Konflikt v Náhorním Karabachu zaměstnává politiky už dvacet let

Jedním z míst neustálého napětí na Kavkaze je arménská enkláva Náhorní Karabach, která leží uvnitř Ázerbájdžánu a považuje se za samostatnou republiku. Už více než dvacet let se politici snaží vyřešit tento problém, který zásadně ovlivňuje vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem a destabilizuje situaci mezi Kaspikem a Černým mořem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr obrany ČR Martin Barták (vpravo) a arménský ministr obrany Seyran Ohanjan. | Foto: Martin Dorazín

Arménské ministerstvo obrany uspořádalo na počest českých vojáků a ministra obrany Martina Bartáka, kteří přijeli do Jerevanu přehlídku zbraní a vojenských jednotek. Zbraně se tady ostatně ke slovu dostaly na konci 80. let, kdy vypukla válka o Náhorní Karabach.

Studená válka

Problém velké arménské enklávy uvnitř Ázerbájdžánu nedokázalo vyřešit ani 70 let sovětské politiky bratření národů. Období slábnoucí centrální moci a chaosu před rozpadem Sovětského svazu využili Arméni a Ázerbájdžánci k tomu, aby svedli hodně krvavý boj o Karabach. O život přišlo téměř 50 tisíc lidí. Dnes vládne mezi oběma stranami příměří, ale vztahy mezi Jerevanem a Baku zůstávají na úrovni studené války.

„Obecně se dá říci, že obě strany dodržují dohodu o příměří, i když stále dochází ke sporadickému násilí. Důležité je, že politická vedení obou zemí podporují řešení konfliktu mírovými prostředky a rozhovory. Respektujeme normy mezinárodního práva, zvláště pak právo národa na sebeurčení a územní integritu,“ řekl Radiožurnálu arménský ministr obrany Seyran Ohanjan.

V tom je ale celá potíž: „Právo národa na sebeurčení znamená podle Jerevanu v podstatě přiznání nezávislosti Náhorního Karabachu a jeho možné připojení k matiční zemi Arménii. To ale ázerbájdžánská strana kategoricky odmítá, protože by tím přišla o poměrně značnou část svého území. Karabach proto zůstává zdrojem napětí,“ potvrzuje ministr obrany Martin Barták.

Arménská strana tuto militarizaci zdůvodňuje – jak jinak – kroky Ázerbájdžánu:

„Máme velké obavy z toho, že se vojenská rovnováha v oblasti v poslední době zhoršila v náš neprospěch,“ konstatoval ministr obrany Seyran Ohanjan, který z Karabachu pochází a sám se kdysi jako jeden z nejvyšších velitelů účastnil války proti Ázerbájdžánu. Je možné, že tato generace politiků na obou stranách nejspíš nemůže složitý historický konflikt vyřešit.

Martin Dorazín, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme