Člověk, který by bez cizí pomoci dávno zbankrotoval, asi není zrovna nejlepším kandidátem na šéfa čehokoli. Jenže přesně v takové paradoxní situaci je právě teď Evropská unie. Během minulých šesti měsíců ji řídili Kypřané a dalšího půl roku budou v jejím čele stát Irové. Nebýt cizí pomoci, obě země by už musely dávno vyhlásit státní bankrot.

Tento článek je více než rok starý.

2:06 30. prosince 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kyperský prezident Demetrios Christofias stojí v čele opravdu pozoruhodné země. Sám je kovaný a v Moskvě vystudovaný komunista. Přitom řídí stát, který má nejnižší podnikové daně v Evropě a kam sídlo svých firem přenesla spousta miliardářů.

Jenže kyperské banky se spálily rozsáhlými obchody v Řecku. Kypr by zbankrotoval už loni, nebýt pomoci spřáteleného Ruska. Teď země vyjednává i o půjčce od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.

Prezident Christofias si peníze nejdřív nechtěl vzít. Jenže bez pomoci od opovrhovaných kapitalistů by Kypr už brzy neměl ani na výplaty důchodů nebo mezd státních zaměstnanců.

Evropskou unii tak šest měsíců řídila země, jejíž finanční kolaps se nebezpečně blíží. Kypr si přitom nevedl úplně špatně. V době jeho předsednictví se pohnuly některé zásadní návrhy, jako třeba bankovní unie nebo společný evropský patent.

Kypr navíc může sloužit jako dobrá škola pro další předsednickou zemi. Tou bude od ledna až do června 2013 Irsko.

Samotné Irsko přitom už víc než dva roky přežívá jen díky pomoci od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.

Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít