Kontrola britských médií ano, ale nezávislá na státu, doporučila Levesonova komise
V Británii vydala dlouho očekávanou zprávu komise soudce Briana Levesona. Komise vznikla loni po skandálu s odposlechy v nedělníku News of the World a zkoumala poměry v britských médiích a vazby médií na politiky. Ve zprávě o skoro dvou tisících stranách kritizuje úzké vztahy politiků a médií a doporučuje mimo jiné vznik nezávislého kontrolního tělesa, které by na média dohlíželo.
„Britský tisk by si měl založit nové kontrolní těleso, které by bylo skutečně nezávislé na lídrech mediálního průmyslu. Stejně tak by ale bylo nezávislé na vládě a na politicích,“ shrnul hlavní doporučení komise Brian Leveson. Podle něj by byl pro média nový úřad či orgán sice dobrovolný, ale měl by oporu v zákoně.
Do rady nezávislé instituce by se lidé volili, a neměli by to být aktivní novináři. Britská tištěná média by také mohla být kontrolována například Ofcomem, tedy regulátorem, který dohlíží na britské rozhlasové a televizní vysílání. Všechno jsou to ovšem jen návrhy.
Podrobnosti z Levesonovy zprávy a reakci politiků přiblížil britský zpravodaj ČRo Jiří Hošek.
Zpráva komise kritizuje příliš úzké vztahy mezi politiky a novináři v posledních dvaceti letech. Leveson jako opatření doporučuje, že by politici povinně zaznamenávali všechna setkání s mediálními manažery nebo vysoce postavenými novináři, byť by šlo nezávazné setkání.
Dotýká se i policie. Vyšetřování sice neodhalilo nějakou masivní korupci na ose média – policie, nicméně zpráva konstatuje, že se strážci zákona zpronevěřili zásadám, když opakovaně dodávali novinářům zajímavé tipy.
K závěrům komise se vyjádřilo i sdružení lidí odposlouchávaných britským bulvárem Hacked Off. Na věc se dívají pragmaticky.
Závěry Levesonovy komise okomentovali zahraniční zpravodaj ČRo Jiří Hošek a publicista Karel Hvížďala.
„Co skutečně potřebujeme, je orgán, který efektivně ochrání oběti nezákonných praktik médií,“ vzkázala Jacqui Hamesová ze sdružení Hacked Off. Lord Leveson pro ně navrhuje systém bleskových arbitráží, kde by se lidé domohli spravedlnosti a nemuseli se obracet na soud.
Soudce Leveson ve svém dnešním vystoupení podrobil tvrdé kritice britská média, hlavně právě za ilegální praktiky s odposloucháváním bezúhonných lidí, které se nedržely standardů britské žurnalistiky. Současně však také řekl, že média plní důležitou roli hlídače a garanta demokracie a že se musí těšit privilegovanému postavení v britské společnosti.
Nový zákon by měl být podle Levesona napsán tak, aby byla svoboda tisku zajištěna.
Britský premiér David Cameron závěry a doporučení komise obecně přivítal, se vznikem zákona o kontrole médií však nesouhlasí.
„Nejsem přesvědčený o tom, že je k dosažení pravidel vytyčených lordem Levesonem zapotřebí zákona,“ uvedl na půdě Dolní sněmovny David Cameron. Podle něj by se podobný krok mohl vnímat jako omezení svobody slova a svobody tisku.
Cameron řekl, že by země zakotvením něčeho po dlouhá léta v Británii nedotknutelného „překročila Rubikon“ a otevřela by se tak cesta pro případné budoucí státní cenzurování.
V tom se britský premiér a předseda Konzervativní strany neshodne se svými koaličními partnery. Liberální demokraté by naopak se zákonem problémy neměli. Jejich předseda Nick Clegg řekl, že by si dovedl tvrdou regulaci představit. A prakticky bez výhrad by doporučení komise přijal i šéf opozičních labouristů Ed Miliband.
I britská veřejnost většinou zastává názor, že se současný model seberegulace bez opory v zákoně musí změnit a musí začít nějaká kontrola. Jak podotkl herec Hugh Grant, média si v podstatě sama opravují domácí úkoly.
Oběti médií po Cameronově reakci vzkázaly, že budou vyvíjet na politiky tlak, aby se regulace zpřísnila. A chtějí tlačit i na média, aby se k myšlence připojila.
V Británii existují novinářské etické standardy, sama média si kodex sestavila. Listy Daily Mail a News of the World z něj však svým jednáním, odposlechy či uplácením policistů učinily bezcenný dokument.
Podle publicisty a analytika médií Karla Hvížďaly je otázka pravidel zejména u tištěných médií nejen britskou otázkou, ale zabývá se jimi celá Evropa. Řadě deníků klesá náklad, snižují se příjmy z inzerce a snižuje se i úroveň médií.
„To jsou všechno věci, které se musí diskutovat a hledat nějaké nové modely, zřejmě hlavně obchodní, jak se z toho dostat,“ řekl Hvížďala.
Publicista: Novinářské školy v Čechách se málo věnují etice
S nižším počtem lidí v redakcích mají novináři na všechno málo času, klesá možnost kontroly a důkladných rešerší a snižuje se úroveň.
Co se týká novinářských standardů a jejich porovnání v České republice a ve Velké Británii, Hvížďala nejdříve připomněl, o jak rozdílné světy se jedná.
„Ve velké Británii byla zrušena cenzura v roce 1695 a u nás poprvé v roce 1989, pokud nepočítáme pár dní či měsíců v roce 1848 a 1968. Už tato čísla nám jasně ukazují, jak je to naprosto zásadně rozdílné,“ řekl publicista.
Z hlediska etiky označil za úskalí české žurnalistiky právě málo lidí v redakcích, málo prostoru věnovaného etice na vysokých školách či málo prestižní postavení Komise pro etiku při Syndikátu novinářů.
„A ani tu není tisková rada, která funguje po celé Evropě ve většině zemí už desítky let a mají ji i na Slovensku,“ uzavřel Hvížďala.
