zemi, reálně je však veškerá moc v rukou Kremlu a kremelské strany Jednotné Rusko, která má ústavní většinu v parlamentu.
