Koreanista Bláha: KLDR chce provokacemi poutat pozornost
Na Korejském poloostrově sílí napětí v souvislosti s březnovým potopením jihokorejské vojenské lodi. Pchjongjang nadále hrozí uzavřením společné hranice. Demonstruje tak proti pondělnímu přerušení obchodních styků, které vyvolala Jižní Korea. Postoje Soulu podpořila během své návštěvy i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Zopakovala, že Jižní Korea má v záležitosti kolem potopení vojenského plavidla plnou podporu Spojených států.
„Oceňuji jihokorejského prezidenta a vládu za to, s jakou rozhodností a trpělivostí hledali pravdu, poté reagovali na zjištěná fakta. Mezinárodní nezávislé vyšetřování je objektivní, důkazy přesvědčivé, závěr nevyhnutelný: Severní Korea se dopustila nepřijatelné provokace a mezinárodní společenství na to musí zareagovat.“
Na Korejském poloostrově sílí napětí v souvislosti s březnovým potopením jihokorejské vojenské lodi. Více koreanista Petr Bláha.
Clintonová se tak připojila ke stanovisku Soulu, že případem by se měla zabývat rovněž Rada bezpečnosti OSN.
„Během posledních dnů jsme o tom mluvili s představiteli Japonska a Číny. Jsme stále v úzkém kontaktu s jihokorejskými přáteli tady v Soulu a společně se budeme radit o dalším postupu v Radě bezpečnosti OSN,“ uvedla Clintonová a dodala:
"Apelujeme na Severní Koreu, aby přestala s provokacemi, aby už nevyhrožovala svým sousedům, aby neprodleně podnikla kroky směrem k plnění svých závazků ohledně denuklearizace a aby respektovala mezinárodní úmluvy."
Během zmíněného březnového incidentu zahynulo 46 jihokorejských námořníků. Mezinárodní vyšetřovací komise minulý týden oznámila, že loď potopilo severokorejské torpédo. Pchjongjang to ale nadále popírá.
Jde o porušení příměří
Podle koreanisty Petra Bláhy se ale nejedná o dvoukolejný problém nebo konflikt.
„Jde o jednostranný válečný akt, kterého se dopustila KLDR potopením jihokorejského plavidla. Jedná se také o flagrantní porušení příměří, které ukončilo někdejší korejskou válku v roce 1953,“ zmínil Bláha na Rádiu Česko a dodal:
„Standardní postup by vyžadoval adekvátní vojenskou protiakci. Událost je nicméně vnímaná jako provokace s neadekvátním následkem, a to v podobě několika desítek mrtvých. Zmíněná provokace má za cíl upoutat pozornost, jelikož severokorejská ekonomika je vyčerpaná a z důvodu nespolupráce s Jižní Koreou neplynou do KLDR žádné finanční a hospodářské injekce.“
Do sporu se poprvé vložil i hlavní severokorejský spojenec, Čína. Její emisar pro Korejský poloostrov Wu Ta-wej při jednání s ministry jihokorejské vlády uvedl, že Peking vyzval režim Kim Čong-ila ke zdrženlivosti, podle některých pozorovatelů tím vysílá Pchjongjangu signál, že se může postavit na stranu mezinárodního společenství.
Čína se ale zatím přímo k výsledkům mezinárodní vyšetřovací komise, podle které korvetu Čchonan na konci března potopilo severokorejské torpédo, nevyjádřila.
