Historická dohoda pro EU a Česko má chránit deštné pralesy. Domorodci ale tolik nejásají
V Česku a dalších státech EU už by nemělo jít koupit třeba maso a kávu, pokud při jejich produkci došlo k ničení deštných pralesů. Na první pohled jde o historickou dohodu, ke které za českého předsednictví dospěly unijní země a jejich zástupci v Bruselu. Cílem je bránit vypalování a kácení lesů, které mají zásadní význam v boji se změnou klimatu. Jenže mezi domorodci, kteří patří k primárním ochráncům přírody, vyjednaný zákon nadšení nevzbuzuje.
Dinamam je z kmene Tuxá v Brazílii. Této země se nově dohodnutý zákon o dovozu zboží do Evropy hodně týká. Na konferenci OSN v Montrealu, která se zabývá právě i záchranou pralesů a dalších významných přírodních útvarů, přijel za globální alianci domorodých obyvatel.
A říká, že pokud to Evropa myslí s úpravou svého spotřebitelského chování a s ochranou klimatu a světové přírody vážně, měl být zákon ambicióznější.
„Z toho zákona byla vynechána ochrana velmi důležitých brazilských oblastí, jako jsou největší mokřad světa Pantanal nebo unikátní tropická savana Cerrado. V jejím případě se na tři čtvrtiny území nevztahuje povinnost firem zajistit, aby šlo dohledat, že původ zboží je udržitelný. To bude mít dopad na víc než 110 tamních komunit,“ říká ve vysílání Radiožurnálu Dinamam.
I když uznává, že i v současné podobě znamená evropský zákon proti ničení pralesů pokrok. Dokonce významný, myslí si Ladislav Miko, který v Montrealu vede za Česko i Evropskou unii vyjednávání, která mají za cíl vytvořit plán, jak do roku 2030 chránit přírodu aspoň na 30 procentech světové pevniny i oceánů.
„Myslím, že je to zásadně důležité, a myslím, že to není krok, který spadl z nebe. V těchto věcech, v mnoha případech je Evropa pionýrem, který přichází se systémovým řešením pro mnoho zemí, a to v konečném důsledku vytváří poptávku a tlak na to, aby tak učinili i ostatní. Je to jeden z projevů lídrovství Evropské unie v této problematice. A dá se očekávat, že po tomto vzoru budou pokračovat – možná s nějakým odstupem – i další země, které produkty dováží,“ říká Miko.
Podobný, zatím neschválený zákon leží třeba v americkém Kongresu a samostatné návrhy představili zákonodárci v Kalifornii a New Yorku.
Zákon jako nutný základ
Fany Kuirová dorazila na konferenci OSN o záchraně světové přírody z Kolumbie a také se nedá říct, že by nad novým evropským zákonem nekriticky jásala. Považuje ho jen za nutný základ pro další části světa, ale i pro Evropskou unii samotnou.
V této legislativě jí chybí třeba jasná pojistka, aby v Evropě prodávané výrobky nepocházely ze žádných míst, kde kvůli tlaku na chov dobytka nebo pěstování sóji dochází k vraždám domorodých obyvatel.
Jak uzavřít s přírodou mír? Odpověď začíná hledat v Montrealu téměř 200 zemí světa
Číst článek
Další zástupce globální aliance domorodců Levi Sucre z Kostariky říká, že v zákoně postrádá původní návrh Evropského parlamentu, aby firmy podílející se na ničení pralesů nejen nesměly prodávat v Evropské unii, ale ani získávat úvěry od tamních bank.
Dinamama ze severovýchodu Brazílie se ptám, jak tedy ovlivní nový evropský zákon proti odlesňování přírodní prostředí, ve kterém žije jeho kmen Tuxá.
„V té podobě, jak byl zákon přijat, to nebude mít žádný pozitivní dopad. Právě naopak – můj národ žije v oblasti, která s pralesem sousedí a kterou ten zákon nechrání. A všechny firmy a jejich rozvojové projekty se teď přesunou právě k nám. Takže na nás to bude mít velký negativní dopad,“ komentuje Dinamam z brazilského kmene Tuxá nově schválený evropský zákon, který nezaručuje ochranu jeho domovské oblasti.
I když na maso, kávu, čokoládu nebo nábytek, které vznikly ničením deštného pralesa, už bychom v českých obchodech v budoucnu narazit neměli.
