Konec jedináčků v Číně! Peking opouští politiku jednoho dítěte
Manželské páry v Číně budou moci mít dvě děti. Po 35 letech tamní vláda ruší přísnou politiku jednoho dítěte. Rozhodnutí padlo na sjezdu čínských komunistů, který skončil toto úterý. Média na zasedání neměla přístup a čínské vedení zveřejnilo závěry až dnes.
Zákon platil v Číně od roku 1979 a jeho překročení se dosud v některých provinciích velmi přísně postihovalo.
Ženy, které čekaly druhé dítě, úřady posílaly na nucené interrupce. A ty, které druhorozené dítě porodily, za něj musely zaplatit vysoké pokuty, nebo jim tento potomek mohl být odebrán.
Ví se také o nemalém počtu dětí, které se narodily tajně a rodiče se je snažili vychovávat mimo domov. Proto dodnes nejsou registrovány a úředně neexistují.
O převratném rozhodnutí sjezdu čínských komunistů informovala východoasijská zpravodajka ČRo Kateřina Procházková
Důvodů, proč Čína tuto politiku nyní opouští, je pravděpodobně víc. Za prvé by nedostatek dětí a stárnutí populace mohly vést k ekonomickým problémům. Na miliony stárnoucích Číňanů – dnes zhruba 14 procent populace – by neměl kdo pracovat.
Za druhé se stále zvyšuje nepoměr mezi počty žen a mužů. Statisticky připadá na 120 čínských mužů 100 žen. Což je způsobeno stále tradičním vnímání rodiny, kdy pouze syn může být správný dědic a pokračovatel rodu. Dalším, ale pravděpodobně ne tak významným problémem je i nedostatečná socializace malých jedináčků, vyrůstajících mezi šesti dospělými.
„Je o taková reakce na to, že čínská populace stárne, což si vedení čínské komunistické strany uvědomuje jako velký problém, je to i reakce na to, že je nevyrovnaný podíl mužů žen, takže určitě se tato politika v této formě, v jaké je vyžadována, stává čím dál tím méně udržitelnou,“ potvrzuje sinolog Štěpán Pavlík.
Čínští komunisté podle místních médií tento týden odsouhlasili ještě jeden převratný krok, a to zrušení pracovních táborů, respektive trestů převýchovou v pracovních táborech. Omezen by měl být také počet trestných činů, za které bude možné uložit trest smrti.
Ekonomické změny
Stát také povolí větší konkurenci v oblasti průmyslu, výraznější prostor dostanou soukromé společnosti a ceny má víc než dosud určovat trh.
„Mělo by dojít k uvolnění soukromých podniků, mělo by dokonce dojít k uvolnění bankovního sektoru, mělo by se více dbát na otevření se světu, zlepšení podnikatelského prostředí, které by mělo být transparentnější, mělo by být i nějakým způsobem předvídatelnější. Takže v tomto směru určitě k důležitým ekonomickým reformám dojde. Na kolik budou přelomové, nebo ne, tak když se to srovná s 11. plenárním zasedáním, kde začaly vůbec reformy otevírání se světu od Teng Siao-pchinga, tak samozřejmě takto přelomové nebudou,“ dodává Pavlík.
Teng Siao-pching stál od konce 70. do počátku 90. let 20. století fakticky v čele Číny. Během té doby pomohl přeměnit zaostalou zemi v jednu z nejrychleji se rozvíjejících světových ekonomik. Na druhou stranu se ale podílel i na zavedení politiky jednoho dítěte.
