Konference v Mnichově: Egypt, vývoj v Afghánistánu i kyberválka

Role prezidenta Mubaraka je pro příští vývoj v Egyptě rozhodující, zní hlavní poselství z dnes skončené mnichovské bezpečnostní konference. Mimo to se afghánský prezident Hamíd Karzáí poslední den konference snažil vyvrátit výtky směřující na jeho hlavu i nejnovější vývoj v této zemi.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konference v Mnichově Michele Alliot-Marie Hamid Karzai

Konference v Mnichově Michele Alliot-Marie Hamid Karzai | Zdroj: ČTK

Prezident Karzáí se snažil přesvědčit německé investory k novým projektům do zchátralé infrastruktury a odvrátit podezření, že peníze směřující do Afghánistánu skončí v nesprávných kapsách.

Německý ministr zahraničí Westerwelle ocenil pokrok při výcviku afghánských vojáků a policistů, kteří v roce 2014 po odchodu zahraničních jednotek převezmou bezpečnostní kontrolu země pod svá křídla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportérka Klára Stejskalová přímo z konference

Přesto ale dění v Afghánistánu zůstalo stranou pozornosti. Hlavní poselství třídenního setkání v Mnichově se týká Egypta.

„Země potřebuje demokratické volby. Role prezidenta Mubaraka je ale pro přechodné období rozhodující,“ shodli se zástupci předních politických mocností. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na ní vyjádřil obavy z bezpečnostního vývoje před prahem Evropy.

Podle českého premiéra Petra Nečase světoví státníci musí vyvinout maximální úsilí, aby veškeré reformy a změny v Egyptě proběhly bez násilí, pokojnou cestou a na základě politické shody.

Český ministr obrany Alexandr Vondra dělí politiky na dva tábory, realisty a mírné optimisty. Situaci v zemi sleduje s obavami.

Vondra: Situace v Egyptě může mít dopad na mírový proces

„Idealisté jakoby měli pocit, že davy v Káhiře na ulicích připomínají situaci v Evropě před dvaceti lety. Naopak realisté mají obavy, že tento vývoj zdaleka nemusí skončit tak dobře jako ve střední Evropě a může vést k destabilizaci prostoru přímo v podbřišku Evropy s negativním dopadem na mírový proces na Blízkém východě,“ komentoval Vondra.

Na konferenci došlo i k diskuzi o „kybernetické válce“. Až pěti útokům denně čelí počítačové sítě německé vlády.

Evropští lídři se shodují, že po období studené války a boji s mezinárodním terorismem představuje největší nebezpečí příštích let právě kybernetická válka. Na mezinárodní konferenci v Mnichově se kancléřka Merkelová shodla s britským premiérem Cameronem, že čelit této hrozbě je možné jen společně.

Kybernetická válka: ohroženo může být celé Německo

Už dnes dochází každé dvě až tři sekundy na německém internetu k útoku hackerů. Jeho oběťmi jsou státní instituce, firmy i jednotlivci. Podle spolkového ministra vnitra de Maiziéra nelze vyloučit, že cílem internetového útoku se může stát celé Německo.

Počítačové sítě jsou dnes pro vyspělé státy stejně důležité jako energetické sítě. Berlín plánuje vytvoření národního centra kybernetické ochrany. Kancléřka Merkelová vyzvala v Mnichově k vytvoření nové mezinárodní strategie v boji proti rostoucím kybernetickým útokům.

Mezinárodní společenství se podle ní musí snažit najít odpověď, jak reagovat na novou hrozbu, která už dnes připravuje vyspělé země o milionové částky.

Bavorská metropole hostila od pátku na tři sta padesát oficiálních hostů.

Klára Stejskalová, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme