Kdo vyvede Británii z unie? Mayovou chtějí nahradit její ministři, o lídrovi rozhodne 124 000 straníků
Sice je už na odchodu, britskou premiérkou je ale zatím dál. V sobotu dokonce přeskočila Gordona Browna a stala se s 319 dny ve funkci 35. nejdelším sloužícím předsedou vlády v historii Spojeného království. O tom, kdo Theresu Mayovou nahradí, konzervativci rozhodnou nejspíš do konce června. Stranická soutěž už začala a její výsledek s napětím očekává celé Evropská unie. Jaká jména jsou už jistá, a jak se nový lídr vybere?
„Vidím, že je v nejlepším zájmu Velké Británie, aby ji vedl nový premiér. Dnes oznamuji, že 7. června rezignuji jako předsedkyně Konzervativní strany,“ prohlásila v pátek premiérka Theresa Mayová v projevu s emotivním závěrem.
Britská premiérka Mayová oznámila svoji rezignaci, z čela strany odstoupí na začátku června
Číst článek
Premiérka by mohla ve funkci setrvat až do září. Nový předseda strany totiž může být zvolen až na konci července, pak následují parlamentní prázdniny, a nový premiér tak může získat podporu poslanců nejdříve v září.
Jak se volí nový lídr?
Volba nejspíš potrvá dva měsíce. Kandidáta na předsedu strany musí navrhnout nejméně dva konzervativní poslanci. Pokud by byl oficiálně jen jeden, má vítězství jisté, pokud by byli kandidáti dva, rozhodli by o nich členové strany v korespondenčním hlasování.
S velkou pravděpodobností bude ale kandidátů více – v tom případě dělají předvýběr konzervativní poslanci Dolní sněmovny. V hlasování vyberou dva kandidáty, z těch pak vyberou členové strany korespondenčně.
Členové strany, kterých bylo loni v březnu 124 000, volili naposled předsedu v roce 2005. Tehdy vyhrál David Cameron. Po jeho rezignaci kvůli výsledku referenda o brexitu se lídryní strany stala Theresa Mayová, neměla ovšem vyzyvatele, a členové strany tak vůbec nehlasovali.
Zájem o křeslo šéfa strany a tím pádem i premiéra už potvrdilo pět kandidátů.
Kdo se už přihlásil?
Jeremy Hunt
Dvaapadesátiletý ministr zahraničních věcí Jeremy Hunt byl v roce 2016 pro setrvání Británie v unii, ale po referendu se přidal k brexitovému křídlu. Brexitová dohoda je podle něj dobrým východiskem pro to, aby Británie dostala při odchodu z EU všechno, co chce, ale předpovídal její nesnadné schvalování.
Boris Johnson
Už minulý čtvrtek ohlásil kandidaturu Huntův vládní předchůdce Boris Johnson, který je favoritem voleb. Pro bývalého londýnského starostu by podle průzkumů hlasovalo až 39 procent konzervativců. Čtyřiapadesátiletý Johnson vyzývá konzervativce k návratu k jejich tradičním hodnotám, jako jsou nízké daně či silný důraz na zajištění bezpečnosti.
Od července 2016 byl Johnson ministrem zahraničí ve vládě Theresy Mayové, z funkce odstoupil loni v červenci na protest proti tomu, jak Mayová vedla jednání o vystoupení Británie z EU. Nesouhlasil s takzvaným plánem z Chequers, ve kterém Mayová stanovila zachování více obchodních vazeb na EU a především volný pohyb zboží.
V letech 2008 až 2016 byl Johnson starostou Londýna a v roce 2016 patřil k hlavním tvářím kampaně za vystoupení Británie z Evropské unie. Je zastáncem takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur. Letos v březnu prohlásil, že na opravdovou změnu brexitové dohody není pozdě.
Kariéru zahájil jako novinář, ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph se vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.
Matt Hancock
V sobotu potvrdil svůj zájem i ministr zdravotnictví Matt Hancock. Vyloučil přitom, že by chtěl předčasné volby, které by podle něj byly „pro zemi katastrofální“. Hancock uvedl, že by chtěl dohodu o odchodu země z Evropské unie vyjednat ve stávajícím parlamentu.
Kandidovat chce i ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart a bývalá ministryně práce Esther McVeyová. Zatímco McVeyová zastává v otázce brexitu tvrdší linii a kvůli nesouhlasu se stávající dohodou loni kabinet opustila, Stewart naopak varoval před přejímáním Farageovy rétoriky a možnou ztrátou milionů voličů.
Další kandidáti
Uchazečů bude nejspíš ještě více. Už dříve se skloňovalo jméno Davida Davise, který od července 2016 do července 2018 působil jako ministr pro brexit. Na funkci rezignoval spolu s jednou z tváří kampaně za odchod Británie z EU, už zmíněným, Borisem Johnsonem.
Během referenda Davis agitoval pro odchod z unie a byl jedním ze tří pozdějších ministrů, kteří představovali zásadní hlasy pro brexit.
Dalším zmiňovaným jménem je ministr životního prostředí Michael Gove, jenž patřil mezi vůdce kampaně za odchod Británie z EU. Ten jako jeden z hlavních důvodů uváděl nekontrolovanou imigraci. V pátek odmítal kandidaturu potvrdit, byl to podle něj totiž „premiérčin den“.
Po předložení návrhu brexitové dohody podle britských médií odmítl nabídku, aby po Dominicu Raabovi převzal agendu odchodu z EU, což bylo vnímáno jako signál nesouhlasu s dohodou, sám ale uvedl, že ve vládě bude pokračovat a že Mayové důvěřuje.
BBC uvedla, že úmysl vést konzervativce může ohlásit i Sir Graham Brady, který už rezignoval z vedení klubu konzervativních poslanců bez vládních postů.
Svou kandidaturu oznámil v neděli také bývalý ministr pro brexit Dominic Raab. Průzkumy připisují pětačtyřicetiletému Raabovi šance asi 13 procent hlasů. V minulosti byl státním tajemníkem pro lidská práva na ministerstvu spravedlnosti či šéfem administrativy tehdejšího stínového ministra vnitra Davise. Je hlavním oponentem Johnsona v brexitovém křídle strany.
Na ministerskou pozici rezignoval proto, že nesouhlasil s předběžným textem dohody o brexitu, kterou vláda Mayové vyjednala v Bruselu. Raab také řekl BBC, že Brusel při vyjednávání Británii vydíral, a vyjádřil pochybnosti o schválení dohody britským parlamentem.
Konzervativní strana, která je v Británii u moci od roku 2010, si v nejnovějších průzkumech preferencí voličů vede nejhůře za posledních 20 let. Kdyby se tento týden konaly volby do britského parlamentu, hlasovalo by pro ni zřejmě kolem 25 procent lidí, tedy o 17 procent méně než při posledních volbách. Vyplývá to z údajů organizace Britain Elects, která slučuje výsledky různých průzkumů.
